O keši
Loňské dvojnásobné a rychlé vymudlení finálky nás vedlo ke komplexnínu „faceliftu“ keše, ale byli jsme moc rychlí, nefungovalo to. Takže toto je poslední pokus o její oživení. Nemáme rádi multiny, které hledače vláčejí hodiny po vsi, stagí mají pomalu jako písmen v abecedě a výpočet souřadnic pak připomíná pokročilou matematickou úlohu. Takže i když je toho v Drahenicích k vidění opravdu hodně, tak jsme ze sedmi stagí zachovali jen pět (zrušené stage ponecháváme jako zajímavá místa). Zcela jsme změnili i indicie, které se na jednotlivých stagích hledají, protože nepodporujeme procházky na Street View:-). Finálku jsme přesunuli úplně jinam, takže nový je i výpočet jejích souřadnic. Keš je umístěna na soukromém objektu se souhlasem jeho majitele, takže není nutné se ostýchat. Ale respekt k soukromí je samozřejmě nutný!
Výjimečnost Drahenic
Drahenice leží v mírně zvlněné, převážně zemědělské krajině Březnicka na úpatí zalesněného Drahenického vrchu (615 m.n.m.). Poprvé se připomínají k roku 1223 jako majetek pražského svatojiřského kláštera. Region Březnicka býval od pradávna severní výspou Prácheňska nebo chcete-li jihozápadních Čech, dnes zcela ahistoricky náleží ke Středočeskému kraji.
Jisté výjimečnosti mezi zdejšími sídly se Drahenice těší především z urbanistického hlediska, protože představují vývojově složitý a mimořádně zajímavý organismus. Pouze zámeckou zahradou je od jádra vsi oddělena osada Račany (či Hradčany). Její středověký původ lze nepřímo odvozovat od jejího názvu, který by mohl svědčit o vztahu obyvatel k místní tvrzi. Nejvýznamnější památkou v obci je zámek (čp. 1), který je od roku 1870 v majetku Lobkowiczů (samozřejmě s čtyřicetiletou přestávkou:-) a není přístupný veřejnosti. Do současné, pozdně barokní podoby byl přestavěn v letech 1792-1796. Kromě zámku je pozoruhodný celý soubor souvisejících objektů – rozlehlý, převážně klasicistní hospodářský dvůr s pivovarem, dům panského mušketýra, dům panského bednáře, myslivna a objekty v zámecké zahradě. Mimořádně bohatý je v Drahenicích také soubor drobných sakrálních staveb: kaple Panny Marie na jižním okraji vsi, neorománská kaple na severním okraji, kaple sv. Jana Nepomuckého u zámecké zahrady a Boží muka na návsi v Račanech.
Z hlediska lidové architektury představují Drahenice unikátní celek. Již na přelomu 18. a 19. století zde vznikl ojedinělý soubor pozdně barokních staveb a v první polovině 19. století pak Drahenice představovaly jedno z nejvýznamnějších ohnisek klasicismu z oblasti Březnicka a Blatenska, odkud se tento slohový proud šířil i do okolních vesnic.
Nejvýznamnější a nejlépe dochované jsou domy čp. 9, 11, 12 a 56 na drahenické návsi. V Račanech se dochovaly i dva starší roubené objekty, zejména dům čp. 35. Drahenice včetně Račan představují památkový soubor jedinečného významu a kvalit, který nemá v našem prostředí srovnatelné obdoby. Proto zde byla v roce 1995 vyhlášena vesnická památková rezervace.
Jak na keš
Velmi jednoduše. Je koncipována jako malý okruh, který lze snadno zvládnout na kole i pěšky. K vidění je toho pochopitelně víc, ale snažili jsme se vybrat to nejzajímavější. Stage 5 není zaměřena přímo u náhrobku, ze kterého zjistíte poslední indicii, ale hřbitov není velký a náhrobek je nedaleko. Fotka jistě pomůže, takových hrobů tam mnoho není...
Stage 1: Bývalá škola čp. 56 v Drahenicích
A = ciferace letopočtu na zadní straně kříže před domem na návsi
Stage 2: Roubenka čp. 35 v Račanech
B = 0, je-li největší strom na zahradě před stavením třešeň
B = 1, pokud je to hrušeň
Stage 3: Kaple Panny Marie Sedmibolestné
C = počet písmen v posledním slovu názvu obrazu v kapli (česká abeceda)
Stage 4: Kaple sv. Jana Nepomuckého
D = počet hřebíků v kování klíčové dírky
Stage 5: Hrob na hřbitově
E = počet písmen v celém jméně pohřbeného šlechtice
Final:
N 49° C+E. B (A*4)+D E 013° 5D+2. A-1 C-2 B+1
Kontrolní součet proměnných: 43
Zdroj: Pešta, Jan: Encyklopedie českých vesnic, díl I. Střední Čechy a Praha: Libri 2003. ISBN 80-7277-148-5
|