Skip to content

Ustecka brana EarthCache

Hidden : 9/28/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   not chosen (not chosen)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Earthcache Vas zavede na jedno z nejznamejsich mist v Usti nad Labem a ukaze Vam, jak vznikla tzv. Ustecka brana.
For English listing scroll down.


Bylo, nebylo..ale spíš bylo. Před mnoha tisíciletími byla před Vámi a pod Vámi obrovská masa horniny, která nebyla přervána tokem řeky Labe. Jak to, že dnes je to jinak?

Geologie

V třetihorách, konkrétněji paleogénu a neogénu, byl do vrstev sedimentů vtlačen velký kus magmatu. Tento vulkanický masiv pod povrchem utuhl a vznikl tak mariánský lakolit. Během jeho tuhnutí se ale nad ním začal do starších sedimentů (písky, šterky) zakusovat proud řeky Labe. Za krátkou dobu narazil tok řeky na odolnější horninu mariánského lakolitu; ten nakonec kvůli asymetrii tělesa lakolitu prolomil a vznikla tak tzv. Ústecká brána. Tu tvoří dvě části: Mariánská skála (na levém břehu Labe) a Kramolna (na pravém břehu Labe).

Po říční činnosti zůstaly stopy na obou březích Labe. Na střekovské straně Labe lze nalézt v poměrně vysoké nadmořské výšce původní šterkopísky a na ústecké straně se na ně dokonce můžete jít podívat (waypoint Ricni terasa). Podobné vrstvy byly nalezeny dokonce na Stříbrníkách - zde v nich byl nalezen zub třetihorního chobotnatce Archidiscodon meridionalis.
Z ryze geologického hlediska tvoří těleso Mariánské skály sodaliticko-natrolitický trachyt, který pronikl do křídových slínovců. Díky ne zcela běžnému vývoji je Mariánská skála bohatým nalezištěm různých druhů minerálů (hibschit, thomsonit, hyalit a další).

Geomorfologie

Fluviální erozi jsme se již věnovali, nyní se podíváme, jak se na tváři Ústecké brány podepsal člověk.
Již v 19. století se na Mariánské skále dobýval kámen. Používal a používá se na dopravních stavbách a ve stavebnictví. V posledních desetiletích se však intenzita těžby zvýšila, lom se zvětšil a stal se tak velkým zdrojem prachu ve městě (3 tuny ročně). Jen za rok 2010 a 2011 bylo vytěženo přes 110 tisíc tun suroviny. Pro Vaši představu připojuji satelitní snímky z let 1954 a 2010:


Lom by měl být uzavřen po dotěžení lokality kolem roku 2025. Poté bude jeho budoucnost nejasná (padly návrhy na bazén :-), rozšíření ZOO či park)...

Jak na cache?

  1. Domácí příprava: Jedním z minerálů Mariánské skály je hibschit. Po kom se tento minerál jmenuje? [Hint: J... E... H...]
  2. Domácí příprava (pro někoho možná ano, pro někoho ne): Jak stará je Mariánská skála?
  3. Na výchozích souřadnicích vidíte vlastní lom. Zjistěte, jak je hluboký.
  4. Ze souřadnic waypointu Ricni terasa určete azimut skály Kramolna (druhá část Ústecké brány) a odhadněte její vzdálenost.
  5. Na waypointu Ricni terasa změřte nadmořskou výšku a spočítejte, do jaké hloubky se Labe prokousalo terénem.
  6. Teoretická otázka: Co by se stalo, pokud by Labe nepřekonalo mariánský lakolit?
Odpovědi na tyto otázky, prosím, zadejte do tohoto formuláře a logujte Found it. Pokud by něco nesedělo, ozvu se Vám.


Poznámky na konec:
  • Mariánská skála je oblíbeným fotografickým místem.
  • Na Mariánské skále stávala barokní kaple (můžete si odlovit tématickou cache).
  • Na východním svahu Mariánské skály se nachází ZOO.
  • Při západním okraji Mariánské skály se nachází v menším a již uzavřeném lomu střelnice.
  • Mariánská skála je místem, kde se skrývá největší kryt CO v Ústí nad Labem.
  • Kramolna není dobře přístupná a její název není dokonce ani v turistické mapě.
  • Obě části Ústecké brány spojil na konci 20. století Mariánský most.
  • V neuskutečněném návrhu územního plánu z 80. let byl tunel, který procházel z Kamenného vrchu přes Labe a Mariánskou skálu dále na Severní terasu.
EN
For informations and listing in English, please, click here to download PDF file (467 kB).

Zdroje:
CAJZ Vladimír (ed.) (1996): České středohoří. Praha: Český geologický ústav.
CAJZ V. et al. (1996): České středohoří - Geologická a přírodovědná mapa. Praha: Český geologický ústav.
Česká geologická služba: Úvodní stránka [online], Česká geologická služba (c) 2012, dostupné z URL:<http://www.geology.cz/>.
Veškeré obrázky jsou autorské vyjma loga Earthcache (TM of GSA).
free counters
Změny listingu:
2. 10. 2012 Doplněn EN listing.

Additional Hints (No hints available.)