Před odlovem kešek z této série mrkněte SEM ohledně informací o celku.
Hovorkův mlýn se studánkou v popředí - únor 2013
Mlýn tento vodní postavil někdy před rokem 1759 Bartoloměj Koníček na panském pozemku nad pivovarem Statenským na Únětickém toku. V roce 1759 přišel na mlýn František Hovorka. Dokládá to zápis kláštera sv. Jiří v Praze, jemuž mlýn patřil. Ze zápisu se dá usuzovat, že Franc Hovorka - mlynář mohl mít za manželku dceru Bartoloměje Koníčka. Od roku 1774 na Koníčkově mlýně hospodařil Martin Jandečka, druhý manžel vdovy po zemřelém mlynáři Hovorkovi. Když Jandečka roku 1784 zemřel, vdova se znovu provdala za Jana Kreyla. V roce 1791 na mlýn nastupuje Josef Hovorka, syn France Hovorky, a žení se s Marií Magdalenou Jabůrkovou. Až 40 let poté převzal otcovský mlýn František Hovorka, za dalších 38 let jeho syn Antonín.
Další majitelé jsou popsáni (je zde i rok 1899, kdy se mlýn uvádí jako zrušený) v následujícím soupise nájemců a majitelů:
r. 1759 - Franc Hovorka vzal zápis, najmul Mlejnek tento, který Bartoloměj Koníček na gruntech klášterských na svůj vlastní náklad s jedním složením vystavěl
r. 1774 - Martin Jandečka, druhý manžel vdovy po Frant. Hovorkovi
r. 1784 - Jan Kreyl (Krayl) mlýn Koníčkovský se dvěma složeními na panském gruntu stojící
r. 1791 - Josef Hovorka po otci Frant. Hovorkovi
r. 1831 - Frant. Hovorka po otci Josefu
r. 1869 - Antonín Hovorka od Frant. Hovorky
r. 1874 - 19. XI. se vkládá právo vlastnické Václavu Štěpánkovi
r. 1899 - 24. IV. se vkládá právo vlastnické na zrušený mlýn na základě trhové smlouvy na Antonína Vyšína na 1/2 a Karolínu Výšinovou rozenou Kozlovou (babička paní Vančurové) na 1/2
r. 1924 - 16. III. přechází právo vlastnické na dceru Marii Výšinovou (matka pí Vančurové)
r. 1925 - 17. IV. se poznamenává, že Marie Výšinová je provdána Bártlová
r. 1925 - 17.1V. se vkládá právo vlastnické Vladimíru Bártlovi na 1/2
Doklad, že i mezi mlynáři byly spory!
Protokol o přešetření stížnosti mlynáře J. Hovorky na dolejšího mlynáře, že zvedl hladinu vody pod jeho kolem o 12 coulů.
Protokol, který dnešního dne v příčině zanesené stížnosti od Josefa Hovorky, mlynáře statenického, skrze zřízení splavu pod kamenným mostem v panské statenické zahradě u malého rybníku, trpící škodu a překážku v mletí skrze zpáteční vodu převzatý byl: Nadřečený mlynář Josef Hovorka krze sobě stížnost, že on skrze ten roku 1797 pod mostem ve vsi Statenicích v panské zahradě u malého rybníčku vystavený nový splav a zvýšení jeho nápadu - a skrze to, při případě, když větší voda následuje a přijde, skrze zpáteční vodu, jak na stavení, tak také v mletí čitelnou škodu a zkrácení trpí, v příčině, které on také zničení nápadu nadřečeného splavu žádá. Která stížnost skrze níže psané od mlynáře Josefa Hovorky dožádán cizomístní v té případnosti rozumné řemeslníky vyšetřena byla, kteří co v pravdě a pravdou jest, jsou uznali, že dle jejich pravého vyšetření napraveného mlynáře Josefa Hovorku jeho stížnost pravá jest, že on Hovorka skrze zvýšení nápadu nadřečeného splavu nově vystaveného a tedy skrze zpáteční vodu při následující větší vodě jak na stavení tak i v mletí škodu a překážku trpěti musí, pročež uznajíce dle dobrého svědomí, že ten nápad toho více opáčného splavu dvanácti coulů snížen býti zapotřebí jest, skrze který účinek Josef Hovorka od dalejc trpící škody slušně ochráněn bude, a dolejší mlynář při tom nižádným způsobem nějakou překážku neb zkrácení v melivu míti nebude a nemůže.
Jenž se stalo v Statenicích dne 23. máje 1800.
Na tomto mlýně se 20. srpna 1848 narodil spisovatel a redaktor Josef Miroslav Hovorka (1848 -1914), jehož ženou byla nemanželská dcera Josefa Mánesa. V roce 2007 vydal Ing. Vlastimil Kinský rozsáhlou knihu Život a dílo J. M. Hovorky. Výtisk je uložen i v muzeu Roztoky. V roce 1999 vydala obec Statenice knihu k výročí obce, kde jsou také některé povídky otištěny.
J. M. Hovorka spoluvydával časopis Lípa a byl administrátorem Světozoru. Založil i francouzský časopis "Le Pragois", kde působil jako redaktor 4 roky. Byl velmi aktivní v mnoha literárních oborech. Své teoretické práce původně zveřejňoval v různých časopisech, až vyšly v různých sbírkách. Spisovatel při psaní některých historických povídek vycházel zřejmě z vyprávění své matky a povídky mají reálný základ, např. ta o Juliáně. Některá díla z tohoto kraje: Na vandr, Máti oklamala rebelanty, Nový domov ze sbírky "Výlety do mladosti", Na úsvitě ze sbírky "Nová sbírka prací beletristických" o Českých bratřích, o Juliáně v Tuchoměřickém lese atd. Kniha novel obsahuje dílo "U pěti Peněz". Sbírka Poutí života obsahuje dílo "Vesničtí svatí o Noutonicích."
V roce 1855 se mlynáři na potoce dohodli, aby nemuseli každý zvlášt shánět chasu, že zřídí v hospodě tzv. herberk. Chasníci tam jednou za rok dostávali 25 krejcarů šajnů. Dva mlynáři F. Hovorka ze Statenic a Č. Štěrba od Koníčka z Tuchoměřic však na tuto úplatu nechtěli přispívat, a tak herberk vzal už roku 1858 za své.
Jak na keš?
Výchozí souřadnice Vás zavedou na místo s moc pěkným výhledem na mlýn se studánkou jménem Luční. Až se pokocháte, přesuňte se na stage 1, spočítejte a hurá pro kešku.
Stage 1 - Hovorkův mlýn - vchod (N 50° 08.522 E 014° 18.869)
Otočte se k mlýnu čelem vzad a na schránce odečtěte velké tříciferné číslo. To je X.
Keš najdete zde: N 50° 08.(X+79) E 014° 18.(X+193)
DĚKUJI UCTIVĚ ZA NÁVŠTĚVU A PŘEJI DOBRÝ LOV!