Přestože fyzika patřila na základní a střední škole na můj osobní "black list", na vysoké už jsem jí stihl absolvovat celkem čtyři semestry a odhalil v ní i zajímavější zákoutí, než je tření liščího ocasu o ebonitovou tyč. Osobně doporučuji např. návštěvu
GC2VEMM či
GC2MKF8.
Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger
...se narodil v roce 1887 ve Vídni, kde také roku 1961 zemřel. Schrödinger je považován za zakladatele kvantové mechaniky (jakože fyzika fakt malých věcí) a mezi fyziky proslul formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice (píšou na wiki). Za tuto rovnici byl oceněn spolu s kolegou Diracem Nobelovou cenou.
Mnohem zajímavější jsou historky z jeho osobního života aneb trochu bulváru. V roce 1920 se oženil s Anny, ale s jejím vědomím měl řadu dalších vztahů (s ženami). Anny zase pro změnu milovala jeho kamaráda. V roce 1934 se mu narodila dcera Ruth, kterou měl s manželkou svého asistenta. Žil tedy otevřeně se dvěma ženami a se třetí počal dítě, kam se na něj hrabe Dr. Áth. Z těchto důvodů odmítl místo v Princetonu, prý se to tehdá v USA moc nenosilo, to až za vlády Clintona, ale to už jsem odbočil. :-)
A zase ty kočky
Od dvounohých koček se přesuneme k těm čtyřnohým. Mnoho z nás má již na svědomí nějaké to koťátko (za každých 1000 nalezených keší bůh zabije jedno koťátko) a jedno měl na svědomí i Erwin Schrödinger. Nebo neměl? V roce 1935 vymyslel Schrödinger experiment, kterým chtěl poukázat na nekompletnost teorie kvantové mechaniky ohledně přechodu mezi subatomickým a makroskopickým světem.
Opět trocha wiki: Představme si kočku neprodyšně uzavřenou v neprůhledné krabici. V krabici je také umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádobu s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, že po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozložil. Pokud přístroj detekuje rozpad nuklidu, uvolní plyn, který otráví kočku. Podle principů kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“ (existuje jakoby v obou stavech zároveň). Z toho vyplývá, že i celá soustava by se měla nacházet v superpozici stavů rozpadlý nuklid, mrtvá kočka a nerozpadlý nuklid, živá kočka. Avšak pokud otevřeme krabici, uvidíme pouze jeden z těchto stavů, kočka rozhodně nemůže být „zároveň živá i mrtvá“.
Něco málo o keši
Veškeré potřebné informace naleznete zde v listingu, nejdůležitější je 4. barevný rámeček s odstavcem citovaným z wikipedie. od Finálka se drží fyzikálního tématu, takže ji drží magnet. Vzhledem k výskytu mudlů během pracovní doby prosím plánujte odlov po 16. hodině či o víkendech. Ve svém logu prosím nespoilujte o umístění, děkuji.
Vtípky na závěr
- Jede Schrödinger a Einstein autem a srazí kočku. Einstein se chce jít podívat, jestli kočka přežila. Schrödinger ho zastaví se slovy "Neblázni, chceš ji zabít?"
- Paní Schrödingerová (nebo některá z jeho mnoha žen) říká manželovi: "Cos dělal s tou kočkou? Vždyť je napůl mrtvá!"
- Chytrá horákyně přijela-nepřijela, oblečená-neoblečená, obutá-neobutá, a v košíku měla-neměla Schrödingerovu kočku.
- "Prosím pěkně ... nakresli mi beránka..." požádal malý princ.
"Cože?"
Nakresli mi beránka..." žadonil malý princ.
A tu muž, protože ztratil trpělivost a protože spěchal, aby se co nejdřív sklonil mezi své rovnice, načmáral kresbu a prohlásil: "To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř." Ale muž byl velice překvapen, když se obličej malého prince rozzářil.
"Právě tak jsem to chtěl. Myslíš, že ten beránek bude potřebovat hodně trávy?"
"Proč?"
"Protože u mne doma je všechno malinké..."
"Jistě to postačí. Dal jsem ti docela malého beránka."
Malý princ se sklonil nad kresbu. "No, není tak moc malý ... Jé, podívej se, on usnul..."
A tak malý princ potkal Erwina Schrödingera.