Český zakladatel alpského lyžování

Tušíte, kdo byl a kde se narodil zakladatel alpského sjezdového lyžování? Byl to Čech Matyáš Žďárský a narodil se roku 1856 ve mlýně v Kožichovicích u Třebíče.

Doporučuji zhlédnout tento skvělý dokument o Matyáši Zďárském:

Život Matyáše Žďárského je příběhem člověka, který se musel v dětství naučit překonávat překážky, jaké by většinu ostatních odsoudily k životu na okraji společnosti. Necelý měsíc po Matyášových prvních narozeninách zemřel jeho otec a ovdovělá matka odešla i se svými sedmi dětmi do blízké Třebíče. V roce 1861 začal navštěvovat školu, kterou ukončil v roce 1866. Když pak měl ve svých 11 letech přejít z farní školy v Třebíči na reálné gymnázium do Jihlavy, utrpěl těžký úraz a oslepl na levé oko. Byl však velmi nadaný, zajímal jej přírodopis a navíc výborně kreslil. Cítil, že jediná cesta z nuzných poměrů vede přes vyšší vzdělání. Do školních lavic se vrátil až v roce 1870 na jihlavské reálce. Studium jej dále zocelilo, musel se naučit ignorovat posměch spolužáků: „poloslepý šprt“. Netušil tehdy, jak moc se mu to bude v životě hodit. Jihlava byla až do první světové války téměř čistě německé město, proto po maturitě v roce 1874 Žďárský zvolil německý učitelský ústav v Brně. Po dokončení studia v roce 1878 odešel za svým bratrem Františkem do Rakouska učit. Nejprve se stal učitelem v Elsenreithu a následně počátkem osmdesátých let v trestnici Stein v městské části Kremže.

Vzhledem k šíři Žďárského zájmů, mezi které patřilo výtvarné umění, a zejména přírodní vědy, není divu, že ani poměrně úspěšná kariéra učitele jej příliš neuspokojovala. Jeho touha po vzdělání jej vedla na další vysoké školy. Začal podnikat studijní cesty. Cestoval po Švýcarsku, Německu, Francii, Bosně, Itálii a v roce 1888 se vydal na cestu až do severní Afriky. Studoval také malířství a sochařství na akademii v Mnichově. Později ještě studoval na polytechnice ve švýcarském Curychu.

V roce 1889 se Žďárský vrátil z cest a s cílem dalších přírodovědných výzkumů zakoupil horský statek Habernreith  na úpatí Východních Alp v obci Marktl poblíž městečka Lilienfeldu. Lilienfeld má dnes něco přes 3000 obyvatel a leží asi 15 km jižně od Sankt Pöltenu. Zde Matyáš Žďárský zakotvil natrvalo a prožil tu zbývajících 51 let svého života.

V roce 1889, kdy se Matyáš vrátil z cest, do Alp dorazila nová sportovní móda: lyže. Dorazila tam z Norska, které je považováno za kolébku celého lyžování. A to nejen pro velký počet závodů, ale hlavně díky obyvatelům známého města Telemark. V Norsku se lyžovalo od nepaměti, oficiální závody v běhu na lyžích se zde konaly od roku 1843. Obyvatelé města Telemark jako první začali sjíždět svah na lyžích ve vzpřímeném postoji. Lyže ovládali pomocí dvou holí a pohybem dolních končetin. Také vymysleli dva způsoby zatáčení - tzv. kristianii a známější telemark. Lyžování však dlouho nepřekročilo hranice Skandinávie. Až v roce 1888 podnikli Norové výpravu na lyžích napříč Grónskem. Od té doby svět zachvátilo nadšení pro lyže. Spolu s lyžemi svět od Norů převzal také techniku telemark.

Jeden pár norských lyží si pořídil také Žďárský. Dokázal se snadno nadchnout pro všechno nové a navíc si od lyží sliboval, že vyřeší jeho nový problém: část zimy byl prakticky odříznut od Lilienfeldu. Brzy si však uvědomil, že pro strmé alpské svahy není telemark ani vázání z kožených řemínků vhodné. Norské vázání bylo vhodné pouze na rovinu, nebylo použitelné ani na stoupání ani k jízdě ze svahu.

Matyáš proto neváhal a začal experimentovat s vázáním i technikou jízdy, které by byly přijatelné pro lyžování na alpských svazích. Za vydatného posměchu svých sousedů jako študovaný blázen atd. se Žďárský po šesti letech dočkal výsledku. Jeho vázání oproti tomu původnímu umožňovalo pohyb paty nahoru a jízdu v obloucích s krátkým poloměrem. Tím položil základ alpskému lyžování. Jeho vynález se rychle rozšířil a Žďárský se tak stal prvním a zároveň vyhledávaným lyžařským instruktorem.

Matyáš je oslavován jako zakladatel a průkopník tohoto sportu nejen v Česku, ale i ve světě. Právě on se zasloužil o převratný vynález speciálních bot a nového druhu vázání a mezi jeho další úspěchy patří zkrácení délky lyží a odstranění žlábku ze skluznice, díky kterým dostalo sjezdové lyžování dnešní podobu. V dnešní době je pevné vázání naprosto běžnou záležitostí. Pro Žďárského a ostatní to však taková samozřejmost nebyla. Díky připevnění boty k lyži se stala jízda atraktivní a bezpečná. Lyžařům to dalo jistotu k odhodlání postavit se i na prudší svah.

Podle Žďárského nebylo lyžování jen novým sportem, ale i dobrým prostředkem pro místní horaly k překonání vysokého sněhu, který ztěžoval dopravu. Snahou Matyáše Žďárského bylo seznámit s technikou lyžování co nejvíce obyvatel. Již v roce 1896 napsal první učebnici alpského lyžování na světě doplněnou o více než 40 fotografií. Vydal příručku „Lilienfeldská lyžařská technika“ a do malého městečka se začali hromadně sjíždět lyžařští nadšenci z celého Rakouska, pak i ze Slovenska, Itálie a brzy z celé Evropy. Příručka se do roku 1925 dočkala 16 dalších vydání. A Žďárského vázání s ocelovou špičkou se stalo nadlouho světovým standardem a od něj začal plynulý vývoj všech dalších typů vázání, přes klasický kandahár až po ta dnešní, která vyžadují pouze jediné sešlápnutí paty. Žďárský také jako první pochopil základní fyzikální principy pohybu lyžaře po svahu. Princip přenášení váhy, náklonu, význam prohnutí lyže atd. Proto bývá označován i jako „Newton lyžařských zákonů“.

Žďárský uspořádal v roce 1901 v Lilienfeldu vůbec první závod v alpském lyžování ve sjezdu a o čtyři roky později první závod ve slalomu na dvoukilometrové trase s pětaosmdesáti brankami. Závodu se účastnilo 23 mužů a jedna žena. Další slalom byl v roce 1906, ten už byl poměrně kratší. Na 303 metrech bylo “pouze“ 35 branek. Ve své době byl Žďárský považován za nejlepšího lyžaře na světě, vždyť už v roce 1896 dokázal jet na lyžích rychlostí 100 kilometrů za hodinu, která byla překonána až v roce 1930 ve Švýcarsku.

V roce 1900 Matyáš Žďárský zakládá Mezinárodní spolek pro alpské lyžování (Internationaler Alpen-Skiverein). Každou zimu pořádal výukové kurzy, v letech 1896 až 1916 vychoval více než dvacet tisíc lyžařů a to nejen v rakouských Alpách, ale i v Beskydech, v Německu, ve Švýcarsku a v Karpatech. V letech před světovou válkou se také stal oficiálním lyžařským instruktorem C&K armády. Za své zásluhy při výcviku rakousko-uherských vojáků byl v roce 1916 vyznamenán Rytířským křížem řádu Františka Josefa.

Mimo záhad lyžování zajímaly Matyáše Žďárského i záhady lavin. Byl jedním z prvních, kdo systematicky sledoval tvorbu lavin a s výsledky svých pozorování seznamoval místní občany. Chtěl, aby i nezkušený turista dokázal včas rozpoznat nebezpečí a věděl, co v takové situaci dělat. K problematice sněhu a lavin napsal i dvě publikace. V roce 1916 vedl jako šedesátiletý záchrannou výpravu hledající vojáky zavalené lavinou, při níž však utrpěl četná zranění, jejichž následky si nesl po zbytek svého života.

Po tomto úrazu by každý skončil v posteli a nehnul se. Matyáš se ale nevzdával a v roce 1917 se vrátil zpět na Habernreith, však vážně zdravotně postižený. Nadále celých osm let pilně cvičil, až se jeho hybnost natolik zlepšila, že se opět někdy kolem roku 1924 postavil na své milované lyže. Pak ještě mnoho let působil jako instruktor. Vitalita mu vydržela až do roku 1939, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že už se nedokázal sám o sebe postarat. Přestěhoval se tedy do hotelu Pittner v Sankt Pöltenu. Do své smrti vydal ještě řadu úspěšných knih. Zemřel 20. června 1940 a byl pohřben v hrobce na své usedlosti.

Po Žďárském je dokonce pojmenována hora na západním pobřeží Grahamovy země v Antarktidě (z anglického originálu Mount Zdarsky - roku 1959). Taktéž jedna z nejznámějších lyžařských škol se nazývá Lilienfieldská škola Matyáše Žďárského.

V Lilienfeldu bylo roku 1996 založeno Lyžařské muzeum Žďárského (Zdarsky-Ski-Museum). Muzeum působivě ukazuje dějiny alpského lyžování, životní dílo Matyáše (sportovní, literárního a uměleckého) a velké množství historického lyžařského vybavení včetně lyžařského vázání.

Rakušané se k Žďárskému velmi hlásí, připomínají tak svou prioritu v alpském lyžování, které se mezitím stalo velmi prestižním sportem. V roce 1990 byla na jeho počest vydána poštovní známka. V mnoha rakouských městech existují Mathias-Zdarsky-Strassen.

U nás byl Matyáš Žďárský do roku 1989 mimo odbornou veřejnost prakticky neznámý. Až v roce 1993 byla na jeho počest v Kožichovicích u Třebíče na domě č.p. 40, který stojí na místě bývalého rodného mlýna, instalována pamětní deska připomínající slavného rodáka. V roce 2016 byla odhalena busta na domě č. 5 (viz waypoint), kde se podle posledních výzkumů předpokládá, že se narodil. Všeobecně je však povědomí o tomto skutečně slavném rodákovi v České republice stále hodně malé. Proto vznikla i tato keš a související TB48YYY.

Ke keši samotné

Jedná se o mysterko-multinku začínající na úvodních souřadnicích, u PAMĚTNÍ DESKY na místě dříve předpokládaného rodného domu v Kožichovicích. Protože byl Žďárský člověk zdatný na těle i na duchu, při odlovu keše si také trochu protáhnete tělo i mozek.

Buďte na sebe opatrní! I když je odlov pro zkušené možný i v noci, moc nedoporučujeme.

Počáteční informace najdete v následující šifře. Heslo (klíč) pro luštění má 3 písmena (vše samozřejmě bez diakritiky).

Stage 1 najdete na souřadnicích

  N 49^o 11.X+39

  E 015^o 55.Y+8

Hledejte zde něco stylového a na tom najdete další informace potřebné pro finálku. S předmětem manipulujte opatrně, snažte se jej zanechat v rámci možností opět nenápadný.

Finálku pak najdete na souřadnicích

  N 49^o 11.(A+W+140)

  E 015^o 55.(B-W-45)