Pamatne kameny 3 - Hrusovany Multi-cache
Pamatne kameny 3 - Hrusovany
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato keška je součástí série Památné kameny v okolí Brna.
č. 1: Moravany QR
č. 2: Veverská Bitýška
č. 3: Hrušovany u Brna
č. 4: Bratčice
č. 5: Sokolnice
č. 6: Opatovice
č. 7: Kuřim
č. 8: Kníničky
č. 9: BONUS Lelekovice
Památný kámen č. 3
u Hrušovan u Brna
Památný kámen se nachází poblíž pískovny asi 1 km od obce. Původně stával právě v prostoru pískovny u historické cesty z Hrušovan do Pohořelic a dle dostupných pramenů byl několikrát přemísťován. Dnes stojí na konci polní cesty vedoucí mezi vinohrady a poli. Kámen pochází z roku 1595, má rozměry 90 x 50 x 25 cm a je na něm vystupující reliéf latinského kříže s šestiřádkovým špatně čitelným nápisem.
Text nápisu je následující: HANS REWBAW R. VON TAEMITZ AM ABEND S. MAT THE ANNO DNI MDXCV, což v češtině znamená "Hans Rewbaw rytíř z TAEMITZ večer na sv. Matěje léta páně 1595". K události se ale nezachovaly žádné dokumenty, proto už asi nikdy nezjistíme, co se rytíři Rewbawu stalo, ani kdo byl. Dle legendy sloužil jako důstojník císaři Rudolfu II. Kámen je registrován jako nemovitá kulturní památka.
Nalezení kešky není obtížné, na výchozích souřadnicích najdete jak kámen, tak i potřebné indicie. Skrýš s krabičkou se nachází do 1 km. K odlovu je nejlepší použít kolo. Motorizovaní kačeři najdou vhodné parkovací místo ve waypointech. Prosím, abyste nezajížděli autem do vinohradů mimo asfaltovou cestu.
U kamene se porozhlédněte a zjistěte:
Kámen je proti poškození chráněn sloupky. Jejich počet = A.
Pár metrů od kamene v azimutu 55° je ovocný strom. Pokud se jedná
o třešeň B = 4,
o meruňku B = 6,
o ořešák B = 8.
Na ochranných sloupcích jsou očka. Jejich celkový počet (na všech sloupcích) je číslo C.
Nyní řádně zaostřete svůj zrak v azimutu 280°. Tímto směrem uvidíte výrazný trojstrom na kraji pole. Pokud se jedná o
dub, pak D = 5,
borovici, pak D = 3,
topol, pak D = 1.
Původní skrýš vzala v březnu 2021 za své při úpravách terénu. Jiné místo pro uložení krabičky není v nejbližším okolí kamene k dispozici. Nová skrýš není od kamene příliš vzdálená. Nicméně díky terénním poměrům v lokalitě velmi nedoporučuji jít od kamene k finálce za šipkou. Také prosím nevstupujte na pole a na soukromé pozemky.
Finálka se nachází na souřadnicích:
49°0D,[B+D][C-B]8
16°3A,B[C-2]0
Nezapomeňte si opsat číslo potřebné pro nalezení bonusové krabičky. Přeji hodně štěstí při odlovu. Za betatest děkuji mojí geoženě.
V sérii Památné kameny bych váženému kačerstvu rád ukázal několik prastarých kamenů v okolí Brna.
Vznik památných kamenů, těchto svědků dávné minulosti, je velmi často obestřen tajemstvím. Kameny vznikaly již od raného středověku a tak o příčinách jejich vzniku většinou neexistují žádné písemné záznamy. První systematický zájem o památné kameny se objevuje až koncem 19. století, v první polovině 20. století se pak kameny zabývalo několik badatelů a vyšly první publikace. Výzkum památných kamenů byl přerušen 2. světovou válkou a nástupem komunismu. Tato doba byla poznamenána nezájmem o movité historické památky a tak řada památných kamenů zmizela nebo byla zničena. Až v roce 1984 byla založena Společnost pro výzkum kamenných křížů při městském muzeu v Aši, která se tématu těchto drobných kamenných památek systematicky věnuje a provádí jejich evidenci zejména s cílem jejich ochrany. V současné době je evidováno kolem 2.000 objektů, jejich přehled můžete najít v souborném díle Kamenné kříže Čech a Moravy nebo na níže uvedeném webu.
Na území Čech a Moravy se památné kameny většinou vyskytují ve formě kamenných křížů nebo křížových kamenů. Zajímavé je, že kamenné kříže jsou typické pro Čechy, zatímco na Moravě se vyskytují převážně křížové kameny. Kameny mívají různé tvary, na jejich čelní straně bývá zpravidla vytesán kříž, někdy i jiné znamení. Zadní strana kamenů je opracovaná jen zřídka. Kameny jsou vystaveny povětrnostním vlivům i působení lidské činnosti, takže jsou často poškozené a vytesané motivy nečitelné.
O důvodech vzniku památných kamenů existuje řada teorií, nejpravděpodobnější příčiny jejich vzniku na našem území jsou následující:
a) připomínka nějaké události - pamětní kříže nebo kameny,
b) kameny postavené na základě smírčí smlouvy - smírčí kříže nebo kameny,
c) označení hranice nějakého územního celku - hraniční kameny,
d) středověké „dopravní značky“ - kameny podél cest sloužící k orientaci nebo k označení nebezpečného místa.
Samostatnou kapitolu tvoří smírčí kříže a kameny, jejichž vznik vychází ze středověkého práva. Výstavba smírčího kříže byla vždy spojena s konkrétním zločinem. Středověký soud totiž mohl člověka usvědčeného ze zločinu zavázat prostřednictvím smírčí smlouvy k pokání, náhradě škody a soudních výloh, či k materiálnímu a finančnímu plnění ve prospěch poškozeného. Jednou z forem pokání mohl být i závazek postavit smírčí kříž.
Použité zdroje:
1. Kamenné kříže a křížové kameny, více zde
2. Smírčí kříže, křížové kameny a jiné pozoruhodné kamenné památky, více zde.
3. Kamenné kříže Čech a Moravy, Argo 2001
4. Památné kameny a pověsti na Třebíčsku, Akcent 2010
Additional Hints
(No hints available.)