Kesi s CWG smenarnou je nespocet ale hodne z nich trpi zakladnim nedostatkem - neni za co menit. Poctivost nekterych vekslaku je povestna a tak jsme se rozhodli udelat poradnou smenarnu aby kazdy prisel na sve a nestalo se mu, ze jede menit a neni za co. Smenarna je tajna a na uvedenych souradnicich neni (jinak by nemohla byt prece tajna :-) ) . Na souradnicich je ulozena krabicka s logbookem. V kesi je taky ulozena informace kde se skutecne smenarna nachazi. Ve smenarne je k vymene dostatek CWG (viz. foto) - lze vymenit i raritni kousky z cele evropy (Nemecko, Holandsko, atd.). Tesime se na vasi navstevu.
Divadlo Kladno
Městské divadlo v Kladně navazuje na bezmála devadesátiletou historii, kterou profesionální česká kladenská scéna začala psát v r. 1915 zásluhou Družstva pro postavení domu lidového divadla v královském horním městě Kladně, založeného r. 1897.
Při stavbě bylo využito vnitřního zařízení tehdy zrušené Heineovy arény z pražských Vinohrad, což se odrazilo na vzhledu i na vnitřním řešení budovy, která se svým „lidovým pojetím“ zcela odlišuje od ostatních divadel postavených v Čechách na počátku 20. stol. Divadlo bylo otevřeno r. 1912 a první tři roky je správa divadla propůjčovala divadelním společnostem, posléze pověřila Josefa Strouhala sestavením stálého souboru o patnácti členech, který svou činnost zahájil v září r. 1915. Po Praze, Brně a Plzni se stal nejstarším českým regionálním divadlem Družstvo prostřednictvím divadelní správy vedlo divadlo až do r. 1931.Po počátečním úsilí vybudovat v Kladně vedle činohry i soubor operní, které skončilo nezdarem pro nedostatek uměleckých sil působila v Kladně činohra. V roce 1931, i v důsledku světové hospodářské krize, Družstvo od provozování divadla upustilo a budovu divadla pronajímalo soukromým divadelním ředitelům.
Finanční i umělecký propad byl zastaven až v r. 1938, kdy divadlo získala do pronájmu ředitelka Langrová. Vzniklo divadlo dvousouborové s činohrou a operetou, které získalo uměleckou prestiž nejen u domácího obecenstva. V závěru válečných let bylo Družstvo německými úřady zrušeno a divadlo přešlo pod německou správu města. Po válce činnost Družstva nebyla obnovena, v Kladně zůstal pouze činoherní soubor, ale i jeho existence byla nejistá kvůli nevyjasněným kompetencím. V sezóně 1949/50 převzal provozování divadla Městský národní výbor pod patronací Spojených oceláren n. p. a ustavil divadlo dvousouborové s činohrou a operetou a s loutkohereckou skupinou, z níž v r. 1961 bylo vytvořeno samostatné loutkové divadlo. V r. 1963 přešlo divadlo pod správu tehdejšího Krajského národního výboru a operetní soubor byl zrušen. O rok později bylo divadlo přejmenováno na Divadlo Jaroslava Průchy (bývalý člen divadla), v r. 1966 bylo spojeno s divadlem v Mladé Boleslavi v jeden umělecký, provozní a ekonomický celek.
Po revoluci v listopadu r. 1989 se zánikem KNV změnilo divadlo svůj název na Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav a provozovatelem se stala správní rada složená ze zástupců volených orgánů a okresní státní správy obou měst. Letní scéna v Maltézské zahradě ukončila provoz, představení v novém prostoru přírodního divadla na pražském Vyšehradě ji nemohla nahradit (do r. 1998), konala se zde pouze představení pro školní mládež. V roce 1990 byla dokončena přestavba bývalého Divadélka v klubu. V sezóně 1994/1995 se na návrh zástupců z Mladé Boleslavi obě divadla osamostatnila. Přestože v minulosti bylo divadlo v Kladně mezi ostatními divadly „popelkou“, od svých počátků pro blízkost Prahy vzbuzovalo zájem o angažmá. A tak v bezmála devadesátileté historii divadla najdeme desítky jmen později známých osobností divadelního světa, pro které se divadlo v Kladně stalo místem jejich profesionálních začátků, nebo zdokonalení. V současné době je zřizovatelem Městského divadla v Kladně Statutární město Kladno, umělecká činnost je podporována grantem Středočeského kraje a MK ČR.