Takto vesnice vypadala ještě v roce 1965.
Kostel tvořila jednoduchá obdélná stavba s odsazeným polygonálním presbytářem a hranolovou věží z roku 1869.
Objekt byl vybaven novým oltářem s oltářním obrazem od litoměřického malíře Fr. Kutschery.
Dále byl vybaven dvěma rokokovými bočními oltáři s řezbami a hodnotnými obrazy, barokní kazatelnou a barokními lavicemi s bohatě vyřezávanými čely a kamennou křtitelnicí.
(zkráceno, podle knihy Umělecké památky Čech 4.vydání 1982)
Co se tehdy s kostelem vlastně stalo? Proč již nestojí?
Po vystěhování německého obyvatelstva byly odděleny usedlosti vhodné k osídlení od těch nevhodných, jako „nevhodné“ byla posouzena asi polovina zástavby. Řada těchto staveb byla naštěstí v poslední chvíli zachráněna rekreanty.
Již od počátku 50. let začal stát likvidovat opuštěné a vyloupené stavby, v první etapě těchto demolic bylo zbouráno 17.000 staveb.
Zhruba stejný počet staveb byl zlikvidován v druhé etapě, kdy se údajně přihlíželo ke vzhledu obcí a byly prováděny demolice, které měly přispět ke zlepšení celkového dojmu, například k různým výročím.
V úředním spise k Touchořinám byla použita opakovaná fráze, že kostel "neslouží pro církevní účely, ale naopak dle shodného zjištění hyzdí vzhled obce".
Kostel byl proto převeden do vlastnictví státu a v roce 1980 došlo k jeho odstřelu.
Pravděpodobně byl již zcela vyloupený a značně zchátralý, i když nejsou pro demolici uváděny důvody poškozené statiky, ale pouze vzhledu.
(volně převzato z knihy Zmizelé Sudety).
Kostel teď najdete jen na starých mapách. V místech, kde stával, si můžete obejít nově vysázený lesík. Vyšlapaná pěšina na východní straně asi dost přesně kopíruje základové zdivo.
Pokud by vás zajímalo, proč byl kostel zasvěcen sv. Prokopovi, patronu horníků, tak je to pravděpodobně proto, že se v tomto kraji jistou dobu těžilo hnědé uhlí.
V září 2017 došlo k přemístění keše na další nedaleké místo. Kdo luštil do šuplíku, musí přeluštit.
Prosím, zavírejte pečlivě schránku, ať logbook nezvlhne. Děkuji.