Tato keš Vás zavede do míst, kde se na levém břehu řeky Otavy, v místě dnešního Václavského Předměstí, rozkládala první skutečná osada.
Předchůdkyně města Písek, pocházející snad již z 12. století, byla v roce 1308 výslovně uváděná jako Starý Písek. O jejím "rýžovnickém" zaměření svědčí její název. Osadou procházela již za Přemyslovců "Zlatá stezka" od Prahy přes Bavorov do Prachatic a Pasova. Osada se postupně proměnila v trhovou ves, která měla i vlastní kostel, zasvěcený svatému Václavu.
Král Václav I. (1205-1253) pak započal na protějším břehu řeky Otavy nedaleko osady se stavbou hradu, jehož účelem byla ochrana otavských rýžovišť a obchodníků procházejících po trase Zlaté stezky. Současně s hradem Václav I. založil a začal budovat i město.
Václav I. město Písek sice založil, ale o jeho výstavbu a rozvoj se zasloužil až jeho syn Přemysl Otakar II. (1233-1278), který z Písku vytvořil královské opevněné město. Současně, snad v průběhu pouhých dvou desetiletí, nechal vybudovat mj. kamenný most přes Otavu.
Dominantou Václavského náměstí je barokní kostelík zasvěcený svatému Václavu. Jeho předchůdce byl postaven v neznámé době a není vyloučeno, že se tak stalo již ve 12. století. Koncem první poloviny 16. století byl původní kostelík ubourán a vznikla nová stavba v goticko-renesančním stylu. Z této doby se nám dodnes zachovaly před několika lety objevené nástěnné malby. Ke konci 17. století proběhla důkladná rekonstrukce podle plánu švarcenberského stavitele Giacoma Antonia de Maggi. Věž byla zvýšena roku 1712 a měří 35,1 m. Na věži visí nejstarší dochovaný zvon ve městě, jmenuje se Cornelius a pochází z roku 1546. Ostatní zvony z věže byly zrekvírovány v roce 1917. Z vnitřního vybavení připomeňme oltář, který zhotovil v roce 1891 Josef Krejčík z Prahy, se sochami sv. Václava, sv. Zikmunda a sv. Víta. Dále pak kazatelna v novorenesančním stylu, lavice z roku 1762 či barokní varhany z roku 1740 od Václava Pantočka z Dačic.
Severně od kostela byla v roce 1732 vystavěna u hřbitovní zdi kaple sv. Prokopa s kostnicí. Dnes je prázdná. Ještě koncem minulého století se používala jako sklad brambor a zeleniny. Okolní hřbitov sloužil do roku 1914 též jako vojenský. Nepohřbívá se na něm od roku 1951.
Za pozornost v této písecké čtvrti stojí plovárna tzv. písecký Barrandov, která byla otevřena kousek výš proti proudu reky 15. června 1935. Koupaliště zbudovalo k tomu účelu založené lázeňské družstvo za značného přispění městské spořitelny, měšťanského pivovaru a dalších dárců. Dnes mají návštěvníci k dispozici hřiště, děti malý bazén a brouzdaliště, houpačky a prolézačky, je tu také půjčovna loděk (GC1B6XJ).
Dole u řeky Otavy stávala stará papírna. Již v roce 1880 zřídil Marek Spitz v bývalém mlýně továrnu na lepenku a slaměný papír. Papírenské stroje byly poháněny dvěma mlýnskými koly a jednou turbínou. Dnes je objekt přestavěn a upraven pro potřeby Automotoklubu a bylo zde zřízeno dětské dopravní hriště.
Václavskému předměstí vévodí Lesnická škola v Burketově ulici, ke které patří internát postavený v roce 1899, v té době jedna z nejhezčích budov ve městě. V roce 1913 dal profesor František Salač popud k založení rozsáhlého arboreta (GC41FRF).
Jak na keš?
Najděte na Václavském předměstí (do 200 m vzdušnou čarou od věže kostela) několik zajímavých objektů a poznamenejte si potřebné údaje.
A = číslo popisné domu, u kterého se obraz nachází
B = číslo popisné domu, na klerý se dívá E.T. (nezdá-li se vám to, tak se dívá spíš vlevo)
C = číslo popisné domu, ze kterého se dívá kráska.
D = číslo popisné domu, který má na komíně ještěrku
E = číslo popisné nejbližšího domu u mimoně nebo vpravo od kované branky
F = číslo popisné domu s kaprem
Zjištěné údaje dosaďte do vzorců (pokud si někde nejste jisti, které číslo je správné, vemte to větší), spočítejte a vzhůru pro finálku. Pozor, v keši není tužka.
N 49° 18.(2*A+2*C+2*D+E+F-4)
E 014° 07.(2*A+3*B+3*C+3*D+2*E+2*F-5)
28.4.2019 úprava listingu.
3.4.2021 úprava listingu.
20.4.2022 úprava listingu.