Libusinsko - Svinarovsky les
Libusinsko - Svinarovsky les je misto k relaxaci pri sberu hub a bylin. Je zde mnoho cest k projizdkam na koni, vychazkam se psi ci jinymi bytostmi, ktere mame radi.
Pokud Vás to bude zajimat, dovolil jsem si zjistit par informaci o strome, na kterem keska je.
Buk Lesní
Buk lesni (Fagus sylvatica) je statny opadavy listnaty strom se stihlym kmenem a pravidelnou vejcitou korunou, ktery muze dorustat vysky i pres 45 metru. Jeho prirozeny areal zahrnuje vetsinu Evropy, od jizni Italie po Svedsko a od Portugalska po Turecko. Koruna je mohutna, pravidelneho vejciteho tvaru. Kmen je stihly, pokryty tenkou hladkou borkou belosede barvy, nekdy s mirnym namodralym nadechem.
Pupeny jsou uzce kuzelovite a pichlave zaspicatele, cervenohnede a pokryte brvitymi supinami. Listy jsou rapikate, velmi mirne nepravidelne lalocnate (temer celokrajne), siroce vejcite, zaspicatele, lyse, jen pri kraji brvite. Kvete v dubnu a kvetnu. Samci kvety rostou ve vztycenych svazeccich, samici po dvou na konci letorostu.
-Kvet buku-
Plody jsou bukvice – trojboke nazky pokryte mekkymi ostny. Plody jsou jedle, avsak ve velkem mnozstvi mirne toxicke, diky svemu obsahu trislovin. Roste hojne od pahorkatin do hor, vytvari vyznamna spolecenstva – buciny. Ma vysoce cenene stredne tvrde a snadno stipatelne drevo hnede az naruzovele barvy.
-Plody buku-
Vzhledem k vysoke variabilite zejmena ve tvaru listu je znacna nejednotnost v taxonomii infraspecifickych taxonomickych jednotek (podruhu, variet a forem).
Buk lesni roste temer v cele Evrope mirnych zemepisnych sirek, ve vyssich polohach je rozsiren i v Evrope jizni. V jihovychodni Evrope na nej navazuje buk vychodni (Fagus orientalis). Buk se prirozene vyskytuje predevsim v biotopech bucin, v Cesku tedy v nadmorskych vyskach 300 az 1 000 m. Soucasny vyskyt je oproti prirozenemu vyrazne omezen.
Na uzemi Ceska se buk dostal po posledni dobe ledove az pomerne pozde, cca 3 000 az 4 000 let pr. n. l. Z vetsi casti vytlacil jedli belokorou. Do stredni Evropy se dostal jak z jihozapadu, tak z jihovychodu (sireni z jihu branily Alpy).
-Majestatny gigant-
Plody jsou pro cloveka za syrova mirne jedovate a to diky vyssi koncentraci taninu, tepelnou upravou vsak jejich toxicita znacne klesa. Pri poziti vetsiho mnozstvi syrovych semen dochazi k zazivacim obtizim (nevolnost, prujem, pripadne zvraceni), krecim, otupelosti a pripadne i ke znamkam ochrnuti. Zalezi ovsem na (velmi kolisajicim) obsahu jedovatych latek v rostline i na citlivosti daneho jedince, mnozi lide konzumuji syrove bukvice bez jakychkoliv nasledku. Prvni pomoci je vyvolani zvraceni a podani davky zivocisneho uhli.
Vysazuje se v parcich jako okrasne stromy, nebo masove pro drevo. Drevo se pouziva v nabytkarstvi (vyuziva se jeho dobre ohebnosti po ohrati parou), truhlarstvi, na vyrobu parket, zeleznicnich prazcu ci kuchynskeho naradi. Je velmi vyhrevne. Drive se suchou destilaci bukoveho dreva vyrabel methanol (drevny lih) a bylo i materialem pro vyrobu drevoplynu.
Památné stromy:
Zdroj: Knihovna Wikipedia
Pro medvedolezce a zebrikare to neni !! Dodrzujte zasady bezpecneho lezeni !! Vystup k teto kesi je opravdu jen s lezeckym vybavenim !! Neriskujte zbytecne sve zdravi !!! Vyvarujte se jakemukoliv neodbornemu lezeni k teto kesi nestoji to za to !!!
Jeste bych chtel velmi moc podekovat kacerovi J@VO za jeho cas, ochotu, cenne rady a vybaveni pri tvorbe teto kese. Diky ti moc !!