Tento křížek stojí osamocen na polní cestě mezi obcemi Podolanka a Přezletice. V keši není tužka. Opište si BONUS na deskách logbooku. Keška není na křížku ani v jeho blízkosti.
O KŘÍŽKU
Křížek pochází zřejmě z roku 1846, jak jest vidět na podstavci. Tento křížek není v ideálním stavu. Podepsal se na něm zub času, vandalismus a bohužel i pokusy o neodbornou opravu. Pokud víte kdo jej zde postavil, neváhejte se, prosím, o informace podělit!
SVATÁ CESTA
Křížek se nachází v místech, kudy vedla slavná Svatá cesta. Cesta po níž podle Legendy jel kníže Václav v den smrti do Boleslavi a zároveň cesta, po které později jeho bratr slavnostně převezl jeho ostatky do pražské rotundy. Odtud „Svatá cesta“. Otázkou je kudy přesně cesta tehdy vedla. Kapličky z Prahy do Staré Boleslavi tehdy ještě nestály, ty nechali jezuité vystavět až ve druhé polovině 17. století. Důležitými záchytnými body cesty podle legend ale musel být Prosek s kostelem sv. Václava a potok Rokytka. Do Staré Boleslavi vedly tedy pravděpodobně dvě cesty. Severní větev, někdy zvaná svatováclavská, vedla přes Libeň a zmiňovaný kostel sv. Václava, kde bývala významná zastávka všech procesí. Dále pokračovala přes Popovice (které jsou dnes městská část Brandýsu nad Labem/Staré Boleslavi) k brodu u Staré Boleslavi. Druhá větev, mladší, někdy zvaná Svatá cesta neboli Via Sancta, vedla více jižně. Od Poříčské brány pokračovala přes Karlín, Vysočany, Klíčov, Kbely, Vinoř, Podolánku, Dřevčice, Vrábí a Brandýs nad Labem k brodu u Staré Boleslavi. Právě podél této cesty později byly vystavěny kaple, které naleznete u hlavní silnice.
Kapličky se začaly stavět v r. 1674 - jejich počet 44 je určen počtem mariánských invokací loretánské litanie. Vzdálenost mezi nimi se pohybuje v rozmezí od 400 do 600 metrů. Průměrná vzdálenost je v podstatě okolo délky 500 metrů, což přibližně odpovídá délce Karlova mostu. Všechny byly vyzdobeny obrazy. V obou horních rozích byl vymalován znak a jméno toho, jenž kapličku svým nákladem dal vybudovat. V oválném středu mezi nimi pak byl obraz Panny Marie, podle v Čechách, na Moravě a ve Slezsku známých ctěných poutních obrazů. Ve výklenku byl namalován velký obraz ze života knížete sv. Václava. Kromě toho zdobily kaple erby a vysvětlující nápisy v latině. Autorem výzdoby byl zřejmě malíř z okruhu Jana Jiřího Heinsche. Mezi jmény těch, kteří vybudování hradili, čteme členy šlechtických rodů: Berků, Černínů, Harrachů, Kolovratů Libštejnských, Kolovratů Krakovských, Lažanských, Šternberků, Martiniců, Nosticů, Slavatů, Rozdražovských, Valdštejnů, Vchynských, Věžníků aj. Dále Jana Bedřicha z Valdštějnů, arcibiskupa pražského, světícího biskupa Jana Dlouhoveského, staroboleslavského kanovníka Jiřího Astera, Bohumíra Kapouna ze Svojkova, arciděkana z Krumlova aj. Na poslední kapličce byl vymalován rodokmen císaře Leopolda I., jako potomka knížete sv. Václava po přeslici. Dnes, po více, jak 300 letech, zbývá ze 44 kapliček pouze 29. Přeložením silnice v letech okolo r. 1790 ztratila téměř většina kapliček styk s proudem života a dnes se některé tyčí uprostřed polí. Většina viditelně zchátrala, i přesto, že byly v roce 1929 (1935 ?) péčí Okresní jednoty musejní opraveny a natřeny na bílo.
KEŠE SERIE KŘÍŽKY (klikni):
