První je u areálu městského koupaliště. Most na tomto místě stojí od roku 1948 a je ve zdvojené konfiguraci. Již delší dobu probíhá snaha o jeho vyhlášení za technickou památku. Rekonstrukce tohoto mostu je komplikována tím, že místo použití svorek byly traverzy pod mostovkou přivařeny. Most je používán jako lávka pro pěší a pamětníci si možná vzpomenou, že na mostě byl jednu dobu položen asfaltový koberec, který most značně zatěžoval. Konfigurace mostu je D-S (dvojřadý-jednoposchoďový)
Druhý dochovalý Bailey Bridge je u autokempu v Třebíči. Most je díky velké frekvenci přejíždějících vozidel ve špatném stavu a počítá se s jeho odstraněním. Naštěstí je možné most rozložit, tak se ho snad podaří zachránit. Neobvyklé je použití jednoho krajního dílu Mk.II. Konfigurace mostu je S-S (jednořadý-jednoposchoďový).
Oba mosty systému Bailey pochází pravděpodobně z poválečné pomocí UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration).
Přibližně tři desítky mostů od firmy Bailey, které byly využívány při poválečné obnově, slouží na řadě míst Česka dodnes, aniž bychom věděli o jejich původu.
Zde se můžete dozvědět něco o jejich historii:
Druhá světová válka byla více méně válkou "v pohybu". Pozemní armády byly motorizované a vysoce pohyblivé. V literatuře se lze často dočíst o "bleskových postupech" po prolomení obranných linií. Tyto linie se často opíraly o přírodní překážky jako byly hory a především řeky. K důkladně bráněným a hlídaným objektům pak samozřejmě patřily mosty. Mnoho akcí bylo zaměřeno k obsazení mostů umožňujících vlastním jednotkám rychlý postup. Obránci však málokdy váhali se zničením takového důležitého mostu.
Všechny armády měly pro podobné případy ve svých řadách specializované ženijní jednotky vybavené a vycvičené k opravám a výstavbě nových mostů. Často se kromě improvizovaných dřevěných konstrukcí s malou nosností používalo různých prefabrikovaných typizovaných ocelových konstrukcí. Asi nejrozšířenějším montovaným ocelovým mostem používaným Spojenci je mostní soustava "Bailey".
Konstrukce je pojmenována po britském úředníkovi státní správy, který tuto konstrukci začátkem čtyřicátých let navrhl. Její výroba se pak přesunula za oceán do USA a vzápětí se stala standardním vybavením ženijních jednotek. Použití této konstrukce je doloženo v Itálii, Západní Evropě, CBI i v Pacifiku. Po válce pak bylo mnoho těchto "stavebnic" použito k obnově válkou zničených komunikací a mnohdy slouží dodnes.
Modulární konstrukce těchto mostů je dobře promyšlená a za svůj úspěch vděčí skutečnosti, že může být sestavená s minimální podporou z těžkého vybavení. Základem je svařovaný konstrukční prvek o rozměrech cca 3150x1550x180 mm a hmotnosti okolo 260 kg (viz převzatá ilustrace).
Používá se na vodorovné nosníky a teoreticky zřejmě i svislé konstrukce pilířů. Prvek je svařovaný z ocelových profilů a plechových dílců pevnostní řady "52" (mez pevnosti v tahu 520 MPa, to je zatížení cca 52 kg na 1 mm2 průřezu). Horní a dolní pás tvoří dvojice profilů U 4" x 2" (101,6 x 50,8 mm, zhruba naše U 100) otočených stojinami k sobě. Svislice a šikmé zavětrování jsou z profilu I 3" x 1,5" (76,2 x 38,1 mm, zhruba naše I 80), výztuhy na spojích jsou z plechu tloušťky 1/4" (6,35 mm). Tyto prvky se spojují čepy o průměru 48 mm (to kupodivu neodpovídá žádné palcové míře) narážených buď do zesílených konců horních a dolních pásů pro vodorovné napojení, nebo do příčných výztuh mezi pásy pro vertikální napojení těchto prvků.
Základní prvek konstrukce BaileyPrvky lze montovat a spojovat jak na délku, tak pro zvýšení únosnosti buď nad sebe nebo i vedle sebe. Rozteč mezi hlavními nosníky mostu daná konstrukcí příčníků je cca 3,70 m. Kostra mostovky (vozovky) je tvořena příčníky I 10" (254 mm, cca I 260) položenými na hlavní pásy a podélníky I 3". Kostra mostovky může být namontována jak na horní (výjimečně), tak i na spodní pás. V případě montáže několikapatrového nosníku, pak tedy může být i mezilehlá. Samotná mostovka pak může být např. dřevěná, či z ocelového plechu, trubek, klád a podobně.
Stavebnici pak doplňují další prvky pro krajní pole, svislé výztuhy, ložiska a patřičné nástroje a montážní přípravky. Mosty se montují zpravidla na břehu a vysouvají v ose na protější břeh. Lze je však samozřejmě montovat i letmo a nosníky se dají využít i pro opravy či zesílení stávajících mostních konstrukcí.
Existovaly i "těžší" varianty této soupravy, díly však byly údajně vzájemně zaměnitelné.
Pravděpodobně největší most sestavený ze souprav Bailey byl most u Pontelagoscuro přes řeku Po v Itálii. Jeho délka byla 302m a měl celkem 7 polí.
Informace byly čerpány z http://www.fronta.cz/mostni-konstrukce-bailey
Použité obrázky jsou z http://www.shiney7.co.uk/Nostalgia.htmlA teď se půjdeme podívat na ty naše třebíčské mosty, abychom získali potřebné údaje pro nalezení finálky:
Na první zastávce, pečlivě spočítejte příčné traverzy (transom) na tomto mostě dostanete dvoučíslí AB (liché číslo).
Uprostřed horní části druhého pole, od kraje napravo ve směru od říčních lázní, jsou dobře čitelná tři slova označující jednoho z výrobců mostních dílů. Pro další použití spočítejte počet písmen v jednotlivých slovech a dostanete tři čísla C D E. (fotohint)
Na druhé zastávce také spočítejte příčné traverzy (transom) na mostě a dostanete dvojčíslí FG
Finální souřadnice spočítáte ze zjištěných indicií:
N 49° (F)(A+F). (G-C-A)(B-A)(E+F)
E 015° (D)(F). (F+C)(A+F)(C-A)
Závorky mezi sebou nenásobte.
Terén odlovu je celou dobu pohodový, mezi oběma mosty vede cyklostezka, náročných je jen posledních asi 15 metrů. Za suchého počasí se dá závěr trasy zdolat i bez výbavy, s velkou opatrností, ale za mokra a za sněhu je určitě dobré se jistit. Cesta je jednodušší odspodu, i když může být trochu zarostlá.