Roku 354, byly Vánoce, jakožto křesťanský svátek, oficiálně uznány papežem Liberiusem a to k datu 25. prosince. Poněvadž se pravoslavná církev řídí juliánským kalendářem, který představuje 14-ti denní posun od kalendáře gregoriánského, slaví Vánoce až 7. ledna (tzn. 25. prosince dle gregoriánského kalendáře).

Vánoce jsou svátkem narození Páně. Připomínají narození Ježíše Nazarethského, dle Nového Zákona, narozeného v Betlémě. Bohužel přesné datum nám není známo. Marek a Jan jej ve svém evangeliu neuvádějí, avšak zdůrazňují duchovní příbuznost s Janem Baptistou, důležitou osobností Nového Zákona předpovídající příchod Spasitele. Jeho existencí se oba zabývají na začátku svých evangelií.

Narození Ježíše se datuje k roku 1 n.l (ten označuje jeho narození, tou dobou rok jako časová jednotka ještě neexistoval) od vrcholného středověku. Poslední studie však ukázaly, že Ježíš se narodil spíše kolem roku 4. př. n. l. Mějme ovšem na paměti, že křesťanská tradice je zde pro připomenutí této události, narození Spasitele, nikoli pro oslavu data samotného.
Před Vatikánskou reformou, se slavil 1. leden jako den Ježíšova obřezání. Ježíšovi rodiče se řídili židovským zákonem nařizujícím obřezání dítěte osm dnů po narození. I dnes si pravoslavní připomínají tento svátek. Pro ně je dokonce důležitější než zrození samotné, neboť znamená vstup božského potomka do společenství mužů a tím skutečný začátek křesťanství.

LOVU ZDAR!