Pár vtípků pro začátek:
- A: „Hele, Schrödingerová.“
B: „Hmm, kočka! Představ si jí v nějaké super pozici.“
A: „Takových holek jsou kvanta.“
B: „To je relativní."
- Jede Einstein se Schrödingererem v autě a přejedou kočku. Einstein zastaví a chce se jít podívat, co je s ní. Schrödinger ho ještě v autě chytne za ruku a říká: "Neblázni, chceš ji snad zabít?"
- Jen Chuck Norris ví, jestli je Schrödingerova kočka živá, nebo mrtvá.
- Paní Schrödingerová přijde za svým mužem do laboratoře: "Erwíínééé! Cos to dělal s tou kočkou? Vždyť je napůl mrtvááá!
- Vánoce byly u Schrödingerů nejrozpačitější období roku. Pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků, které se všichni báli otevřít...
- Vejde Schrödingerova kočka do baru... a nevejde.
- Víte, jak začíná pohádka o Schrödingerově kočce? Byla, nebyla...
Byla - nebyla jednou jedna Schrödingerova kočka...
Dovolím si tvrdit, že skoro každý už někdy slyšel o slavném myšlenkovém pochodu jistého pana Erwina Rudolfa Josefa Alexandera Schrödingera. Ten tak poukázal na nekompletnost teorie kvantové mechaniky co se týče přechodu mezi subatomárním a makroskopickým světem:
Strčte kočku do bedny spolu s uzavřenou lahví jedovatého plynu. Přidejte malý mechanismus (měřící zařízení a kladívko), který může, ale i nemusí láhev rozbít. To závisí na náhodném pohybu částic vysílaných nějakým radiaktivním nuklidem. Ten materiál je samozřejmě v bedně taky. Pokus je navržen tak, aby po jedné hodině byla 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozložil, mechanismus zaznamenal rozpad nuklidu a rozbil lahvičku s plynem.
Nu a podle kvantové teorie je kočka v bedně (kočka která není pozorována) zároveň částicí i vlněním. Nebo spíš čímsi, co je ve stavu, kdy není doopravdy ani mrtvé, ani živé, ale obojí a nic z toho zároveň (říká se tomu superpozice). A to přesně do chvíle, než vy, jakožto vědátoři-experimentátoři, sundáte z bedny víko, podíváte se dovnitř a tím „zafixujete“ kočku v časoprostoru. Zvláštní na tom je to, že než se zvedne víko, je nejen budoucnost kočky, ale i část její minulosti jsou neurčité. Třeba už mohla být pár minut nebo déle po smrti.
Vysvětleno polopatě: budete mít před sebou buď kandidátku pro hlubokou díru vzadu za kůlnou, nebo lehce ozářenou, rozzuřenou kouli plnou chlupů, drápků a zubů. Jenže to se dozvíte přesně v momentě, kdy se podíváte dovnitř. A ta chlupatá koule má samozřejmě na rozzuření právo - jen si přiznejme, že nám by se také moc nelíbilo, kdyby nás někdo zavřel do krabice s různě nebezpečnými předměty a zkoumal, jestli přežijeme.
Už méně známá je práce jistých vědců, kteří si neuvědomili, že Schrödinger mluvil pouze o myšlenkovém principu a skutečný pokus provedli. I s bednou a radioaktivní látkou. A jedem. A kočkou. Jenže zapomněli na jednu podstatnou věc: zatímco oni nevěděli, v jakém stavu se kočka nachází, samotné zvíře to vědělo moc dobře. A pokud nad vámi visí jako Damoklův meč 50% perspektiva života, či smrti, pěkně vám to zavaří mozkové závity. Hnána touto předtuchou (a dost možná i všemi těmi kvanty poletujícími náhodně laboratoří), zkrátila si kočka cestu časoprostorem a nakonec jí našli vyděšenou ve skříni u vrátného.
Majitelé koček mi jistě dají zapravdu, že i dnešní kočka má v sobě něco Schrödingerovského. Projevuje se to tím, že kočka se dokáže dostat Z a DO uzamčených prostor, jako jsou pokoje, lednice, skříně, kamna, kufry, bedny (bez radioaktivních nuklidů a lahviček s jedem) a podobně.
A teď jak na kešku
Na úvodních souřadnicích (S1): se 1) chovejte co nejnápadněji, místo je hojně navštěvováno mudly a 2) tam najdete mikrovku s popisem cesty ke dvěma stagím - pojmenujme je třeba "S2a" a "S2b". Na obou místech je ukrytá mikrovka, ovšem jen jedna z nich obsahuje další popis cesty, jak najít finále. Nebo spíš takhle – pokud měl pan Schrödinger pravdu, pak popis cesty existuje na obou místech současně a to přesně do chvíle, kdy skrýš najdete a otevřete. V ten moment se papír rozhodne, v jaké krabici se materializuje. Takže vám jen popřeju, aby se rozhodl materializovat zrovna na tom vašem místečku:)
Dále: budu rád, když mi do logbooku nakreslíte vaši představu Schrödingerovy kočky. Velké, malé, chlupaté, hovící si na gauči, lovící myšku, hrající si s klubíčkem... Všechny se počítají!
Specialitka této keše: jakožto kačeři se můžete rozhodnout, do jaké z oněch dvou stagí (S2a, S2b) papír s popisem cesty vrátíte. Tím je zaručen princip neurčitosti, takže kačer jdoucí po vás opravdu nemůže tušit, kam jste papír umístili Jen vás poprosím, abyste neimprovizovali co se schovávání skrýše týče a vraceli je pouze na jejich původní místo!
Vybavení: busola (v GPS bude ideální), tužka, papír na poznámky (postačí i foťák), 40m lana je tak akorát (keš je ve výšce 16m), šplhadlo, něco na slaňování, prusíky, smyce - vždyť to znáte :)
Poznámka: Během psaní listingu, ani umisťování krabiček v přírodě nebylo ublíženo žádné kočce - Schrödingerově, ani jiné:)
Zdroje: http://www.fi.muni.cz/~imladris/cervena/prat.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka
Letterboxing je hra podobná geocachingu, jen místo souřadnic a GPS zařízení využívá nápovědy v podobě instrukcí, nebo azimutu a vzdálenosti. Smyslem letterboxu je vytvářet sbírku razítek. Každý kačer, který krabičku najde, si může otisknout obrázek do svého bloku a pokud má svoje razítko, pak ho výměnou otiskne do logbooku. Kdo vlastní razítko nemá, může otisknout palec, nebo udělat tři křížky. Otisk prstu nebude zneužit pro trestnou činnost:)
V keši mimo běžných věcí na výměnu naleznete i logbook, tužku, ořezávátko, speciální razítko a polštářek pro razítko. Tyto věci nejsou na výměnu!!!
