Budu vám vyprávět příběh o jednom hrdinovi, kterého naše společnost uznává dodnes...
Hustá mlha obestírala mokřiny a jen místy se z ní vynořovaly nejasné pahýly stromů. Strnulé ticho narušovaly tlumené kroky dvou vojáků. "Snad budeme mít štěstí a zachráníme si holé životy," pronesl Kalich unaveným hlasem s očima plnýma úzkosti pohlédl na mou tvář, která i přes špínu a husté strniště nedokázala skrýt utrpení předešlých dnů a nocí. "Snad," zněla má odpověd a v těle jsem se snažil skrýt svou nevěřícnost k tomu, co zrovna vyšlo z mých úst. Podíval jsem se na svého pobočníka a spatřil jsem v jeho očích zoufalost. Zbyly jsme jen my dva, my dva z celé naší velkolepé armády. Již se tu nějaký ten pátek touláme, těmihle zatuchlými bažinami a nikde nelze najít ani sebemenší náznak planiny. Zbroje a meče jsme již museli odhodit, vzali jsme jen to nejnutnější, protože vše ostatní nám bylo neužitečnou přítěží na naší cestě zpět k mohutným branám Kalichova.
"Dříve to vypadalo jinak…," pravil po chvíli Kalich.
"Stáli jsme ve vyrovnaných řadách, naše zbroje se leskly, nebyla tu úzkost, nebyl tu strach. A slunce odrážející se na čepelích našich mečů lhalo nám příslibem vítězství. "…" Ano, také jsem věřil jako všichni ostatní, že válku proti králi vyhrajeme, ale kdybych jen věděl jak krutě jsem se tehdy mýlil. Bitvu po bitvě jsme prohrávali, bylo náš čím dál míň a vojska nepřítele se stávala stále jistějšími až do oné bitvy." Vzpomněl jsem si na tu krvavou řežbu, kde nepřítel poprvé utrpěl prohru.
Možná jsou to tvrdá slova
ale mně to nevadí.
Ve středověku bylo těžké žití,
to se opravdu vypráví.
Rytíři, též lučištníci a ti šlechtici,
bojovali v bitvách s železnou helmicí.
Středověk je úžasný i strašidelný,
tento věk je pověstí vážně plný.
Kdo chtěl zde žít,
o svůj život musel se bít.
Kuše, arkebuza, píšťala,
zbraně střelné jsou.
Hlavu klidně prostřelí,
s tím problémy nejsou.
To je jedna strana středověku.
Ale my otevřeme dveře středověké krčmy, přeneseme se do 15. století, a to se vším všudy, bez jakýchkoli kompromisů či ústupků moderní době. Po přivítání chlebem a solí si najdeme místo u dřevěných stolů, aby obsluha v dobovém kostýmu Vám nabídla pohár dobrého moku a chutnou krmi. Vše za doprovodu hudby, která dotváří atmosféru doby a odpoutá myšlenky od shonu běžných dnů.
Rovněž Vás čeká doprovodný program reálně odrážející styl zábavy měšťanstva v období pozdního středověku.
Je dovoleno hodovat rukama, jíst a pít co hrdlo ráčí!
Kdy se uskuteční toto hodování
dne dvacátého v měsíci desátém a roku dvanáctém století dvacátého prvního a hodině devatenácté platného času.
Kejklíři a hudci vám na místě odlehčí o sto mincí současného panovníka zdejší země
Vaška Klauzů.
Pozor
Pozor
Přihlašování uzavřu poslední den měsíce devátého
Poté přihlášení pouze při domluvě s Kalichem.
přihlášení will atendet budiž závazné.
Děkuji za fotky všem rychlomalířům.
V listingu jsou uloženy rychlomalby dvorních rychlomalířů
NIKI.CZ,
GEORGANA,
JAHNÍKŮ
a
SNOOPY FAMILY
ŠLI JSME POSLEDNÍ
