Pasli ovce valasi Multi-cache

Tato multi a lehce mystery keš Vás seznámí s obcí Salaš. Listing je rozdělen do tří informačních bloků, které odpovídají třem zajímavým místům, která musíte navštívit a trochu zde zrekognoskovat terén.

Pro letní sídlo pastevců ovcí salašnického typu (horské pastýřství) se vžil všeobecný název salaš. Pastevci bydleli v dřevených domech zvaných kurloky (salaše). V jedné místnosti bylo ohniště. Dům neměl komín a kouř vycházel ven jen mezerami ve střeše. Zde se zpracovávalo ovčí mléko a v případě chladného pořasí i spalo. Ovce byly na noc ustájeny ve venkovní ohradě zvané košár.

Salaš leží jihozápadně od Zlína ve vzdálenosti 10 km na ploše 112 ha. Je položena ve Vizovických vrších v nadmořské výšce 378 m. K 1. 1. 2012 má Salaš 220 obyvatel a čítá 95 domů s čísly popisnými. Jedna z nejstarších zpráv o Salaši je z r. 1356, kdy Salaš s Bohuslavicemi patřily panství malenovickému. Dle pověstí byla to zpočátku jednotlivá obydlí pastevců, kteří dostali od vrchnosti kus lesa, aby si jej vykáceli, na mýtině postavili dřevěné salaše a obydlí. Osada Salaš byla založena panstvím malenovickým v r. 1832. Název osady je spojen se salašnictvím. Domky byly rozestavěny různě, později se seskupovaly do dvou řad kolem hlavní silnice. Příroda byla pustá, divoká a málo úrodná.

Malenovická vrchnost měla nad poddanou obcí Bohuslavice se Salaší plnou pravomoc soudní, politickou i policejní.

Růženec (latinsky rosarium, „Zahrada růží“) je meditativní opakovací modlitba široce rozšířená mezi katolíky. Je považována za tradiční symbol římsko-katolické církve a významný prvek mariánské úcty.

Jako růženec se označuje též pomůcka, která má podobu šňůrky s navlečenými korálky a křížkem, která slouží k tomu, aby se modlící nemusel rozptylovat počítáním jednotlivých dílčích modliteb. Tato pomůcka má i úspornější podoby, například růžencový prstýnek. S růžencem bývá tradičně zobrazována Panna Marie Lurdská..

Tradiční růžencová pouť se koná první víkend v říjnu. Bývá to poslední pouť v roce. Termín je vždy kolem svátku Panny Marie Růžencové, který církev slaví dne 7. října. Modlitba růžence je nejznámější modlitbou k Panně Marii, věřící se ji modlí individuálně nebo společně, i např. v kostele před bohoslužbou. Boží Matka bývá nazývána Královnou posvátného růžence.

Tato modlitba se ve své dnešní podobě šířila od 15. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v opakování andělského pozdravení a v rozjímání o událostech z Ježíšova života a o spoluúčasti, kterou na jeho narození, utrpení a oslavení má jeho Matka Panna Maria. Definitivní podobu růžence stanovil v roce 1569 papež Pius V., který zavedl svátek Panny Marie Růžencové.

Opakování modlitby neznamená monotónnost, ale naopak jde o pestrou modlitbu, která ukrývá intenzitu vyjádření lásky a důvěry k Panně Marii jako k Matce Boží a naší nebeské Matce.

První světová válka (před rokem 1939 známá jako velká válka, nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od roku 1914 do roku 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce se stal úspěšný atentát na rakousko-uherského následníka trůnu. Dne 28. června 1914, Gavrilo Princip v Sarajevu zastřelil arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který ještě týž den podlehl svým zraněním nejen on i jeho žena Žofie, hraběnka Chotková. Gavrilo Princip byl členem radikálního hnutí Mladá Bosna, jejímž cílem bylo sjednocení jižních Slovanů a nezávislost na Rakousko-Uhersku.

Rakousko-Uhersko odvetou vyhlásilo válku Srbsku, čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí k světové válce. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu.

Válka propukla mezi dvěma koalicemi: mocnostmi Dohody a Ústředními mocnostmi.

Mocnostmi Dohody při vypuknutí války byly Spojené království,Francie a carské Rusko. K Dohodě se připojily další státy, v roce 1915 Itálie a v roce 1917 USA.

Ústředními mocnostmi byly v roce 1914 Německo a Rakousko-Uhersko. K Ústředním mocnostem se také přidala Osmanská říše a v roce 1915 Bulharsko. Na konci války zůstaly neutrálními pouze Španělsko, Švýcarsko,Nizozemsko a státy Skandinávie.

Válka vznikla jako důsledek krajního zostření rozporů mezi světovými mocnostmi v zápase o sféru vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbytiště a trhy. Nejagresivněji postupovalo Německo, které se k dělení kořisti dostalo později po sjednocení (1871) a v boji o získání nových kolonií se jeho zájmy střetly se zájmy nejsilnějších koloniálních velmocí – Británie a Francie. Neustále vzrůstal i spor rakousko-uhersko-ruský o sféru vlivu na Balkáně.

Německo došlo už na konci prvního desetiletí 20. století k závěru, že je na válku připraveno, že je lépe vyzbrojené než ostatní mocnosti a že čím dříve válka vypukne, tím lépe pro Německo.

Boje první světové války proběhly na několika frontách po Evropě. Na západní frontě boje probíhaly v zákopech (zákopová válka). Od roku 1914 do roku 1918 bylo mobilizováno přes 60 milionů vojáků.

Válka skončila vítězstvím Dohody a kapitulací poražených Ústředních mocností. Jako konec světové války je udáván a ve světě oslavován 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří (11. 11. v 11 hodin), podepsané téhož dne v 5.05 hodin ráno německou generalitou ve štábním vagóně vrchního velitele dohodových vojsk francouzského maršála Foche v Compiégne.

Konečná mírová jednání byla zahájena 18. ledna 1919 na zámku Versailles. Pařížské předměstské smlouvy z téhož roku byly tedy formálním zakončením války.

První světová válka přinesla světu značné množství změn:

1. vojenské – vynález tanku, užívání bojových letadel, použití chemických zbraní
2. sociální – deformace věkové a pohlavní struktury obyvatelstva mnoha zemí vlivem úmrtí značného množství mužů; ženy se začaly domáhat svých práv (např. volebního)
3. politické – rozmohl se pacifismus, ale i nacionalismus

Nutno říci, že tato válka de facto nic nevyřešila. Versailleský systém byl nespravedlivý, a to nejen k poraženým, ale i vítězům a předpokládal dominanci Francie a Británie. V 1. světové válce padlo celkem 9 911 000 vojáků, zraněno bylo 21 219 500 vojáků, pohřešováno 7 750 000 vojáků. Zanikly čtyři velké říše – německá, rakousko-uherská, ruská a osmanská. Rakousko-Uhersko se rozpadlo na Československo, Rakousko a Maďarsko. Vytvořeny byly nové státy, Polsko a Jugoslávie.

Pokud se chcete dozvědět více o řemeslníkovi, který byl mimochodem velmi významným rodákem ze Salaše, doporučuji vyluštit si keš Tajemná postava na Salaši.