Rozhledna na Studeném vrchu
Studený vrch je jeden z vrcholu Hřebenů v Brdech, jeho nadmořská výška je 660 metrů nad mořem a při pohledu z dálky jde o nevýrazný vrchol. Nachází se asi 2,5km jižně od obce Malý Chlumec a 6km jihozápadně od obce Hostomice.
Na vrcholu Studeného vrchu nalezneme neobvyklou kamennou stavbu, věž o výšce 17,5 metrů. Její půdorysný tvar je pravidelný sedmiúhelník se stěnami konkávně prohnutými dovnitř. Je to ze statických důvodů, tento tvar stěn dodává věži vyšší stabilitu.
Věž byla původně, tj, v roce 1942 postavena jako zeměměřičská věž z důvodu zpřesnění geodetické (trigonometrické) sítě na základě rozhodnutí tzv. protektorátní vlády, která se v roce 1939 rozhodla stabilizovat body prvního řádu plánovanou stavbou řady zděných měřických věží. Na původním místě stávala věž dřevěná, ta byla však zbourána a následná kamenná věž byla zařazena v rámci svého účelu jako již výše poznamenaný bod prvního řádu v této triangulační síti. Materiál použitý pro stavbu věže je lámaný kámen a tím byl blízký řevnický pískovec, též zvaný drabovský křemenec, dále pak cihly, beton a dřevo, spojovací materiál byla maltová směs vysoké pevnosti. V suterénu věže jsou umístěné měřící body, které sloužily pro dokonalé zaměření věže v rámci trojúhelníkové měřící soustavy.
Z vnější strany zůstalo režné, neomítnuté zdivo, vnitřní stěny jsou upravené vápenopískovými omítkami. Stropy věže jsou dřevěné, stavba má 6 poschodí a na vrchol se lze dostat po dřevěných schodištích žebříkového typu. Věží tohoto typu bylo na území České republiky postaveno celkem devět, původně zamýšlený počet měl však být vyšší.
Po ukončení svého původního poslání věž sloužila Československé lidové armádě, v rozmezí sedmdesátých a osmdesátých na věži údajně došlo k tragické nehodě, když nastartovaný motorový generátor na výrobu elektrické energie svými zplodinami usmrtil dva vojáky.
V devadesátých letech minulého století byla věž klubem turistů opravena a otevřena jako rozhledna pro širokou veřejnost. Pro okolní vzrostlé stromy není v současnosti do okolí absolutní rozhled, přesto je však výhled po okolí velmi zajímavý.
Od severozápadu k severu můžeme za dobrého počasí spatřit hluboké křivoklátské lesy s dominantním kopcem Velízem a také Krušnou Horu. Lze také spatřit vrch Louštín s vysílací věží. Pokud bude počasí opravdu výtečné a budou-li dálky vyčištěné, můžeme spatřit hřebeny Krušných hor s dominantou Klínovce.
Dále na severní straně je viditelné České středohoří s kuželovou Milešovkou s věží a nalevo od Milešovky kopec se jménem Hradišťany. Budeme-li hledět stejným azimutem, uvidíme též vrch Říp a před ní Kožovou horu s rozhlednou.
Na severovýchodní straně z věže zahlédneme nedaleký hrad Karlštejn a při čisté obloze zahlédneme v dáli kopec Bezděz a za ním vzadu napravo můžeme spatřit Ještěd se svou proslulou věží.
Na jihovýchodě se nalézá blízké město Dobříš a na horizontu lze spatřit vrcholy České Sibiře. Napravo od nich je k vidění Jistebnická vrchovina s Javorovou skálou a vojenskou věží a napravo s vrchem Kozlov.
Na jižní straně se jako moře vlní Písecké hory a za dobré viditelnosti můžeme v dáli zahlédnout i drobnou část Šumavy s dominantním Boubínem a také chladíci věže jaderné elektrárny Temelín.
Na západě uvidíme vrch Brno s televizním vysílačem Radeč a vpravo od něj pak kopec se zámkem Zbiroh.
Pokud sem, na toto místo tedy zavítáte, určitě navštivte tuto rozhlednu, která bývá otevřená od jara v sobotu a neděli a během letních prázdnin a také o některých svátcích (Nový rok).
Při pohledu z věže se k Vašemu nosu donese vůně opečených klobásek a buřtů, které mohou být výtečnou odměnou po výšlapu na tuto rozhlednu.
Pak již zbývá jen odlovit tento poklad a zasloužená nirvána je Vám nadosah… A protože vrch, kde se rozhledna nalézá, nese jméno "Studený", můžete na místě změřit aktuální teplotu a tento údaj společně s časem uvést do logu. Tak poznáme, zda vrch nese své jméno zaslouženě... Keš je vybavena teploměrem!
Chraňme skutečné poklady kolem nás tím, že je poznáváme. Příjemné pocity z odlovu v krajině Brd přejí kartagoo s Cibetkou.
Zpracováno na základě informací místních starousedlíků, materiálů nacházejících se na rozhledně a z webových stránek www.brdy.info
Veškeré grafické materiály jsou dílem ©kartagoo