Před odlovem celé série mrkněte na informace v prvním listingu. Je to vhodné!
Mlýn je prvně písemně zmiňován v r. 1713 spolu s hospodou černovolskou v berní fasi statenické SÚA, TK 2586. Ze souvislosti s pozdějšími zápisy vyplývá, že je to mlýn Vencovský, ležící na Únětickém potoce naproti hospodě černovolské.
Je ovšem pravděpodobné, že tyto dva objekty - hospoda i mlýn - existovaly tu již před rokem 1713. V pozdějších záznamech je zmíněný mlýn v Černém Volu označován s malými obměnami: Vencovský (1768 - 1785), Vemsovský (1804) a pak opět Vencovský. Na indikační skice z r. 1840 je mlýnská strouha tohoto mlýna označena jako potok Vencovský, kdežto jalový potok má název Únětický potok.
Hospoda černovolská i mlýn Vencovský leží v nejhlubším místě staré silnice z Prahy do Velvar - v roce 1684 označené jako silnice královská, která tu přechází Únětický potok. Tato poloha by snad svědčila pro pravděpodobnost, že u jména Vensov by mohlo jít o tzv. loupežnické toponýmum. V těchto místech silnice ve značné délce prudce stoupá do stráně v obou směrech, takže při eventuelním přepadení by formani těžko mohli tryskem ujet do kopce.
V roce 1750 tam mlynařil Matěj Janotka. Mlýn se dvěma složeními a jednou stoupou, se vším příslušenstvím a pozemky se toho roku ujal po nebožtíku Josefu Čermákovi. Mlýn měl tehdy cenu 900 zlatých.
Majitelé mlýna ve Statenicích č. p. 109 (dříve mlýn Vencovský v Černém Vole č. p. 9):
r. 1750 zápis Matěje Jonatky
r. 1768 propustila Barbora Jonatková synu svému Janu Čermákovi, jakožto pravému dědici, mlýn tento za 800 Zl.
r. 1804 ujal mlýn Karel Čermák od otce Jana Čermáka za 450 Zl.
r. ? Karel a Barbora Čermákovi prodali Matěji a Terezii Kinzlovým za 11.100 Zl.
r. 1846 dědici po Matěji Kinzlovi
r. 1903 8. X. vkládá se právo vlastnické dle trhové smlouvy na Veroniku Bartůňkovou
r. 1905 vkládá se právo vlastnické manželce Karolíně Novákové 1/2, Čeňkovi Novákovi 1/2
r. 1908 vkládá se právo vlastnické podle odevzdací listiny na 1/2 Karolíny Novákové na Čeňka Nováka
r. 1911 vkládá se právo vlastnické podle trhové smlouvy na Františka Peška 1/2 a Annu Peškovou 1/2
r. 1922 vkládá se 1/2 Anny Peškové na Františka Peška
r. 1927 vkládá se právo vlastnické Anně Trnkové, dceři Fr. Peška (odhad 112 500 Kč)
r. 1939 vkládá se právo vlastnické podle trhové smlouvy (150 000 Kč) manželům Vladislavu Čejkovi a Květoslavě Čejkové rovným dílem. Pan Vladimír Čejka nahradil mlýnské kolo na severní straně mlýna francisovou turbínou a předělal mlýn na elektrický pohon. K původnímu mlýnu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou na severní straně mlýna přistavěl obytné místnosti s rovnou střechou. Po roce 1962 přestalo mletí, jen se šrotovalo do roku 1970 pro občany a JZD.
Je známo, že mlynář František Pešek ve mlýně duchařil. Jeho duch je ve mlýně dodnes přítomen a způsobuje potíže zvukové, pohybuje předměty a i jinak se projevuje i dnešní majitelce pí Květoslavě Gurecké. Je nejlépe ho ve mlýně nevzpomínat a nejmenovat. Možná způsobil i několik podivných úmrtí ve mlýně.
Původní mlýnský rybník byl větší a jinde než je dnešní rybníček. Zachována je velká z kamene klenutá štola, která dříve vedla před mlýnem vodu ode mlýna zpět do potoka.
Na Vencovském mlýně v Černém Volu byl nějaký čas pachtýřem znamenitý národovec Petr Fastr. Narodil se roku 1801 v Domažlicích, zemřel roku 1867 v Břevnově. Vychodil obecnou školu, několik tříd gymnasia, učil se mlynářství, načež se odebral do světa na zkušenou. V roce 1840 si v Praze zřídil v Královských lázních českou kavárnu, která se stala brzy shromaždištěm většiny českých vlastenců, literátů a studentů. Nejvíce ale proslul v památném roce 1848. Byl tehdy hostinským U Zlaté husy na Koňském trhu (nynější Václavské náměstí). 11. března vedl památnou schůzi českého měštanstva v lázních Svatováclavských, na které byla ujednána známá petice Pražanů císaři. Tímto činem stal se rázem jedním z nejpopulárnějších pražských osobností. Byl zvolen za místopředsedu Svatováclavského výboru, byl členem první i druhé deputace do Vídně. Po neblahých bouřích svatodušních musel prchnout z Prahy a najal si pivovar nejprve v Hájku a později v Břevnově.
Jak na keš?
Před mlýnem na souřadnicích se rozhlédněte, najděte pomník mlynářské slávy (viz. fotohint) a spočítejte viditelné zuby na ozubeném kole. Získáte dvouciferné číslo, které od sebe odtrhněte na dvě čísla. To první je X a druhé Y. Výsledných souřadnic se nelekejte :-) Odlov je nejlepší uskutečnit po chňapnutí sedmnáctky. Stále píši o pokladech :-) Po odlovu této kešky se vydejte stále dolů a dolů po cestě (občas lehce krkolomné) a dorazíte zpět k potoku.
Keš najdete zde: N 50° 08.(Y+1)(Y)(X+2) E 014° 23.(X+2)(Y-1)(X-1)
DĚKUJI UCTIVĚ ZA VAŠÍ VELEVÁŽENOU NÁVŠTĚVU A PŘEJI DOBRÝ LOV.