Hrad Strakonice Mystery Cache

První člen rodu, o němž nepochybně víme, že měl v držení Strakonice, byl velmož Bavor ze Strakonic. Za jeho působení vznikl bavorský palác, řádové budovy a kostelní lod. O tom, že Bavorové patřili mezi významné české šlechtické rody, které si hrály na výsluní královské přízně, svědčí i fakt, že vlastnili a používali tzv. jezdeckou pečet. Bavor I. roku 1243 daroval část strakonického hradu (kostel, dům) špitálu sv. Jana Křtitele Jeruzalémského (řádu johanitů). Zemřel roku 1260. Ješte za svého života dostal do znaku jako odměnu zavinutou střelu (dnešní erb Bavoru).

V druhé polovině 13. století, za vlády Bavora II., došlo k rané gotické přestavbě hradu. Byl postaven nový hradní palác, opevnění na jižní a západní straně a vež Rumpál v západní hradební zdi.Vež Rumpál je na vnější straně opatřena břitem. V téže době byly mezi kapitulní síní a kostelem postaveny ambity, které byly v letech 1310 – 1340 vyzdobeny nástennými malbami. V 14. století byla dokončena stavba kostela sv. Prokopa. V bavorské části hradu byla rozšířena severní část a opevněna novou hradbou blíže k řece Otave.

Roku 1402 byl prodán johanitům zbytek strakonického panství a v roce 1420 se staly Strakonice hlavním sídlem nejvyššího představitele rádu johanitů v českém království. Ze svého sídla v Praze při kostele Panny Marie pod řetezem byli nuceni uprchnout před husitským hnutím.

V období třicetileté války byl strakonický hrad celkem dvakrát dobyt a vypleněn. Poprvé 13. prosince 1619 stavovským vojskem generála Arnošta z Mansfeldu. K této události se váže pověst o obraze Panny Marie: „Stavovští vojáci, kteří byli nekatolického vyznání, poškodili obraz Panny Marie z kostela sv. Prokopa. Tento obraz nalezli v zárí 1620 císařští a ligističtí vojáci, kteří obsadili Strakonice. Jeden z karmelitánských mnichů doprovázejících císařské a ligistické vojsko použil obraz jako palladium, kterým vedl vojsko v bitve na Bílé hoře“. Později byl originál odvezen do Říma, kde roku 1882 shořel. Kopie obrazu je v kostele Panny Marie Vítezné v Praze.

V roce 1641 dobylo strakonický hrad švédské vojsko. O tom svědcí malá branka, která se nachází na III. nádvorí hradu vlevo od vchodu do dětského oddelení Šmidingerovy knihovny. Údajně tuto nejmenší branku hradu otevrel v dobe třicetileté války mlynárský chasník, vpustil Švédy a tím umožnil snadné dobytí hradu. Dodnes se tato branka vedoucí k řece jmenuje Švédská.

Za velkopřevora Jana z Rožmberka, došlo k pozdně gotické úprave hradu. Byla postavena vež Jelenka a přistaveno druhé patro hradního paláce, později byly vybudovány v renesančním slohu reprezentační místnosti v severním křídle. Jeho nástupci pokračovali ve vnitřních úpravách velkopřevorského obydlí. Škody, které utrpěl hrad v dobe třicetileté války, byly opraveny za velkopřevora Rudolfa Colloredo-Wallsee.

Velkopřevor Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic vybudoval při soutoku Otavy s Volyňkou novou barokní rezidenci. První patro rezidence spojovala s kostelem krytá chodba.

Po přestěhování velkopřevorství maltézského rádu do Prahy význam Strakonic upadl. Hrad byl opušten a začal chátrat. Maltézští rytíři hrad vlastnili do roku 1925. Po 2. světové válce a po únoru 1948 byl hrad zestátnen.

A) Nejstarší zmínka o Strakonickém hradu je z roku?

1235 A=5
1238 B=6
1245 C= 7

B) V jakém roce byl hrad prohlášen za národní kulturní památku?

D) Jak je hluboká studna?

E) Od jakého roku sídlí v hradu Muzeum středního Pootaví?

F) Kolik schodů má Rumpál?

90 A=4
93 B=2
96 C=0