RECKOVICE- ulice VRANOVA
![]()
Tam, kde poslední vybezky Ceskomoravske vysociny zvane Kohoutovicka a Vranovska vrchovina zasahují svými zalesnenymi kopci,az na okraj Brna, priteka reckovicko - kurimskym prulomem k mestu ricka Ponavka. Podel jejiho toku vedla odpradavna obchodni trestenicka stezka, pozdeji znama jako Dolni kralovska cesta.
Kraj byl osidlen jiz od mladsi doby kamenne, sve stopy zde zanechali Keltove a jejich nasledovnici. Nazev osady Reckovice vznikl od mnozstvi vodnich pramenu, recek, stekajicich z uboci kopce Zapadi,smerem ke stredu osady, kde stál zemepansky dvur,pozdeji spolu s kostelem sv. Vavrince.
Prvni pisemna zprava o obci je ze dne 4. zari 1277, a to z listiny Premysla Otakara II., ktery zemepansky (markrabeci) majetek Rechcowitz daroval kapli sv. Jana na brnenskem hrade Spilberku. Lze tedy predpokladat, ze vznik obce lezi snad o sto let zpet, v polovine XII. stoleti.
![]()
Mezi drzitele Reckovic tou dobou patrili nejcasteji brnensti erbovni mestane a drobna slechta - z Circhova, Hazove z Valdeka, Permanove, Rysanove, Herrichspannove, Karnarove, Manduwle z Arnhauzu, Bohlove z Aurachu či Pfefferkornove z Ottopachu a na Reckovicich.
Velkou ztratou pro Reckovice bylo v roce 1773 zrusení jezuitskeho radu, ktery byl po 150 let zarukou koncepcniho hospodareni bez vetsiho utisku poddanych. Prednosti bylo stale drzeni majetku bez prevodu, zastav, prodeje a dedickeho deleni, coz bylo pravidlem u drzitelu individualnich - slechtickych i pozdeji prumyslnickych rodin.
V te dobe byla tez vybudovana nova "cisarska" silnice, jejiz zaklady tvori dodnes komunikacni pater Reckovice, tj. casti ulic Banskobystricke.
Rovnobezna s ulici Banskobystrickou je ulice Vranova. Ulice je pojmenovaná v roce 1946 podle Frantiska Vrany (1914-1944), dustojnika 1. cs. armadniho sboru v byvalem SSSR, velitele tankoveho praporu, který padl v bojich o Dukelsky prusmyk, nositel vyznamenani hrdina SSSR.
Historie ulice Vranova zacala v roce 1927, kdy se zde pocala vystavba rodinnych domu a ulice byla pojmenovana zrejme podle vozove cesty, která zde mezi polemi vedla na ulici Na zlebcich-In der mulde“ Po okupaci v roce 1939 dostala nemecka verze nazvu ulice prednost a ulice se jmenovala „In der Mulde-Na zlebcich“. S dale se rozrustajici vystavbou dostala ulice v roce 1942 nazev „ In der Mulde+Heuwaggasse – Na zlebcich+Senovazna“V roce 1945 odpadla nemecka verze a zustalo:“Na zlebcich--+Senovazna“V roce 1946 byla ulice znovu prejmenovana na „Vranova+Kolarikova.“
Druha cast nazvu ulice je pojmenovana podle Frantiąka Kolarika (1908-1942), odbornem uciteli v Reckovicích a Medlankach, kulturnim a osvetovem pracovnikovi, umucenem nacisty v koncentracnim tabore Osvetim pro ucast v sokolskem odboji.
V roce 1965 byl nazev ulice rozdelen a ulice Kolarikova je samostatna ulice v Reckovicich.
Ulice Vranova nese svuj nazev dodnes a jeji charakter klidne ulice s prevazne rodinnymi domy se nezmenil.
Na vychozich souradnicich stojite priblizne ve stredu Vranove a muzete se presvedcit na vlastni oci, ze je zde prijemne bydleni. K odpocinku slouzi i parcik na jehoz okraji se nachazite. Samotna kes je ukryta 27 metru v azimutu 30 stupnu. Kes je vhodna i pro vozickare. Doporučujeme odlov ve vecernich a nocnich hodinach, protoze se zde pres den pohybuje mnoho mudlu.V kesi se nenachazi tuzka.