Letiště Přerov je mezinárodní neveřejné letiště se smíšeným provozem. Nachází se 4,5 km od Přerova. Sídlí zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky.
Letiště má velký význam pro záchranné akce. Největší záchrannou akcí byla evakuace nedalekých Troubek nad Bečvou při povodních v roce 1997. Než do Přerova přišla vrtulníková letka, na letišti působila výcviková letka. V září 2007 rozhodla Vláda České republiky o přesunu části letky na Letiště Náměšť nad Oslavou.
Z letiště jsou schopna operovat letadla typu Boeing 737, Airbus A320 a jiná letadla obdobných rozměrů. Na letišti několikrát přistálo jedno z největších nákladních letadel Antonov An-124 Ruslan, viz.foto.
Historie letiště
První úvahy o vhodnosti plochy „vlevo od henčlovské silnice“ pro zřízení letiště se objevily v roce 1936. Od roku 1937 začala příprava této plochy pro přijetí letecké jednotky a v září 1938 dosáhla 70% plánovaného stavu. V době zvýšeného ohrožení republiky sem byla přemístěna ze svého domovského letiště v Olomouci-Neředíně 63.letka 2.leteckého pluku. Existence 63.letky na letišti Přerov-Henčlov byla krátká, skončila německou okupací v březnu 1939, ale znamenala začátek éry vojenského letiště v Přerově. Okupace Československa od března 1939 znamenala konec čs. letectva, skončil i provoz v aeroklubech. I na letišti v Přerově přistála letadla s hákovými kříži, Němci převzali všechen letecký materiál, letiště bylo využíváno pro letecká učiliště Luftwaffe. Po válce zde byl utvořen 43.letecký pluk „Dr. E. Beneše“, který byl v roce 1949 přemístěn na jiné působiště. V tomtéž roce se zde začalo se stavbou betonové dráhy, která byla dokončena na podzim roku 1951 a v československém letectvu se objevil nový pojem: letiště Přerov - Bochoř . Od začátku 50.let do roku 1994 zde působila celá řada vojenských útvarů, např.:
• Proudové výcvikové středisko letectva (1951-1954)
• 7. letecký školní pluk (1953-1954)
• 46. bombardovací letecká divize (1954-1960)
o 24. bolp (1955-1960)
o 25. bolp (1954-1965)
o letka RTP "NETOPÝR"
• 4. letecký školní pluk (1962-1965)
• 10. protiradiotechnický letecký oddíl (1965-1969)
• 6. stíhací bombardovací letecký pluk (1965-1991)
• 1. letecký školní pluk (1973-1994)
• Polní opravny letectva-2
• 32. LVO
• 52. LOZ
Historie letiště v datech
1911 První vzlet letounu v Přerově Blériot IX ing. Jana Kašpara
1937 zahájení výstavby letiště Přerov
1939 zabrání letiště německou Luftwaffe
1946 zřízení „Letecké základny 11“
1951 ukončení stavby betonové VPD pro provoz proudových letounů
1956 – 1965 Základna bombardovacího letectva (letouny IL-28)
1958 – 1974 civilní provoz na letišti v Přerově – dopravní lety letadly ČSA
1974 – 1981 civilní provoz na letišti v Přerově – noční poštovní lety
1984 mezinárodní charterové lety Tu-134 převážně do Bulharska
1992 – 2002 na letišti Přerov působí soukromá letecká společnost OLIMEX, s.r.o.
1994 ukončení provozu proudových letounů v Přerově
1994 založení 33. Základny vrtulníkového letectva
1997 vrtulníky 33. ZVrL aktivně zasahují při povodních na Moravě
1999 zprovoznění nové řídící věže vyhovující normám pro civilní letecký provoz
2002 , 2007, 2009 vrtulníky 33. ZVrL aktivně zasahují při povodních v Čechách a na Moravě
2003 - 2009 na letišti Přerov působí civilní provozovatel letiště VERA Air Transport, s.r.o.
2008 - 2009 do obnovy letiště byly Ministerstvem obrany ČR, Olomouckým krajem, Zlínským krajem a městem Přerov investovány prostředky ve výši 130 mil. Kč
2009 založení společnosti Regionální letiště Přerov, a.s.
Odkazy: www.letisteprerov.eu, www.airport-prerov.cz, www.prerov.army.cz
----------------------------------------------------------------------------------------
K samotné keši:
Samozřejmě tak jak to u mystery keší bývá výchozí souřadnice, nejsou místem uložení schránky, ale je zde řídící věž.
K finálním souřadnicím se budete muset dostat pomocí níže uvedeného postupu.
Koho baví pracovat s mapami na internetu, tak by ho mohla tato mysterka zaujat.
A nyní k výpočtu:
1. První údaj, který budete potřebovat je délka startovací dráhy letiště v metrech. Tu zjistíte buď na jedné z přiložených internetových adres nebo jako ostatní údaje z mapy (nejlépe „www.mapy.cz“) ručním změřením. Tento údaj zaokrouhlete na 100ky metrů.
To bude číslo A
2. Další údaje získáte prostým měřením vzdušných vzdáleností mezi vybranými letišti naší republiky a to přesně mezi řídícími věžemi letišť v km.
o Přerov – Brno (zaokrouhlit na km)
o Přerov – Ostrava Mošnov (zaokrouhlit na km)
o Přerov – Praha Ruzyně (zaokrouhlit na 10ky km)
o Ostrava Mošnov – Praha Ruzyně (zaokrouhlit na 10ky km)
o Brno – Praha Ruzyně (zaokrouhlit na 10ky km)
A nyní všech pět údajů v km sečtěte, výsledek bude číslo B
3. Výpočet výchozích souřadnic - bodu C:
xxx = tři čísla za desetinnou čárkou výpočtu B/A
yyy = tři čísla za desetinnou čárkou výpočtu A/B
N49o 25,xxx
E017o 23,yyy
4. Nyní se na mapách.cz podívejte na souřadnice N49o 25,207 E017o 24,220 (nazvěme je třeba bodem D) zde je v areálu letiště vystavené letadlo, jehož barva rozhodne, kterým směrem od bodu C se nachází úkryt pro schránku čili finální souřadnice:
a. je-li červené - 1,587km azimut 7o
b. je-li žluté – 1,160km azimut 243o
c. je-li modré – 0,877km azimut 131o
V rámci pokračující devastace letiště nám letadélko nejspíše sešrotovali :-(, takže oznamuji, že bylo ŽLUTÉ.
K vyhledání finálky využijte výhradně mapy.cz, fyzický výpočet z bodu C není možný, protože se nachází v místech nepřístupných veřejnosti.
Dejte si pozor ať nezaměníte význam bodu C a bodu D!!
Přeji příjemný výpočet i samotný odlov.