Důl Schoeller
Západně od důlního pole Pražské železářské v katastru Libušín získává v roce 1879 Mirošovské kamenouhelné těžařstvo, které do té doby podnikalo zejména v Mirošově u Rokycan a několika drobnými díly v okolí obce Lány. Po provedeném vrtném průzkumu a následném vyhloubení jam dolu Jan v Libušíně vzniká potřeba otevření západní části důlního pole. Pro tento účel je ve vzdálenosti necelých 2 300 m jihozápadním směrem započato v roce 1895 s vrtáním a 1. srpna 1896 navrtána v hloubce 495 m sloj 10m mocná. Současně je z dolu Jan veden překop, který se prorazil do hlubinného vrtu. O přesném provedení prací a odborné úrovni tehdejších důlních měřičů svědčí zpráva Viktora Kadainky: „Čelba narazila středem na Manesmannovu trubici zajišťovacího vrtu jámy Schoeller“. Po provedení přípravných prací bylo 10. června 1899 zahájeno hloubení jámy přímo v místě vrtu, kterým byla odváděna voda do překopu a čerpána dolem Jan. Pro úplnost je nutno uvést, že v době zahájení hloubení došlo ke změně názvu těžaře, který po získání Svatoňovických dolů utvořil Mirošovsko-Libušínsko-Svatoňovickou akciovou společnost. Název hloubené jámy byl stanoven podle člena správní rady společnosti, svobodného pána Gustava Schoellera.
ruhový profil jámy vyzděný cihelným zdivem na tloušťku 60cm o vnitřním průměru 5 m byl dohlouben na konečných 533,3 m k 31. říjnu 1901. Po vybudování povrchových objektů byla pravidelná těžba zahájena 15. února 1902. Jáma byla rozdělena větrní příčkou na vtažné a výdušné oddělení a takto fungovala do roku 1915, kdy došlo k propojení s jamou Wannieck v Kamenných Žehrovicích. Důl byl v roce 1901 spojen vlečkou dlouhou 4,1 km s nádražím Buštěhradské dráhy, které se tehdy jmenovalo Smečno – Šternberk (dnes Kamenné Žehrovice).
V roce 1905 je majetek převeden do vlastnictví PŽS a po znárodnění je důl v roce 1946 přejmenován na Důl Nejedlý a včleněn do tehdejších SUŽD Kladno. Po všech organizačních změnách a změnách názvů v následných VHJ je v roce 1962 jáma značena jako Nejedlý I. Těžba jamou končí až po dohloubení nové sousední jámy Nejedlý III v roce 1973, po tomto roce jáma slouží jen pro větrání.
Jáma Nejedlý III byla nejmladší těžní jámu hloubenou v kladenském revíru. Jáma byla vyhloubena jako druhá jáma tehdejšího Dolu Nejedlý v Libušíně v letech 1969 – 1972 a označení získala podle pořadového čísla provozovaných jam (vč. jámy Wannieck) Dohloubena byla do hloubky 638,66 m a měla dvě patra v hloubkách 521,28 m a 616,07 m.
Jáma kruhového profilu z litého betonu o průměru 7,5 m začíná postupně těžit od roku 1973, kdy končí původní jáma Schoeller (Nejedlý I). Po vytvoření předpokladu koncentrace těžby z východní částí revíru (Důl Prago, Ronna, Mayrau a Max) je jáma postupně propojována překopy a v roce 1997 spojovacím překopem propojena i sDolem Tuchlovice. Cílem ražby bylo omezení povrchových provozů, převedení těžby na Důl Schoeller, využití moderní úpravny a rovněž možnost dorubání ochranných pilířů jam ukončovaných provozů.
Důl Schoeller přetrval celé dvacáté století. Začátek hloubení jámy přesahoval o rok a půl do století devatenáctého a konec těžby o stejnou dobu do století jednadvacátého. Těžba byla ukončena 29. června 2002, jámy Schoeller a N III byly následně zasypány popílkovým stabilizátem.
A ještě informace na závěr, kterou jsem se o dolu Schöller dozvěděla teprve nedavno. Když se v roce 2002 rozhodovalo co by se mělo stát s dolem po jeho uzavření, vstoupila do jednání firma na stavbu montovaných rodinných domků. Prakticky veškeré potřebné zázemí by měla již vybudováno a o práci by tehdy nepřišlo tolik lidí, jenže mocipáni rozhodli jak rozhodli a jak to dopadlo vídíme teď sami na vlastní oči. Navíc se má také bourat i starý těžní stroj, který je před stojící těžní věží.Je to velice krásný a zachovalý stroj, který byl a možná ještě je funkční. Alespon do roku 2002 byl, protože se používal společně se starou těžní věží jako záložní pro případ poruchy nové věže a těžních strojů. Starou těžní věží se především dopravoval materiál.
-Starý stěžní stroj-
Jak na kešku?
Při luštění této kešky budete muset trošku googlit a pak se bude muset patrně vypravit do terénu, ale nebojte se, nebude to nic složitého.
N 50° 0A.BCD
E 14° 0E.FGC
ABD= Číslo popisné bývalé elektrárny Libušín Důl + 462
C= Ciferace roku, kdy byla těžní věž systému Tomson společně s těžní budovou zapsána na seznam nemovitých kulturních památek ČR
E= Kolik těžních věží mělo na Kladensku kozlíkovou konstrukci
F= Jaký průměr měla profilová Jáma Nejedlý I. - Schoeller
G= Kolik horníků je vyobrazeno na sousoší před budovou KD v Libušíně-Důl
KONTROLNÍ SOUČET : A+B+C+D+E+F+G=32
Text pro tuto kešku dovolil použít: Ing. Radovan Kukutsch
Děkuji Bady13, který provedl batatest dne 7. 11. 2012
Největší díky patří Cachemaker_CZ, který je takovým praotcem této krabičky a má zásluhu na většině obsahu listingu. Tímto strašně moc děkuju!
Zkontrolujte Vaše řešení