Tato keska je uz patou, kterou v tomto kraji publikujeme. A stejne, jako jeji sestricky jsme ji venovali pivovarum. Ovsem pozor! Tentokrat to bude jine! Podivame se na dva pivovary v Klasterci nad Ohri, ktere zde stoji do dnes. Bohuzel uz neslouzi svemu puvodnimu ucelu, ale presto si je budete moci prohlednout. Vlastne drive zde byly tri pivovarske budovy. Co se stalo?
Radsi to opet vezmeme od zacatku :-)
Co je to pivo?
Pivo je kvaseny slabe alkoholicky napoj vyrabeny v pivovaru z obilneho sladu, vody a chmele pomoci pivovarskych kvasinek. Pivo je povazovano za jeden z ceskych symbolu a od roku 2008 je nazev „Ceske pivo" chraneno jako zemepisne oznaceni.
Pivo je vareno jiz od nepameti a je nemozne urcit misto, kde bylo uvareno prvni pivo. Jako zeme puvodu se uvadi Mezopotamie a to priblizne jiz v 7. tisicileti pr.n.l. Pivo je staroslovenske slovo, ktere oznacovalo „napoj nejobycejnejsi a nejrozsirenejsi“.
Vice zajimavych informaci si muzete precist na wikipedii, kde je celkem rozsahly clanek o pivu
Jak se Klasterec nad Ohri dostal k pravu varecnemu?
Prvni vlastni pivo si v Klasterci lide varili uz v druhe polovine 15. stoleti. Varenim piva, vyrabenim sladu a provozovanim dalsich zivnosti, ale porusovali trzni mili kralovskeho mesta Kadane. Trzni mile spocivala v zakazu provozovani remesel, vareni a cepovani piva, konani trhu apod. v urcite vzdalenosti od kralovskehomesta. Tim se zabranovalo poskozovani hospodarskeho zajmu techto mesti. Klasterec tato prava porusoval (pravdepodobne s tichym souhlasem pana), za coz byla cela obec roku 1493 zalovana u zemskeho soudu kadanskym purkrabim. Jak tento soud dopadl, zda klasterecni dostali nejake zakazy, pokuty nebo jine postihy se mi nepodarilo zjistit.
Roku 1523 zdedili panstvi bratri Jiri, Hans a Volf Fetrichovi. O dva roky pozdeji se tento majetek delil a Klasterec pripadl Volfu Detrichovi. Ten obci roku 1529 udelil radu prav s zaroven predal Klasterci svuj pivovar k trvalemu dedicnemu uzivani i se zajezdnim hostincem. To bylo pro klasterecke prvnim pisemnym udelenim prava varit pivo.
Roku 1680 v temer celych Cechach propukla vlna selskych rebelii, ktera se nevyhnula ani klastereckemu panstvi. Obyvatele Klasterce se ji nezucastnili. Hrabe Thun pote mestecko za jeho "neucast" v rebeliich odmenil snizemin kontingentu vycepu panskeho piva. Tento kontingent prikazoval pravovarecnym mestanum vycepovat urcity pocet varek piva z vrchnostenskeho pivovaru predtim, nez si smeli zacit varit vlastni pivo.
Pansky pivovar byl zalozen nekdy pred rokem 1654 u zamku, v jinych pramenech jsem nasel rok 1493.
N50°23.126 E13°10.853
Roku 1853 byl stary pivovar strzen a na jeho miste byl postaven novy, rozsireny a zmodernizovany.
Roku 1856 vyhořel panský pivovar, oheň se odtud rozšířil také na zámek. Po požáru pak byl tento pivovar přemístěn mimo město k panskému špýcharu, kde k němu byla roku 1871 ještě přistavěna restaurace. V panskem pivovaru se posledni pivo uvarilo roku 1934, toho roku byl pivovar zrusen. Budovy panskeho pivovaru a spycharu se dochovali do dnes (restauraci uz zde ale nenajdete a komin byl odstrelen). Budovy pivovaru dnes patri soukromnikum.
|
|
|
Budova Panskeho pivovaru
|
Budova Panskeho pivovaru
|
|
|
|
Pivovarska restaurace
|
Budova Panskeho pivovaru
v popredi klenba sklepa
|
Majitele panskeho pivovaru v letech cca 1493 - 1856 a 1857-1868:
Volf Dietrich z Fictumu
Markéta z Fictumu
Lev z Fictumu
Volf,Dietrich,Kryštof a Bohuslav Felix z Fictumu
Kryštof z Fictumu
královská komora
Kryštof Šimon hrabě Thunu
Jan Zikmund hrabě Thunu
Marketa Anna Thunová z Oettingenu - Baldernu
Michal Osvald hrabě Thunu
Jan František hrabě Thunu
Jan Josef hrabě Thunu
František Josef hrabě Thunu-Hohenstein
Josef hrabě Thunu-Hohenstein
Josef Matěj hrabě Thunu-Hohenstein
Majitele panskeho pivovaru v letech cca 1868 - 1934:
1868-1883 Josef Osvald I. hrabě Thun-Hohenstein
1883-1913 Josef Osvald II. hrabě Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid
1913-1934 JUDr. Josef Osvald III. hrabě Thunu-Hohenstein-Salm-Reifferscheid
Sladci v panskem pivovaru v letech cca 1868 - 1934:
?-1873-? Frantisek Schommer
?-1880-1881-? Bohuslav Kollmann
1887-1890 Vaclav Kaspar
1890 Bohuslav Kollmann
1890-1897 Alois Kaspar
1897-1898 Frantisek Wolf
1898-1902 Leopold Jugl
1903-1924 Antonin Glassl
1924-1934 Jan Bittner
Spravci v panskem pivovaru v letech cca 1868 - 1934:
?-1880-? Oskar Teubner
?-1882-1885-? Josef Teubner
1896-? Edmund Frengl
1901-1911 Arnost J. Feix
1912-1915 Richard Moschl
?-1924-1933 Ondrej Gunzel
Reditele v panskem pivovaru v letech cca 1900 - 1934:
?-1912-1920-? Frantisek Nittner
?-1923-1933 Hubert Skebra
1934 Josef Wick
Vyroba/vystavy v letech 1870 - 1934:
| 1870 |
9408 hl |
1904/05: |
21096 hl |
| 1871: |
11319 hl |
1905/06: |
19872 hl |
| 1873: |
15528 hl |
1906/07: |
21000 hl |
| 1874: |
15409 hl |
1907/08: |
20000 hl |
| 1875: |
14975 hl |
1908/09: |
16992 hl |
| 1880: |
14478 hl |
1909/10: |
16776 hl |
| 1882/83: |
16424 hl |
1910/11: |
20000 hl |
| 1883/84: |
15660 hl |
1911/12: |
19000 hl |
| 1884/85: |
17332 hl |
1912/13: |
16704 hl |
| 1885: |
16944 hl |
1913/14: |
14585 hl |
| 1886/87: |
17184 hl |
1915/16: |
9720 hl |
| 1887/88: |
17856 hl |
1917/18: |
1692 hl |
| 1888/89: |
18432 hl |
1918/19: |
5200 hl |
| 1889: |
18696 hl |
1919/20: |
7343 hl |
| 1889/90: |
18600 hl |
1920/21: |
7700 hl |
| 1890/91: |
19728 hl |
1921/22: |
6000 hl |
| 1891/92: |
21600 hl |
1922/23: |
5500 hl |
| 1892: |
21604 hl |
1924/25: |
7000 hl |
| 1892/93: |
22032 hl |
1925/26: |
8000 hl |
| 1895/96: |
20092 hl |
1926/27: |
9000 hl |
| 1897: |
20743 hl |
1927/28: |
9600 hl |
| 1899: |
29736 hl |
1928/29: |
11500 hl |
| 1901/02: |
20952 hl |
1929/30: |
140000 hl |
| 1902/03: |
20886 hl |
1931/32: |
11000 hl |
| 1903/04: |
21168 hl |
1932/33: |
10700 hl |
Par informaci ke Spycharu, ktery je nekdy mylne povazovan za pivovar:
N50°23.145 E13°10.856
Postaven byl v 2. polovine 17. stoleti v rane baroktnim stylu. Je to volna obdelna stavba se dvema tabulovymi stity na uzsich stranach. V jejich vyklencich jsou sochy svatych od Jana Brokoffa (jeho sochy je mozne taky spatrit v zameckem parku, nebo drive zdobily branu pivovaru).
Od sveho vzniku slouzila budova jako panske skladiste obili. Teprve po roce 1856 se stala soucasti noveho thunskeho pivovaru. I emu spychar slouzil k ukladani obili a sladu. Koncem 20. stoleti byla budova pouzivana jako sklad podniku ZKL.
Pravovarecny mestansky pivovar:
N50°23.038 E13°10.274
Cisarsky otisk mapy z roku 1842
O tom, ze si mestane varili sve pivo, za coz na ne byla uvalena zaloba jsme si uz povidali. Nekdy v te dobe vznikl v Klasterci pravovarecny mestansky pivovar. Tento pivovar varil pivo az do roku 1866.
Budova pivovaru, ale stale stoji. Na mape bychom ho nasli jako dum s c.p. 182.
KE KESCE:
Urcite uz vas zajima co se po vas chce. Tentokrat to bude trosku jinak. Oproti Kadani, Jirkovu i Chomutovu zde stale jeste budovy obou pivovaru stoji. Pokud by jste lovili kesku GC359TX, nezapomente se trosku rozhlednout a podivat se na pansky pivovar. Sem vas ale tahat nebudu, misto toho se podivame na mestansky pivovar.
Ukol 1 tedy zni: Dojdete na stage 1 a na budove pivovaru (podle fotek v listinku jiste poznate ktera budova to je) naleznete modry stitek, ktery obsahuje 4 cisla ABCD (viz fotohint - kdo nema sebou, tak proste postupne oznacne cisla).
Ukol 2: Dosadit zjistena cisla do vypoctu
N 50° (A+CB).(D-C*C)((D+B)*D) E 013° (B*C+D).(D+A-C)(C*D)(B+D-C*C)
Ukol 3: Zajit si pro kes
Jelikoz byl velky problem s ulozenim kesky pocitejte s prumernou keskou. Ovsem, mela by byt "antimudloidni" a dle hintu ji kacer najde snadno.
Opet nezbyva nic jineho, nez poprat vam prijemny a neruseny lov.
Rad bych vas take pozval na navstevu nasich pivovarnickych kesuli:
Pivovary Chomutova
Pivovary Jirkova
Pivovary Valmezu
Pivovary Kadane
Pivovary Klasterce
Prunerovsky Pivovar
Vernerovsky pivovar (shaneni informaci)
Malkovsky pivovar (shaneni informaci)
Mestansky pravovarecny pivovar Vysluni (shaneni informaci)
Mestsky pivovar Brezno (shaneni informaci)
Mestansky pivovar Hora Sv. Šebestiana (shaneni informaci)
Mestansky pivovar Hora Sv. Kateriny (shaneni informaci)
a urcite to neni zdaleka vse co pripravujeme z okruhu zaniklych pivovaru :-)
Podekovani tentokrat patri safarikovi za prohledani sveho archivu a nasmerovani spravnym smerem k informacim (Dr. Zbyněk Likovský, CSc.), Hopikum a Pascalovi za velkou pomoc s hledanim mista pro kesku a Brundimu za provedeny betatest :-)
