VZNIK BRNĚNSKÉ PŘEHRADY A VÝSTAVBA PŘEHRADNÍ ZDI
Idea zbudovat přehradu na řece Svratce vznikla již na začátku minulého století. Koryto řeky se pravidelně rozlévalo a povodně způsobovaly velké škody na domech a pozemcích. Důvodů pro vytvoření nádrže však bylo více: potřeba získat zdroj a zásobárnu pitné vody pro město Brno, výroba elektrické energie ve špičkové vodní elektrárně, snížení povodňových průtoků a současně zajíštění minimálního průtoku vody pod nádrží, získání zdroje vody pro závlahy podél řeky v Brně i v obcích pod Brnem a nakonec také rekreace a vodní sporty, plavba a rybářství.
Při vybírání nejvhodnějšího místa na zrealizování přehrady byla zvolena ta část údolní oblasti, kde se nalézala obec Kniničky, a částečně obec Veverská Bitýška. Místo u Kníniček již dávno před tím, než se začala stavba zdejší přehrady realizovat, upoutalo pozornost odborníků, kteří zkoumali význam vodních toků jížní Moravy pro hospodářský život tohoto území. Po zjíštění, že Kniničská přehrada nezadrží veškerou plochu z povodí 1 620km2 a nezabrání tak velkým povodním na dolním toku Svratky, vznikla mýšlenka na vybudování další přehrady u Víru, s cílem snížení odtoku
Dne 25. března 1927 požádal Moravský zemský výbor v Brně o povolení stavby, a v březnu 1929 byl vydán vodoprávní výměr. Přípravy na stavbu začaly už v roce 1929 získáním vodoprávního povolení úřadů pro stavbu díla, ale následně byl po zkušenostech s výstavbou Vranovské přehrady původní projekt upraven odborníky Vysoké školy technické v Brně a hlavní práce začaly až v roce 1936. Z důvodu zatopení obce Kniničky došlo k vystěhování více než pětiset místních obyvatel, kterým stát přidělil přilehlé pozemky poblíž staré obce, kde vzniklo nové osídlení a nová obce Kniničky
Začátek příprav pro stavbu přehradní hráze byl zahájen roku 1936. Jako hlavní dodavatel stavby byla vybrána firma Muller a Kapsa. Strojní zařízení zajistily Českomoravské strojírny v Blansku a železárny Vítkovice. Realizace díla začala v období hospodářské krize, kdy vládla vysoká nezaměstnanost, a cílem stavby bylo použít minimum mechanizace a zaměstnat co největší množství dělníků. Údajně se na stavbě nalézal jen jeden kompresor a dvě míchačky na beton, nevelký parní jeřáb a věžový jeřáb. Dále byly vybudovány provizorní objekty v areálu budoucí přehrady (skladové prostory, dílny, garáže) které měli sloužit k potřebám stavby, a které byly později odstraněny.
Na začátku roku 1938 byla dokončena pravá část betonážní zdi. Dále se postupovalo na umístění vodárenského potrubí a vtokového objektu. Roku 1939 byla stavební oblast již připravena na první jarní povodňové vlny, ani nepříznivé podmínky vzniku protektorátu Čechy a Moravy, či začátek války nezabránily pokračování stavebních prací na přehradě. Na podzim roku 1939 se téměř dokončená přehrada potýkala opět s povodněmi, které naplnily přehradu a zatopily původní obec Kniničky i celé údolí. V roce 1940 pak nádrž dostala jméno Kniničská přehrada.
Rok 1940 je udáván, jako oficiální rok vzniku přehrady. V době okupace 1940-1945 měl vzniknout dálniční most pro dopravní spojení Vídeň-Vratislav , který měl vyrůst přes údolí Svratky těsné blízkosti hráze. K jeho výstavbě nakonec nedošlo a jako výsledek této stavebně dopravní aktivity zbyly na místě pouze dva vysoké pilíře.
Na jaře roku 1945 chtěla nacistická vojska vyhodit horní část hráze do vzduchu, a tak byly nad přepady položeny miny, zásluhou osobní odvahy hrázného Františka Šikuly však bylo odpálení náloží zmařeno a zabráněno následné katastrofě v podobě poškození hráze. Dle vyjádření hrázného Šikuly přijel 25.4.1945 na přehradu vrchní představitel SS s požadavkem na vydání plánu přehrady a otevření minového potrubí , pod hrozbou smrti pro všechny zaměstnance vodního díla. Poté dal příkaz do vozovky v koruně přehradního tělesa rozmístit devět protitankových min. Rusové posléze přijeli s tanky zničit německé pozice a F. Šikula jim ukázal položené miny na mostě. Na poctu hráznému byla u přehradní zdi vybudována pamětní deska věnována právě jemu. Jednou ze zajímavostí je i to, že se hned vedle pamětní desky nalézá mala pyramida z betonových kostek, které se užívaly na zkoušku betonů při stavbě.
Přehrada byla dokončena roku 1940 s celkovým objemem 21mil.m3 rozkládá se na 259ha a ploše povodí 1 586,23km2 s maximální hloubkou 23,5m. Nádrž je tvořena betonovou gravitační hrází vysokou od základu 34,5m nade dnem údolí, délkou koruny 120m a šířkou v patě 27,5m. Roku 1959 byla Kniničská přehrada přejmenována na Brněnskou přehradu, která si zachovala tento název až do dnes.
Informace v listingu byly čerpány z bakalářské práce o brněnské přehradě od paní Kateřiny Borecké. Tímto ji chci poděkovat.
