Dusík je, jak již bylo zmíněno, nejrozšířenější plyn kolem nás. V atmosféře ho najdeme kolem 78%. Je inertní, tzn. za normálních teplot s ničím nereaguje. Není vidět ani cítit, není nijak toxický. Je jen nepatrně lehčí než vzduch (kyslík je naopak jen nepatrně těžší). Byl objeven v druhé polovině 18. století jako součást vzduchu, která nepodporuje hoření ani dýchání.
Přesto má široké možnosti využití. Pominu-li jeho obsah v pevných látkách (např. hnojiva na bázi čpavku NH
3), zajímavé jsou aplikace čistého dusíku v kapalné nebo plynné formě.
Jako plyn se používá v mnoha oborech. V potravinářství jej najdeme jako ochranný plyn proti oxidaci nebo vlhkosti v mnoha balených výrobcích (chipsy, oříšky), na konzervaci jablek ve skladech, na stáčení nápojů (víno - čistý dusík, pivo - směs 80% N
2 + 20% CO
2 nebo výjimečně s vyšším poměrem CO
2). Ve strojírenství se využívá např. jako řezný plyn u laserů k dělení nerezových materiálů, v metalurgii při vylepšování vlastností kovů, v pneuservisech vám jej nabídnou jako náplň do pneumatik... Zajímavější jsou však aplikace s kapalným dusíkem. Ten se využívá všude tam, kde je vysoká spotřeba plynného dusíku s vyšší čistotou (obvyklá čistota kapalného dusíku je 5.0, tedy 99.999%), protože při velkých objemech je výrazně levnější distribuovat kapalný dusík v cisternách a skladovat jej v kryogenních zásobnících, odkud se přes odpařovače odčerpává plynný dusík, než jej přepravovat z místa výroby do místa spotřeby v plynném stavu (tlakové lahve nebo svazky lahví). Dusík přímo v kapalné formě se ovšem využívá také hojně, zejména tam, kde potřebujete cokoliv prudce zchladit nebo zmrazené konzervovat. Nejznámější aplikací je např. uchování tkání, spermií nebo vajíček, ale i vypalování bradavic, kryogenní mletí pryže (staré pneumatiky) nebo třeba semen. Velmi zajímavá je aplikace tekutého dusíku na hnací hřídele. Místo obvyklého klínku mezi hřídelí a hnaným kolem se vyrobí hřídel silnější o desetiny milimetru než průměr otvoru v hnaném kole, hřídel se pak ponoří do kapalného dusíku a zchlazením na -196°C (bod varu dusíku) se zmenší její průměr. Hřídel se pak rychle vsune do kola a po vyrovnání teplot obou částí vznikne nerozebíratelný, ale velmi pevný spoj.
Dost bylo teorie, nyní něco málo ke keši. Na úvodních souřadnicích najdete objekt s plynem související hodně (uzávěr zemního plynu), s keškou však nemá jinak společného vůbec nic a vyznavače BF tím tedy zklamu. Hledejte klasickou click´n´lock krabičku na klidnějším místě, ke kterému můžete dojet pohodlně s autem nebo na kole. A jakže zjistíte souřadnice? Relativně snadno. Vytiskněte si, vystřihněte a složte dílky puzzle. Obrázek v lepším rozlišení najdete
zde. Budete-li úspěšní, na výsledku (souvisí nějak tematicky s dusíkem) uvidíte číslo A, které dosadíte do následujícího vzorce upravujícího poslední trojčíslí (tisíciny minut) výchozích souřadnic:
N + 600 - A2- 5*A
E – 550 + A2 + 9*A
