LAZANY - V. Kostel sv. Vaclava Mystery Cache

Dominantu Lažan tvoří kostel sv. Václava. Stojí na vyvýšenině uprostřed vesnice, obklopen malebným hřbitovem, jehož obvod vymezuje mohutná kruhová kamenná zeď, proražená na jižní straně jediným vstupním portálem. Ten je ozdoben pískovcovými soškami sv. Václava uprostřed a sv. Josefa a Jana Nepomuckého po stranách, na klenáku je letopočet 1797. Dějiny kostelíka jsou úzce spjaty s historií, jak Lažan, tak i Rychmburského panství a celého Skutečska. Datum založení kostela neznáme, snad jen zasvěcení sv. Václavu nepřímo napovídá o velmi ranné době, protože se vyskytuje už u románských kostelů.

První písemná zmínka je k roku 1350, kdy je uveden již jako farní v soupisu kostelů přičleněných po zřízení Pražského arcibiskupství, k novému biskupství Litomyšlskému, to znamená, že v Lažanech k tomuto datu již nějaká, poměrně významná sakrální stavba stála. Obvod fary zřejmě zahrnoval i nedaleký hrad Rychmburk založený Tasem z Mrdic okolo roku 1325, protože kostel v nedalekém Předhradí byl postaven teprve v polovině 18. století a na hradě byla pouze kaple. Můžeme uvažovat o tom, že Lažany byly původně církevním centrem Rychmburského panství a možná nejen tím, protože archeologické nálezy z počátku osídlení Skutečska dokazují, že v obci a jejím okolí bylo větší soustředění sídel než v samotné Skutči.

Území Skutečska bylo zřejmě původně v majetku krále, protože první letmá písemná zmínka o Skutči je z roku 1289. Po založení Rychmburského panství se celé Skutečsko stalo jeho součástí a Skuteč začala nabývat na významu ke konci 14. století za pánů z Pardubic. Zejména za Smila Flašky z Pardubic celé panství prožívalo velký rozvoj, byly postaveny kostely ve Skutči a dle nejnovějších stavebně historických a archeologických výzkumů i kostel sv. Václava v Lažanech. Tato skutečnost není v souladu s písemnými prameny, ale v dalším textu si jí objasníme. Vraťme se však ke skutečným dějinám našeho kostela.

První třetina 15. století je ve znamení zmatků husitských bouří. Po zničení nedalekého Podlažického kláštera dobývají husité pod vedením Prokopa Holého roku 1425 hrad Rychmburk a končí vláda pánů z Pardubic na Rychmburském panství. Jeho majitelem se stává husitský hejtman Jan Pardus z Horky a z Vratkova. Jediné jisté datum pro 15. století v Lažanech je rok 1481 uvedený na později přelitém a zrekvírovaném zvonu kostela. Ostatní písemné údaje jsou pouze domnělé a pravděpodobné. Na počátku 16. století se majitelem panství stávají páni z Valdštejna, pro lažanský kostel nastává období renesančních úprav. Jindřich Šťastný z Valdštejna zřizuje okolo roku 1337 před hlavním oltářem rodinnou kryptu. V roce 1547 byl Vilém z Valdštejna odsouzen za rebelii proti králi k propadnutí paství Rychmburského královské koruně. Roku 1558 prodává Ferdinand I. zabavený majetek panu Zdeňkovi Berkovi z Dubé a Lipého za 19000 kop grošů. Páni z Dubé pokračovali v renesančních úpravách kostela. V nynější sakristii nechal před rokem 1572 pan Zdeněk Berka z Dubé a Lipé zbudovat rodinou kryptu, kde jako první byl pohřben jeho syn Hejman a dcera Kateřina a Anna, roku 1572 i on sám. Roku 1600 po smrti Václava Berky z Dubé a Lipého pořídila vdova Markéta Berková, rozená Trčková z Lípy největší zvon, který se jako jediný dochoval až do současnosti. Renesanční úpravy za Valdštejnů a Berků byly největšími zásahy do objektu kostela od doby jeho vzniku ve 14. století. Byla postavena jižní předsíň, která slouží jako hlavní vchod do dnešních dob. Zejména však byla přistavena součastná věž - zvonice, ve které se do současnosti dochovala pokladnice nebo zbrojnice včetně kovaných dveří. Na stěnách této místnosti můžeme spatřit při vhodném osvětlení i původní rozmístění nábytku. V průběhu 17. století začal lažanský kostel ztrácet na významu a změnil se v pohřební kapli. Roku 1656 byla Skutečská fara povýšena na děkanství, Lažanský kostel je uváděn k roku 1677 filiální. Počátkem 18. století prodávají Berkové panství Rychmburské rodu Kinských, z nichž Filip Kinský dal na konci století zpustošený hrad a panství do vzorného pořádku. V polovině 18. století byl založen kostel v Předhradí u Rychmburka. Čímž Lažany ztratily na významu. Roku 1823 kupují Rychmburk Thurn Taxisové, kteří jej vlastní do roku 1945, kdy byl vyvlastněn státem a v současnosti slouží jako domov důchodců a je jedním z posledních obývaných hradů v naší republice. Během 19. a 20. století byla v kostele prováděna pouze základní údržba a mše zde byly jen občas. Kostel poznamenaly obě světové války, během nich byly zrekvírovány všechny zvony, mimo Berkovského z roku 1600, který se dochoval dodnes.

Devadesátá léta 20. století znamenala jednak pro kostel pohromy, protože byl dvakrát vykraden, zmizeli svícny, sochy, obrazy, zloději zničili varhany. Na druhou stranu se začal projevovat zvýšený zájem občanů Lažan o tuto kulturní památku, byla opravena střecha.

V roce 2006/2007 bylo provedeno odvodnění základů stavby, spolu s těmito akcemi byl uskutečněn stavebně historický a archeologický průzkum objektu, který přinesl nové a více méně převratné poznatky o jeho vzniku, výstavbě a historii. Až do součastné doby se všichni, jež se lažanským kostelem zabývali, snažili určit jeho stáří a dobu založení ze stavby samé s přihlédnutím k nejstarším písemným pramenům. Před nejnovějšími výzkumy se obecně mělo za to, že věž a část zdiva severní zdi kostela, jsou románského původu, čili že stávající objekt kostela byl založen někdy v poslední čtvrtině 12. století, nebo nejdéle ve století 13. Tuto teorii podporoval jak Z. Wirth v Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Vysokomýtském, tak i August Sedláček a jiní autoři. V roce 2004 byl v Lažanech proveden stavebně historický průzkum kostela, na nějž navázal v letech 2005 a 2006 archeologický průzkum okolí kostelní stavby. Tyto průzkumné práce vedly k převratným výsledkům.

Stavebně historický průzkum potvrdil, že celý kostel, mimo věže a vstupní předsíně byl založen a postaven jako gotická jednolitá stavba v poslední čtvrtině 14. století, věž a předsíň byla přistavěna teprve v renesanci, to je v 16. století. Styl a výzdoba gotické stavby dokládají vysokou úrovní stavební hutě, která tuto stavbu prováděla. Jsou zde určité společné znaky s kostelem v nedaleké Skutči, ale i s podobnými objekty v Chrudimi a i v Praze. Můžeme se domnívat, že gotickou stavbu prováděla stavební huť blízká královské huti Parléřovské, což by i odpovídalo tomu, že Rychmburské panství vlastnil jeden z nejvýznamnějších rodů své doby v Čechách, a to páni z Pardubic, jejich příslušník Arnošt byl prvním arcibiskupem Pražským. Stavebně historický průzkum vyvrátil tedy teorii o románském založení stávajícího kostela. Archeologický průzkum plně tento výsledek potvrdil. V okolí stávajícího kostela byly nalezeny hroby, které zasahovaly do základové spáry nynější stavby.

Co s tohoto objevu vyplývá? Můžeme s určitostí tvrdit, že tyto hroby byly zřízeny před výstavbou nynějšího kostela, zřejmě u původního kostela, který je datován k roku 1349, a protože archeologové vně stávající stavby nikde nenašli jeho stopy, můžeme se domnívat, že kostelík byl původně menší a byl nynější stavbou v postatě obestavěn.

V květnu 2006 byl uvnitř kostela proveden geofyzikální výzkum, který potvrdil, že pod podlahou lodi se nachází zbytky nějakého objektu, který pokračoval zřejmě i do presbytáře. Zde je však již nezachytitelný protože byl porušen výstavbou Valdštejnské hrobky. Nevíme jak vypadal původní kostel, zda byl zděný nebo dřevěný, z kterého byl období, toto je úkol pro další výzkumy. Co však již určitě víme, že Lažany byly určitým centrem dané oblasti již v počátcích středověké kolonizace Skutečska a že dávné pověsti o starobylosti obce mají reálné jádro. Protože archeologické nálezy nebyly doposud zpracovány, po stránce archeologické nevíme přesné stáří nejstarších objevených hrobů. Při vykopávkách narazili archeologové při jižní straně presbytáře na gotickou kostnici, tam byly ukládány kosterní pozůstatky za zrušených hrobů. Zde nalezli velké množství neuspořádaně uložených lidských kostí. Zajímavostí lažanského hřbitova je, že jeho rozsah se nezměnil minimálně od 14. století a obvodová kamenná zeď je i po opravách během staletí původní gotická a v původním rozsahu ohraničuje plochu nekropole. Tento listing byl vytvořen v roce 2013, čerpáním údajů ze stránek: http://lazany.7x.cz/rubriky/historie-kostela