Mnohokrát jsem na kole projížděl úsek Vendelín - Benkovice a vždy jsem byl nucen se na chvíli zastavit na kopečku a užít si chvíli krásného výhledu na přilehlé okolí a Jeseníky.
Rozhodl jsem se tedy, že na tomto místě založím krátkou multinu, při které nebudete muset nic luštit, ani koukat do GPSky a prokousávat se dlouhými výpočty, ale budete mít čas kochat se přírodou a královským klidem.
Něco málo o Benkovicích:
Střed Benkovic se rozkládá v nadmořské výšce 416 metrů. Ze tří stran je vesnice částečně kryta před větry mírnými vyvýšeninami táhnoucími se od skalnatého vrcholu Štěrk (434 m n. m.) na severovýchodě obloukem až po Horku (453 m n. m.) na jihozápadě. Do těchto míst přišli první osadníci snad někdy koncem 13. nebo na začátku 14. století. Je možné, že lokátor vsi se jmenoval Benedikt, důvěrněji oslovovaný zkráceně Benek, a podle něj mají Benkovice svůj název. Žádná jiná obec v České republice stejné jméno nemá.
Dějiny:
První písemná zmínka o Benkovicích je z roku 1363. Vrchností pro zdejší obyvatele byli až do zrušení poddanství v roce 1848 držitelé nedalekého hradu, respektive zámku Hradce. Díky urbáři panství hradeckého z roku 1574 víme, že v Benkovicích tehdy žilo 21 poddaných držících usedlost. K poddanským povinnostem patřilo rok co rok odvádění peněz z obhospodařované půdy, také určitého množství ovsa, čtyř slepic a osmadvaceti vajec, stejně jako i robota.
V první polovině 17. století byly Benkovice počtem usedlostí větší než Žimrovice, Bohučovice, Branka, Lesní Albrechtice i Březová. Dnes je tomu naopak. Pro období vlády Marie Terezie je možné ve vsi podle majetnosti rozlišit dědičného fojta, lánové sedláky, poloviční sedláky, zahradníky a nejchudší tzv. malé domkáře. V letech 1848 a 1854 byly Benkovice postiženy požárem (při druhém z nich shořelo 41 chalup i se stodolami). Když se v polovině 19. století zformovala obecní samospráva, stal se prvním starostou obce někdejší fojt Jan Balhar. V roce 1890 žilo v Benkovicích 346 obyvatel, z toho deset uvedlo jako svou obcovací řeč němčinu a dva byli Židé. Koncem 19. století vznikly první spolkové organizace.
Souvisejíci s keškou:
Trojboká Boží muka
Trojbokou Boží muku za vesnicí u cesty do Štáblovic dal podle sdělení pamětníka Jana Šroma postavit zbožný benkovický rolník Josef Fajkus asi v roce 1840. Posvěcena byla 5. července 1893 P. Tomášem Kleinem, toho času kooperátorem v Hradci. Ve třech výklencích jsou obrazy svatých. Je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Ke keši:
- Úvodní souřadnice Vás zavedou k místu, kde se nachází Trojboká Boží muka. Vaším úkolem bude nalézt zbytek finálních souřadnic a doplnit k těmto: N49° 51.xxx E17° 49.xxx
- Naťukáte do GPS nalezené souřadnice a vydáte se na finálku.
Přeji úspěšný odlov!