Naucná stezka Bílá Opava EarthCache

Naučná stezka Bílá Opava

Převýšení a profil naučné stezky

• Založeno: 1963
• Délka stezky: 10,5km
• Rozloha: 250ha
• Nejnižší místo: 760 m.n.m. – Karlova Studánka
• Nejvyšší místo: 1 310 m.n.m. – chata Barborka
• Převýšení: 550 m
• Počet zastávek u informačních tabulí: 13

• 1. Informační místo – vegetační stupně na stezce - Naučná stezka prochází několika vegetačními stupni. Jsou to především parkovitá hranice lesa nad Barborkou a na svazích Pradědu, subalpínský vegetační stupeň s uměle vysázenou klečí, horský vegetační stupeň smrčin a vegetační stupeň bučin. Tato stezka prochází nejkrásnějším údolím Jeseníků.

• 2. Informační místo – Velký vodopád - Výška vodopádu je XX m (výšku zjistíte u Velkého vodopádu z informační tabule). Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl 16,4m. Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou patrny tzv. "obří hrnce" známé například z krkonošské Mumlavy nebo šumavské Vydry, v Jeseníkách však ojedinělé. Balvany a skalní plotny jsou zde porostlé mnoha druhy řas a rozsivek.

• 3. Informační místo – Malý vodopád - Je zde dobře vidět různorodost geologické stavby údolí. Jeho prostřední a dolní část je narozdíl od horní rulové tvořena křemencem.

• 4. Informační místo – Bílá Opava - Bílá Opava pramení v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem v nadmořské výšce 1280 m. Protéká Karlovou Studánkou a ve Vrbně se v nadm. výšce 544m spojuje se Střední Opavou. Délka jejího toku od pramene je 13,2km.

• 5. Informační místo – Přírodní rezervace Bílá Opava - Přírodní rezervace Bílá Opava byla vyhlášena roku 1963 na ploše 280 ha a dnes je součástí přírodní rezervace Praděd. Zachovaly se zde původní porosty horské smrčiny, a v nižších polohách i zbytky původních olšin.

POPIS

Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na sedmi informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace.

Zatímco v horní části údolí vytváří bystřina Bílá Opava velké vodopády, v dolním úseku vzniklo několik různě starých říčních koryt. Při povodni v červenci 1997 právě zde řeka strhla masivní most z železobetonových panelů na ocelových traverzách. Na místě panelového mostu byla postavena dřevěná lávka. V úseku nad ní je nyní vidět tři říční koryta. Před povodní 1997 tekla Bílá Opava prostředním korytem, při povodni si vytvořila zcela nové koryto na turistické cestě, po povodni se však nevrátila do původního koryta, ale do koryta starého, několik desítek let opuštěného.

MODELACE KRAJINY

Na modelaci údolí Bílé Opavy se podílena v posledních tisíciletích především voda, sníh a led. Nesourodost zdejších hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost zvětrávání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značné nerovnoměrně. Tímto vznikly nejen peřeje, hluboké tůně a skalní výchozy, ale právě i vodopády.

Pod tzv. Malým vodopádem Bílé Opavy je dobře vidět, natolik je tvářnost tohoto hluboce zaříznutého údolí podmíněna geologickou stavbou: zatímco horní část údolí nad Velkým vodopádem je tvořena převážně rulami, prostřední a dolní část je z šedých až zelených břidlic a bílých či žlutavých křemenců. Všechno to jsou přeměněné horniny vzniklé z mořský usazenin prvohorních stáří. Proměny reliéfu na březích Bílé Opavy nejsou jen dávnou geologickou minulostí, ale i živou součástí. Právě zde se stáváme jejich přímými svědky a účastníky: koryto řeky se na mnoha místech každoročně mění, balvany se v korytě přesouvají, řítí se skalní bloky, na strmých svazích dochází na více místech každoročně ke svahovým sesuvům. Jsou to všechno přirozené pochody, kterým není třeba v přírodní rezervaci ani bránit, ani jim napomáhat.

PRAMEN

Bílá Opava pramení (významné přítoky jsou Pradědský a Ovčárenský potok) v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem v nadmořské výšce 1 280 m.n.m. Protéká Karlovou Studánkou a Ludvíkovem, ve Vrbně se ve výšce 544 m.n.m. spojuje se Střední Opavou a pak níže ještě s Černou Opavou vytváří řeku Opavu, která teče přes Krnov a Opavu do Ostravy, kde se vlévá do Odry.

VELKÝ VODOPÁD

Největší vodopád Bílé Opavy je vysoký XX m (výšku zjistíte u Velkého vodopádu z informační tabule). Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl 16,4 m. Přepadová hrana vodopádu a skalní stěny na protějším levém břehu jsou tvořeny pradědskou rulou – kompaktní drobně zrnitou přeměněnou horninou, která je bystřinou postupně erodována.Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou patrné tzv. obří hrnce, známé např. z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry i odjinud, v Jeseníkách však zcela ojedinělé. Tyto zajímavé prohlubně o průměru až několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.

Zachovalé přírodní hodnoty rezervace Bílá Opava jsou přísně chráněny a zpřístupněny jen touto naučnou stezkou. Dřevěné mosty, lávky a schodiště umožňuje průchod údolím tak, aby břehy bystřiny, okolí vodopádů a celá příroda rezervace byla co nejméně poškozena. Vlhkou půdu na strmých a skalnatých svazích lze snadno narušit, poškozená místa se zacelují jen velmi obtížně a pomalu. Proto žádáme všechny návštěvníky, aby nescházeli mimo značenou stezku!

(Zdroj: Orientační tabule NS Bílá Opava)

OKOLNÍ VEGETACE

Fotografie zachycují část údolí Bílé Opavy, kterou na podzim roku 2004 "navštívila" silná vichřice, která poničila 3 ha (2000 m3) lesa. Stejná vichřice zanedlouho zpustošila Vysoké Tatry. Silný vítr polámal stejnověký, málo odolný les, pralesovitý les v horní části údolí zůstal téměř nepoškozen.

Lesu totiž zdánlivý nepořádek prospívá. Ponecháním suchých nebo na zemi tlejících stromů v lese nabízíme nový domov spoustě dřevin a živočichů. Mladé stromky zkrátka potřebují starou peřinu a semenáčky smrku a jeřábu v horském lese nejlépe vyrůstají na tlejícím dřevě. Ležící kmen obalený v kůře jim nabízí ochranu, živiny a vláhu. Jedním ze vzácných obyvatel je Tesařík čtyřpásý (Cornumutila quadrivittata).

Přirozené horské lesy v údolí Bílé Opavy byly pro svou zachovalost zařazeny mezi evropsky významné lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000.

V údolí Bílé Opavy se zachovaly původní horské smrčiny – smrkový prales – s charakteristickou růstovou formou stromů, proslulým jesenickým smrkem. V dolní části údolí jsou místy na březích Bílé Opavy zbytky původních potočních olšin s olší šedou. V nejvyšších částech rezervace přechází na svazích Pradědu přirozená smrčina parkovitou hranicí lesa do subalpínských nelesních ekosystémů.

Výše zmíněné jesenické smrky se vyznačují úzkými válcovitými až sloupovitými korunami, esovitě prohnutými deskovitými větvemi skloněnými šikmo dolů a u kmene nápadně ztlustlými. Tyto dědičné vlastnosti umožňují jesenickým smrkům lépe odolávat nepříznivým zimním podmínkám: na jejich úzkých korunách se zachycuje méně sněhu a námrazy.

Jesenické smrky v rezervaci Bílá Opava představují původní, lidskými zásahy neovlivněný horský prales. Táhne se v pruhu od Ostrého přes údolí Bílé Opavy po úbočí Suti, Vysoké hole a Temné. Podobné, ale už menší porosty jesenických smrků jsou i Malé kotliny, u Alfrédky, pod Pecným a na severním svahu Pradědu.

Všechny smrkové lesy Hrubého Jeseníku jsou v současnosti ohroženy imisemi a kůrovcem. Původnímu jesenickému smrku vyhynutí nehrozí, protože předvídaví lesníci začali tuto vzácnou růstovou formu zachraňovat již v šedesátých letech, a to nejen pěstováním ze semen, ale i vegetativním rozmnožováním roubováním. Proto jsou v přírodní rezervaci Bílá Opava některé části smrkového pralesa chráněny jako genová základna smrku.

POHOŘÍ JESENÍKY

Jelikož Bílá Opava patří do pohoří Jeseníky, tak nesmíme opomenout základní informace a zajímavosti o této oblasti.

Hrubý Jeseník (Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý – vysoký) je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je Praděd (1491 m n. m.).

Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce. Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území.

Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo nebo Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

GEOLOGICKÉ ASPEKTY

Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo variské vrásnění neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice.

VÝZNAMNÉ VRCHOLY

• Praděd (1491 m) - pátá nejvyšší hora Česka, nejvyšší hora Moravy i Slezska. Horní plošina 162 m vysokého televizního vysílače na vrcholu Pradědu je dokonce nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.
• Vysoká hole (1465 m) - na východním úbočí Velká kotlina, botanicky nejbohatší lokalita Česka
• Petrovy kameny (1446 m) - údajné dějiště čarodějnických sletů
• Keprník (1423 m) - nejvyšší vrchol Keprnické hornatiny
• Velký Máj (1386 m)

VÝZNAMNÁ SEDLA

• Rejvíz (760 m) - odděluje Hrubý Jeseník od jeho předhůří na severu
• Ramzovské sedlo (759 m) - odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor
• Červenohorské sedlo (1013 m) - odděluje keprnickou a pradědskou část Hrubého Jeseníku
• sedlo Vidly (930 m) - odděluje pradědskou a orlickou část Hrubého Jeseníku
• sedlo Hvězda (852 m) - u Karlovy Studánky
• sedlo Skřítek (874 m) - odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny

Vaším úkolem k uznání Vašeho logu bude odpovědět na pár jednoduchých otázek a vyfotit se u Velkého vodopádu + u kterékoliv informační cedule naučné stezky Bílá Opava.

Otázky:

1) Kdy byla naučná stezka "Bílá Opava" založena?

2) Jaký typický druh stromu převládá v okolí Bílé Opavy?

3) Odhadněte výšku "Vysokého vodopádu" + celkovou délku kaskády, ve které se tento vodopád nachází.

4) V důsledku kterého vrásnění vzniklo pohoří Jeseníky + v jaké to bylo geologické éře?

5) Do kolika hornatin (ramen) se dělí Hrubý Jeseník + jejich názvy.

6) Kdo nebo co je "MIGMATIT"?

7) Kteří živočichové žijí dle tabule č. 8 v okolním mechu (vyjmenujte všechny co jsou uvedeny na dané tabuli)? (STAGE8)

8) Vyfoťte se u Velkého vodopádu a u jakékoliv informační tabule této naučné stezky a foto přiložte k Vašemu logu!

This place is situated in the mountain range Jeseníky with peak called Praděd (1492m). Jeseníky is a nature reservation with beautiful nature and places to visit. One of them is a nature trail called Bila Opava. There are many waterfalls with wood bridges over the local river Opava. After the trail you can take a break in a close spa in Karlova Studánka. Difficulty depends on the direction you will choose. If you choose the way from Karlova Studanka to cottage Barborka it is more difficult. Enjoy your trip!

Rated by GCVote.com

---

---

Created by IwoCu8e company, 2012

---

---