AGT 4: Skryjske kambrium / Cambrium of Skryje EarthCache

Kambrium je první perioda prvohor (paleozoika). Jeho počátek je kladen před cca 542 mil. let, končí cca před 488 mil. let se začátkem ordoviku. Je nejstarším obdobím, v jehož horninách byly nalezeny četné fosilizované mnohobuněčné organismy.

Na výchozích souřadnicích se nachází odkryv s naučnou tabulí, jenž důkladně popisuje odkryté vrstvy.

Ve spodní části odkryvu se střídají světlé křemenné pískovce a slepence milevského souvrství o mocnosti asi 5 m. Na ně nasedá lavice tzv. orthisových pískovců, místy s hojným orhidním ramenonožcem Pompeckium kuthani. V horní části odkryvu na tyto vrstvy ostře nasedají hrubozrnné týřovické slepence patřící již do jineckého souvrství. Tyto jsou převážně uloženinami podmořských skluzů a obsahují nejrůznější valouny proterozoických a kambrických hornin. Fosilie na tomto místě neobsahují.

Název poprvé použil anglický geolog A. Sedgwick roku 1833 dle latinského označení severního Walesu (Cambria) pro spodní část vrstev ležících diskordantně na proterozoiku. Původní rozsah vymezený Sedgwickem však zahrnoval i vrstvy později zařazené do ordoviku. Dříve bylo kambrium vymezeno na období před 570-500 mil. let. Spodní hranice je stanovena nástupem primitivních útesotvorných organismů (Archaeocyatha) a raných členovců (trilobiti). Pro tuto hranici je typické zvýšení obsahu izotopu C-13, které dle některých autorů svědčí o následcích dopadu mimozemského tělesa. Tohoto stáří je například horizont sopečného popela v Ománu, obsahující zirkony, jejichž radiometrické stáří je 542 mil. let. Podobná data poskytly anomálie C-13 na Sibiři a v Namibii. Svrchní hranice je dána nástupem trilobitů rodu Jujuyaspis, jenž je vůdčí fosílii spodního ordoviku.

V roce 2002 stanovila Mezinárodní subkomise pro stratigrafii rozpětí kambria na 545-490 mil. let.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Co je to Kambrium?
2) Jaké je stáří hornin v tomto odkryvu?
3) Na naučné tabuli si prohlédněte schéma vrstev. Porovnejte je se skutečností a odhadněte výšku Týřovského slepence v tomto odkryvu.
4) Na souřadnicích N 49° 57.870, E 13° 45.953 naleznete muzeum Joachyma Barranda, ve kterém je místní Kambrium důkladně popsáno. Jeho návštěvu Vám vřele doporučuji, ale... do fasády muzea jsou zazděné horniny. Jak se jmenuje hornina, která je nejvýše a odhadněte její rozměr (v/š).
5) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic a na stage sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

Zdroj:
Publikace: Geologická minulost České republiky
Publikace: Geologické rozhledy
Portál: Wikipedie.cz
Portál: Cittadella.cz