Vážení kačeři,
naše třetí setkání s Nobelovkami bude pokračovat kvůli náročnosti přípravy listingu původně plánované keše trochu mimo plán, a to chemií.
Chemie má své počátky již v paleolitu, starší době kamenné, což souviselo s ovládnutím ohně. Úprava pokrmů vařením a pečením již byla prvními záměrnými zkušenostmi s chemickými reakcemi. Vývoj se však nezastavil, takže následovalo osvojení technologie výroby vypalovaných hliněných nádob, které umožnilo další chemické reakce, např. kvašení. Významnou úlohu v historii chemie sehrály především kovy, největšího pokroku bylo dosaženo objevem železa, jeho přípravou a zpracováním.
Předvědecké období chemie nazýváme alchymií. Cíle alchymistů jsou většinou dobře známé, a také se dnes ví, že patří spíše do světa fantasy, ale metody vedly k důležitým objevům, z nichž některé jsou používány dodnes.
Vědecké základy chemie byly dány mimo jiné vysokou praktičností, tedy využitím oboru v řemeslech, dále ve farmacii a později, v 18. století, došlo též k rozvinutí kvantitativní teorie plynů.
U zrodu skutečné chemie stál anglický chemik Robert Boyle (1627-1691), který přenesl těžiště od ideologie řeckých myslitelů k důrazu na experiment. Zákony o plynech formulované Boylem najdeme, kromě chemie, také v učebnicích fyziky.
Nobelova cena za chemii v roce 1959 byla udělena i Jaroslavovi Heyrovskému (1890-1967) za objev a vypracování analytické polarografické metody. Polarograf byl přístroj zaznamenávající závislost proudu na napětí při měření. Polarografie sloužila k určování přítomnosti a koncentrace redukovatelných nebo oxidovatelných neznámých látek v roztoku.
Protože vím, jak vás dlouhé listingy nebaví, tak nyní už ke keši:
Jako obvykle budete muset získat souřadnice, které vás dovedou k úkolu na první zastávce. Z minulých Nobelovek vím, že mezistage nadšeně vítají zejména brutalisté, a proto na první zastávce bude zase nějaký úkol. Oprášíte si při něm znalosti z chemie ze základní školy, není to těžké, ale doporučuji pro jistotu nějakého přítele na telefonu, pokud si nejste jisti v kramflecích. Nebojte se, myslím, že to opravdu není tak těžké. Na první zastávce seřaďte prosím od nejmenšího po největší, rozcvičte se a vyražte k finálce.
K prvním souřadnicím budu tentokrát neobvykle stručný. Jsou zde:
F / Ra / NH3 / S / CO2 / Pd
50 26 (?-5) (?+4) (?-3)
14 22 (?+3) (?+2) (?+8)
Tak vidíte, že to tentokrát není nic těžkého. A jak se píše ve slavném japonském textu Hagakure: To podstatné se odehrává na konci - a neplatí to jen o chemických reakcích, ty ostatně dost možná nikdy nekončí.
Důležitá upozornění:
Keš je terénní záležitost, tak to mějte prosím v patrnosti. K oběma schránkám se dá dojet na krosovém nebo horském kole. Finálka vyžaduje opatrnost, myslete na to, že čtyřkový terén může být nebezpečný a způsobit zranění. Původně jsem odhadoval obtížnost na 3+, nicméně manuál doporučuje zvolit již tuto obtížnost. Obtížnost luštění by rovněž byla tak 3+, půlku tentokrát ale přidávám kvůli patrně náročnějšímu hledání. Ke králi prosím nepřistupujte od jeho kmene. :) Obtížnost terénu se zvyšuje za mokra.
Tak hodně štěstí!
Zdroje:
Wikipedia.org
L., M. a M. Sodomkovi: Kronika Nobelových cen. Euromedia Group, Praha 2004.