AGT 21: Stopy v case / Traces in time (ZOO PRAHA) EarthCache

Dvacáté první zastavení série AGT Vás zavede na místo, kam lidé spíše než za geologií chodí za faunou - zvu Vás do ZOO Praha. V dubnu 2012 zde totiž vznikla unikátní geologicko-paleontologická naučná stezka popisující vznik naší země a jednotlivá vývojová období.

Stezka mapuje lidské poznání geologické minulosti naší planety a postupně nás provede od starohor až do čtvrtohor a seznámí nás s přírodními poměry, typickými živočichy a největšími zajímavostmi vybraných geologických epoch. Zhruba tři sta metrů dlouhá procházka prehistorií začíná ve starohorách a pokračuje přes prvohory dále až k čtvrtohorám. Každá zastávka je doplněna vystaveným exponátem. Devět panelů plných informací doplněných modely i skutečnými zkamenělinami ze všech epoch vývoje života na planetě Zemi představí proslulé trilobity a tyranosaura, těšit se můžete i na méně známé živočichy.

Naučná stezka byla vybudována v západním cípu areálu Zoo Praha, podél asfaltové cesty, která spojuje horní a spodní část zoologické zahrady. Stezka začíná v horní části u Gočárových domů a postupně klesá. Na cestě je poměrně značný provoz chodců, jde pravděpodobně o nejnavštěvovanější naučnou stezku na území České republiky. Trasa není značena, vzhledem k podobě stezky to ani není nutné.

Přímo za informačními panely můžete vidět odkryvy, kterým již také v minulosti byla jedna earth-cache zasvěcena.

Naučná stezka není přístupná samostatně, pouze v rámci návštěvy zoo, a než se ke stezce dostaneme, musíme projít skrz celou zoologickou zahradu. Je nutné předem počítat se zaplacením vstupného. Rovněž doporučujeme vyhradit si na návštěvu celý den, nejít sem pouze kvůli naučné stezce.

Tato earth-cache nemá být důvodem Vaší návštěvy zoologické zahrady, ale právě naopak - zpestřením Vaší návštěvy ZOO a ukázáním, že tam nejsou jen zvířátka.

1. ZASTAVENÍ: STAROHORY

Starohory byly nepředstavitelně dlouhým geologickým útvarem, během kterého vznikaly, spojovaly se a opět se rozpadaly kontinenty a kdy období vysokých teplot (až 40 °C) střídaly úseky celoplanetárního zalednění.

Po většinu předcházejícího období (prahor) nebyl v zemské atmosféře žádný kyslík; místo něj převládaly oxid uhličitý, dusík a metán. V malém množství se kyslík v atmosféře objevil až koncem prahor, ale teprve ve starohorách stoupla jeho koncentrace natolik, aby umožnila rozvoj života.

2. ZASTAVENÍ: STAROHORY

Konec starohor došlo na dně mělkých šelfových moří k rozvoji společenstva složitých, tvarově velmi rozrůzněných mnohobuněčných organismů s měkkým tělem. Podle australské lokality, kde byli objeveni, je nazýváme ediakarská fauna. Jednalo se zřejmě o první zástupce dodnes známých kmenů, jako jsou láčkovci, kroužkovci, členovci či ostnokožci, které se teprve později, začátkem prvohor, plně rozvinuly. Starohorní horniny našeho území (Český masiv) patřily v době svého vzniku k několika odděleným oblastem na jižní polokouli. Byly součástí velkého světadílu pojmenovaného Gondwana, ze kterého později vznikla Afrika, Antarktida, Austrálie a Jižní Amerika.

3. ZASTAVENÍ: PRVOHORY

Na počátku prvohor spadají zkameněliny prvních živočichů s pevnými vnějšími schránkami. Ty zřejmě sloužily na ochranu před predátory, kteří se v tehdejších mořích objevili rovněž poprvé. Složité potravní vztahy vedly k explozi života, jejímž dokladem je tzv. burgesská fauna z Kanady, Číny i dalších nalezišť.

4. ZASTAVENÍ: PRVOHORY

Silur byl obdobím vrcholného rozvoje měkkýšů, především loděnkovitých hlavonožců („ortocerů"). Jejich schránky, dlouhé až 2,5 m, se v teplých mořích staly významnou horninotvornou složkou. Objevili se také první rybovití obratlovci (zpočátku bez čelistí, párových ploutví a šupin) a někteří členové dosáhli obludných délek až 3,5 metru.

5. ZASTAVENÍ: PRVOHORY

V Permu byly všechny světadíly spojené v jediný celek - Pangeu. Tím výrazně ubylo teplých příbřežních moří a mnozí jejich obyvatelé, například známí trilobiti, vyhynuli. Největší vymírání všech dob ale nastalo až na konci permu, kdy zmizelo 85 % všeho živého na Zemi. Pokles hladiny moří spojený se vznikem Pangey vedl k příchodu velmi suchého období. Šířily se pouště a ve vnitrozemí se střídala spalující léta s mrazivými suchými zimami.

6. ZASTAVENÍ: DRUHOHORY

V triasu se postupně začal rozpadat globální kontinent Pangea a území dnešních Čech se stalo souostrovím. V mořích se hojně rozvíjeli amoniti - hlavonožci s pevnou schránkou rozdělenou přepážkami na komůrky vyplněné plynem, který je nadnášel ve vodním sloupci. Hojně byli také belemniti (hlavonožci s pevnou vnitřní kostrou) a ježovky.

7. ZASTAVENÍ: DRUHOHORY

Během křídy se dokončil rozpad Pangey a vznikly oceány Tethys (jejím zbytkem je dnešní Středozemní moře) a Atlantik. V mořích byli hojně žraloci, rejnoci a krokodýlům podobní mořští plazi mosasauři (nalézáni i v ČR), z rostlin pak planktonné žijící jednobuněčné řasy s vápnitým obalem - kokolitky, zdroj psací křídy, podle které byl celý křídový útvar pojmenován. Na souši se poprvé objevily kvetoucí krytosemenné rostliny a hned vzápětí prodělaly obrovský rozmach, takže koncem křídy tvořily již 90 % všeho rostlinstva.

8. ZASTAVENÍ: TŘETIHORY

Začátkem třetihor, asi před 65 miliony let, panovalo mnohem teplejší klima než dnes a subtropické podnebí bylo pravděpodobně i na úrovni polárních kruhů. O 30 milionů let později se však na jižní polokouli oddálila Austrálie od Antarktidy a tím došlo ke změně proudění vody v oceánech.

9. ZASTAVENÍ: ČTVRTOHORY

Závěrem třetihor došlo k výraznému ochlazení, které předznamenalo nástup dob ledových. Po uzavření úžiny mezi Severní a Jižní Amerikou se v důsledku souvisejících změn v toku mořských proudů utvořila kolem severního pólu polární čepička a pokles teplot se ještě umocnil. Začal se šířit ledovec. Čtvrtohory se nesly ve znamení střídání dlouhých období zalednění kratších dob meziledových. Během posledních dvou milionů let se těchto cyklů vystřídalo přibližně 20, přičemž naposledy se ledovec začal šířit teprve před 130 tisíci lety, kdy pevný ledovec zasahoval až na naše území. Pak začalo množství ledu náhle klesat a tento jev pokračuje dodnes..

NALEZIŠTĚ ZKAMENĚLIN

Na konci naučné stezky najdete něco pro Vaše nejmenší - naleziště zkameněli. Jedná se o relativně velké pískoviště, kde jsou zabetonovány kopie, ale i originály zkamenělin zahrnuté pískem. Vy i Vaše děti si tak můžete vyzkoušet geologii na vlastní kůži. Můžete si na to donést i vlastní kyblíček a lopatičku a pokud je nemáte, ve vedlejším GEO Světě Vám je zdarma (proti vratné záloze 100,- Kč) půjčí... nic méně - podrážka boty také udělá své.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Kousek od výchozích souřadnic se nachází tabule Stopy v čase. Je zde znázorněn pohyb zemských desek a žlutě je zde zvýrazněna pozice ZOO Praha. Jak možná z AGT 08 víte - Český masív se dříve nacházel u Jižního pólu. Před kolika miliony let překonal rovník?
2) Na čtvrtém zastavení stezky najdete jeden z originálů. V pravé části těsně nad kovovým úchytem se nachází zkamenělý kus hlavonožce. Jaká je jeho délka?
3) Něco pro řešitele earthcache v Google: Na devátém stanovišti je vystavena lebka šavlozubého tygra. Je umístěna na kovové konstrukci. Podívejte se dozadu. Kolik otvorů na šrouby je v konstrukci a kolika šrouby konstrukce vlastně drží?
4) A vzhůru do pískoviště. Hned na kraji pískoviště (asi metr do kraje) odkryjete kopii zkamenělé... co to je to? Pokud budete mít štěstí - bude to odhrnuté, pokud ne, je to na Vás. V pískoviště kromě toho najdete i mnoho dalších kopií, ale i originály. V pískovišti jsou navíc rozmístěny (a pravidelně doplňovány) originály zkamenělých Trilobitů. Pokud jej najdete - můžete si jej odnést domů. Mě hledání trvalo 10 minut za pomoci boty a klacíku a už ho mám doma (viz. foto).
5) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

Zdroj:
Publikace: Geologická minulost České republiky
Publikace: Geologické rozhledy
Portál: Wikipedie.cz
Portál: Cittadella.cz
Portal: ZooPraha.cz
Infocedule v místě