Lilie Traditional Geocache
G+K: Tak jsme se rozhodli neresuscitovat - původní krabička je zničená a obyčejných pohozených v lese je dost. Zkusíme raději vymyslet něco nového :-)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jednoduchá tradička, která vám ukáže lesní koutek nad Jehnicemi.
Můžete zde obdivovat nejen přírodu, ale také keš, kterou jsme dostali jako svatební dar.
Dlouho jsme nevěnovali keš mé oblíbené Kytici od Karla Jaromíra Erbena, takže tady je.
Lilie
Umřela panna v době jarních let,
jako když uschne mladé růže květ;
umřela panna, růže v poupěti —
škoda jí, škoda v zemi ležeti!
„Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,
tam bývá nářek sirotků a vdov,
tam slzí hořkých mnoho plynulo:
srdéčko mé by hořem hynulo.
Pochovejte mne vpod zelený les,
tam na mém hrobě kvésti bude vřes;
ptáčkové mi tam budou zpívati:
srdéčko moje bude plesati.“
Neminul ještě ani rok a den,
hrob její drobným vřesem povlečen;
nepřišlo ještě ani do tří let,
na jejím hrobě vzácný květe květ.
Lilie bílá — kdo ji uviděl,
každého divný pojal srdce žel;
lilie vonná — kdo jí pocítil,
v každém se touhy plamen roznítil. —
„Hoj, moje chaso! vraného mi stroj!
chce mi se na lov pod zelenou chvoj,
chce mi se na lov pod jedlový krov:
zdá mi se, dnes že vzácný bude lov!“
Halohou! halou v chrtů poštěkot,
příkop nepříkop — hop! plot neplot:
pán na vraníku napřaženou zbraň,
a jako šipka před ním bílá laň.
„Halohou! halou! vzácná moje zvěř,
nespasí tebe pole ani keř!“
Zdviženo rámě, jež ji probije —
tu místo laňky — bílá lilie.
Pán na lilii hledí s údivem,
rámě mu klesla, duch se tají v něm;
myslí a myslí — prsa dmou se výš,
vůní či touhou? kdo mu rozumíš?
„Hoj sluho věrný! ku práci se měj:
tu lilii mi odtud vykopej;
v zahradě své chci tu lilii mít —
zdá mi se, bez ní že mi nelze být!
Hoj sluho věrný, důvěrníče můj!
tu lilii mi střez a opatruj,
opatruj mi ji pilně v den i noc —
divná, podivná k ní mě pudí moc!“
Opatroval ji jeden, druhý den;
pán její vnadou divě přeblažen.
Leč noci třetí, v plné luny svit,
pospíchá sluha pána probudit.
„Vstávej, pane můj! chyba v odkladě:
tvá lilie se vláčí po sadě;
pospěš, nemeškej, pravýť nyní čas:
tvá lilie si divný vede hlas!“
„Životem vrátkým smutná živořím,
co v poli rosa, co na řece dým:
jasně slunečný svitne paprslek —
rosa i pára, i můj zhyne věk!“
„Nezhyne věk tvůj, tuť důvěru mám;
před sluncem jistou ochranu ti dám:
zdi pevné budou tvojí záštitou,
ač, duše milá, budeš chotí mou.“
Vdala se za něj; blaze bydlila,
až i synáčka jemu povila.
Pán hody slaví, štěstí svého jist;
tu mu královský posel nese list.
„Můj věrný milý!“ tak mu píše král,
„chci, aby zejtra ke službě mi stál;
chci, aby přijel každý věrný lech,
potřeba velká — všeho doma nech.“
Smutně se loučil s milou chotí svou,
jako by tušil svou nehodu zlou.
„A když mi strážcem nelze býti tvým,
svou matku tobě strážcí zůstavím.“
Špatně mu matka vůli plnila,
špatně manželku jeho střežila;
na nebi slunce — pobořena síň:
„Zhyň, paní noční! zhyň, obludo, zhyň!“
Pán jede domů — dosti služby jest;
tu mu žalostná v ústrety jde věst:
„Tvé pacholátko již ti nežije,
a po tvé paní — zvadlá lilie!“
„Ó matko, matko, ty hadice zlá!
čím ublížila tobě žena má?
Otrávila jsi žití mého květ:
bodejž i tobě zčernal boží svět!“
Úvodní souřadnice vás (pěšinkou od božích muk za Jehnicemi) zavedou na lesní plácek, který se nám při podzimní procházce zalíbil. Chyběla tu už jen ta Lilie, ale uvidíme, třeba se na jaře objeví.
V okolí keše se pohybuje lesní zvěř a občas i pejskaři - chovejte se, prosím, tiše. Snad se vám tu bude líbit tak, jako nám.
Additional Hints
(Decrypt)
uyrqrw cbqrceral qibwfgebz