Daleko z rodného hnízda
Na úvodních souřadnicích žádnou kešku nehledejte. Jestli tam nějaká je, tak to určitě není tato.
Občas se stane, že se člověk stěhuje. Někdy jen do sousední ulice, někdy do sousedního města, někdy ale i na jiný kontinent. Důvody jsou různé – stěhují se rodiče, člověk míří za lepší prací, za přítelkyní, utíká před zákonem, či jen sní o tom, že bude v určitém místě žít. A stěhování potkalo i mě. I přesto, že jako Jihočech nejsem schopen pochopit, jak někdo může opustit Jižní Čechy. Ale stalo se. A v rámci poznávání místní kačerské populace si říkám, kolik je tu vlastně starousedlíků a kolik naplavenin. A odkud ty naplaveniny jsou. Proto mě napadlo vytvořit tuto keš.
A jak tedy na keš?
Původně měla být jednoduchou k odlovení. Aby ale bylo snížené riziko zlikvidování, zadal jsem několik podmínek k jejímu lovu. Bohužel jsem netušil, že už není možné vytvářet podmínkové keše. A tak jsem zvolil možná i spravedlivější způsob. Udělal jsem keš natolik těžkou, aby měli šanci prakticky jen zkušení kačeři.
A jak tedy na keš? No, použijte mozek jako páčidlo, využijte vše, co víte o geocachingu a pak, jsou-li vaše zkušenosti dostatečné, máte keš v ruce.
A jestli můžu poprosit – k logu připojte fotku místa, kde jste se narodili, či kde jste strávili podstatnou část dětství. Jako ukázku posílám fotku svého rodného města, kterou jsem udělal nějakou dobu před tím, než jsem začal lovit kešky (a tak jsem ani netušil, že jsem na souřadnicích budoucí keše – byť pár metrů nad vlastním umístěním).
České Budějovice s Kletí (1084) v pozadí