Židé ve Frýdku-Místku
Židovská komunita ve Frýdku-Místku existovala zřejmě od 17. století a zanikla v důsledku holocaustu. Dnes po ní zbylo jen málo památek, zejména frýdecký židovský hřbitov.
(http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC36M86)
Frýdecká synagoga začala být podle plánů frenštátského architekta Ambrože Zapletala stavěna v maurském stylu roku 1864, brzy po založení židovského náboženského spolku ve Frýdku, a roku 1865 byla slavnostně vysvěcena těšínským rabínem Samuelem Friedmannem. Nacházela se blízko zámku v místech dnešní Revoluční ulice. V červnu 1939 však byla synagoga nacisty vypálena a několik let chátrala, její rozvaliny se stávaly nebezpečné, až se nakonec rozhodlo o jejím stržení.
Vedle synagogy byla židovská škola. Budova sice ještě stojí, ale jak vidíte na poslední fotce s původní budovou má společného už jen opravdu málo.
.
Z historie Židů ve FM.
První zmínky o pobytu židů na Frýdecko-Místecku pocházejí z poslední čtvrtiny 16. století, listina z roku 1584 se dokonce zmiňuje o tom, že k místecké faře přináleželi židé „od starodávna“. Během 17. století byly jednotlivým židům ve frýdlantsko-místecké části Hukvaldského panství a ve Frýdeckém panství pronajímány vinopalny a vybírání mýtného. Ještě počátkem 18. století však v této oblasti žilo pouze několik málo židovských rodin, z nichž nejvýznamnější byla rodina Löwů a Munků.
V průběhu 18. století migraci židů brzdil translokační reskript a familiantský zákon, které roku 1726 vydal císař Karel VI., takže v 60. letech 18. století žila na Frýdecku a Místecku dohromady jen necelá desítka židovských rodin. Kromě toho touto oblastí procházeli také židovští obchodníci. Změnu ve vývoji židovské populace na Frýdecku a Místecku přineslo až připojení Haliče k habsburské monarchii roku 1772. Za účelem ekonomické integrace nově připojeného území byla roku 1784 vybudována císařská silnice, která vedla z Moravy, procházela Místkem a Frýdkem a pak pokračovala dále přes těšínské Slezsko do Haliče, což výrazně usnadnilo pohyb haličských obchodníků, z nichž podstatná část byla židovského vyznání.
Za panství rodu Pražmů z Bílkova roku 1708 do města přišel Moses Munk, kterého následovaly některé další rodiny díky rušení „censů“ a uvolňování svobody pohybu a usazování osob.
V 19. století se ve Frýdku i v Místku nacházela vcelku početná židovská komunita, která podléhala rabinátu v Těšíně. Vlastní samosprávy, rabinátu, synagogy a školy se frýdečtí Židé dočkali až ve druhé polovině 19. století.
Nejvýznamnějšími rodinami v obou městech se staly rodiny textilních magnátů, jejichž činnost se výrazně zapsala i do dnešní podoby města, kde dodnes nacházíme řadu dochovaných průmyslových budov.
Život frýdecké komunity ukončili nacisté. Šoa přežilo jen několik Židů, kteří dnes žijí buď v Izraeli nebo ve frýdecko-místeckém regionu, avšak se změněnou identitou.
Nejvýznamnější rodiny.
Landsbergerovi - založili dnešní ředitelství Slezanu (SLEZAN 1) v části historicky nazývané „Podhury“, později vystavěli areál na dnešní Nádražní ulici. V areálu ředitelství Slezanu se nachází vedle výrobních hal rovněž bývalý zoopark (existoval v letech 1960-1976) a vila rodiny Landsbergerů. Adolf Landsberger byl činný ve veřejném životě města, Benno Landsberger byl významným odborníkem na asyrologii (věda, která se zabývá studiem starověké Přední Asie s důrazem na její tehdejší jazyky jako je sumerština, akkadština) a chetitologii (vědní obor, který se zabývá jazykem, dějinami a kulturou starověkých Chetitů) Působil na univerzitách v Lipsku, Ankaře a Chicagu.
Lembergerovi - Alois Lemberger (víděňský podnikatel) skoupil pozemky na pomezí katastru Místku a Koloredova a nechal zde zbudovat moderní průmyslový textilní komplex (SLEZAN 3). V těsné blízkosti byla rovněž postavena vila, která byla stržena při budování Revoluční a Pionýrské třídy v 80. letech 20. století.
Munkovi - vlastnili areál textilních továren při ulici Nádražní (před nedávnem Úřad práce) a při ulici Staroměstská
Neumannovi - bratři Neumannové vybudovali textilní továrnu při dnešní ulici Staroměstská.
Löwovi - Hermann Löw provozoval v Místku likérku. (areál společnosti Seliko, nyní Kwaczek) .
Hospodářská krize frýdecké a místecké textilky postihla významně. První obětí krize se stala hned na počátku 30-tých let továrna bratří Neumannů, rovněž textilka Munkova. V důsledku hospodářské tísně spáchal textilník Adolf Lemberger dokonce sebevraždu.
židovská škola dnes
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/
www.zanikleobce.cz/
zvláštní poděkování panu Poláškovi, jehož přednášku o zaniklém FM jsem navštívila a inspirovalo mě to k založení této keše.
ŠIFRA:
ZBORENA FRYDECKA SYNAGOGA+ZIDE
N 49°41.X (trojmístné) E 18°20.X+389
Zkontrolujte Vaše řešení 