KORAN
Koran je pro muslimsky svet to same co pro nas bible, jen s tim rozdilem, ze kdokoliv se o nem ve spatnem zmini, dlouho ziv nezustane. V tomto pripade (u teto kese) bych ponechal vse na ostatnich, jaky si udelaji usudek. Lusteni teto kesky je jednoduche, pokud vite jak na to, o cemz jsem osobne presvedcen, ze brzy pochopite. Jde o to, ze Vam v tom bude muset pomoci pan Google a tistena forma one muslimske "bible". Bez jeji pomoci Vam bude o kesce vypravet leda tak Seherezada ve snu. V informcich o koranu je zminka o jazycich, coz jsem pouzil i ja pri tvorbe teto mysterky, snad Vam to bude cosi napomocno....
Touto kesi bych Vam chtel Koran predstavit jako knihu, k niz vzhlizi cely muslimsky svet a nikoliv ji poskozovat ci zesmesnovat !!
Několik informaci o koranu:
Ctenare muze prekvapit, ze koran v podstate nema zadnou pevnou strukturu, plynuly „pribeh“. Spise nez o knihu v klasicke podobe se jedna o v psane forme zaznamenana oralni poselstvi, proslovy Mohameda. To take vysvetluje, proc se nektere motivy a temata opakuji i desetkrate. Je sice rozdelen na 114 sur (kapitol) a 6236 aj (versu), ale i jednotlive sury jsou casto slozeny ze zcela nesourodych skupin versu, mnohdy seslanych v rozpeti mnoha let. Klic, podle ktereho byly verse zarazeny do prave 114 sur, neni prilis jasny. Zaklad rozdeleni na sury byl polozen jiz Mohamedem, definitivni podoba byla koranu dana pri uthmanske redakci. Tehdy doslo k serazeni sur podle delky od nejdelsich k nejkratsim. Ani tento postup vsak nebyl zcela dodrzen, napriklad na zacatek byla zarazena kratka sura, tzv. „Oteviratelka“ (''al-fatiha''). Krome devate sury (At-Tawba) vsechny ostatni uvadi tzv. basmala: „Ve jmenu Boha milosrdneho, slitovneho“, ktera se do poctu versu zapocitava pouze jednou.
V Evrope jsou caste pokusy o chronologicke serazeni sur podle predpokladane doby seslani jejich podstatne casti. Stejne tak cini ceske vydani z roku 1972 v prekladu Ivana Hrbka. Takoveto razeni je o mnoho logictejsi, presto text ani tak neziskava ucelenejsi podobu. Chronologicke razeni je vsak dulezite i kvuli uceni o versich „zrusenych a zrusujicich“ nasch. Podle teto praxe, zavedene jiz Mohamedem, maji pozdeji seslane verse vyssi hodnotu a rusi vyznam tech starsich. Duvodem byla nutnost znovu preformulovavat prikazy a zakazy podle aktualni situace islamske obce. Tento princip (nasch) je vsak pomerne sporny a jsou o nem vedeny vasnive spory mezi tradicionalisty a modernisty.
Koran neni zcela srovnatelny s bibli formou ani obsahem. Srovnavat koran muzeme spise se Starym zakonem, respektive torou. Stejne jako on je raznejsi, stanovuje nektera konkretni pravidla, prikazy, zakazy a nekdy dokonce i tresty za poruseni techto pravidel. V islamu neni rozlisovano mezi nabozenstvim a pravem, coz zacina jiz u koranu. Pricinou jsou okolnosti vzniku teto knihy. Mohamed nebyl pouze duchovni, ale tez politicky a vojensky predstavitel a obsah koranu proto odpovida jeho aktualni situaci a potrebam. Jiz v Mekce vsak koran formuloval nektere zasady vericich muslimu, jako je napriklad podoba modlitby.
Vyklad koranu je oblasti zajmu islamskych ucencu po cele islamske dejiny. Ackoliv koran tvori zaklad sari y, pro jeho vyklad jsou pouzivany dalsi prameny a uznavane pravni postupy.
Koransky text se obcas take rozdeluje na 4 casti podle doby seslani, ktere spojuje podobny obsah a forma. Jedna se o prvni, druhe a treti mekkanske obdobi a medinske obdobi. Toto rozdeleni je vsak spise priblizne, neni zcela mozne urcit jejich presne hranice (snad vyjma posledniho) a cela vec je jeste komplikovana pozdejsimi upravami a doplnovanim starsich sur. Otazka puvodu jednotlivych useku sur je velmi slozita a nazor casto neni jednotny.
Jazyk koranu:
Jazyk a forma koranu jsou velice rozmanite. Jednoduse muzeme rici, ze lze sledovat vyvoj od velice poetickych a obraznych versu k sussim spise pravnickym a prozaickym textum. Predevsim formou, nicmene do jiste miry i obsahem sdeleni, se ze zacatku Mohamed nijak nevymyka z rady predchozich staroarabskych hanifu (poslu monoteismu) a kahinu (vestcu). K jejich charakteristice patri kratky vers, extaticka rec, prirodni a kosmicke obrazy, prisahy, hrozby, kletby a apokalypticke vize. Prirovnavani ke kahinum se Mohamed pri diskusich se svymi kritiky ostre branil.
Za nejpoetictejsi je mozno povazovat verse z prvniho mekkanskeho obdobi, zminovana byva predevsim sura 55 pro hojny vyskyt az monotonne se opakujiciho refrenu „Ktere z dobrodini Pana sveho muzete popirat?“, v dalsich obdobich se postupne prosazuji delsi sury a delsi verse, ktere zacinaji postradat poeticke prvky, jakymi jsou anafora (uziti stejnych slov na zacatku versu), epifora (opakovani stejnych slov na konci versu) a jiz zmineny refren, az se nakonec v medinskem obdobi vytraceji takrka docela. Ani prisahy a zvolani k Bohu, ktere jsou ze zacatku velmi casto vyuzivany jako jakesi uvody sur, se v medinskem obdobi nevyskytuji zdaleka v tak hojnem poctu.
Jak jiz bylo zmineno, arabsky jazyk v dobe vzniku koranu trpel predevsim ve sve psane forme znacnou nedokonalosti. Posledne je nutno take rici, ze ani slovni zasoba arabstiny neodpovidala Mohamedovym potrebam. Ten se proto uchyloval jednak k aktualizaci vyznamu jiz existujicich slov, jednak k prejimani zcela novych vyrazu, napriklad z aramejstiny, hebrejstiny, syrstiny ci etiopstiny. Tento fakt vsak nema zadny zasadnejsi vliv na vyklad koranu. Odlisne vyklady se spise objevuji v souvislosti s nekterymi gramatickymi obmenami, ktere mohou i zcela zasadne zmenit vyznam versu a poslouzit tak jako argument pro ten ci onen postoj odporujici tradicnimu vykladu. Vyklad gramatiky byl take jednou z metod fikhu.
Kultovni predpisy:
Kultovni predpisy islamu castecne vychazeji z koranu. Vira v Boha je prokazovana skutky lasky k bliznimu a kultovnimi ukony. Islamska teologie pozdeji formulovala 5 zakladnich povinnosti, tzv. „Pet piliru islamu“, ke kterym nektere sekty pridavaji jako sesty pilir dzihad. Muslimove se puvodne modlili predevsim v noci, aby se nevystavovali zbytecnemu pronasledovani nepratelskeho okoli. V koranu se dokonce vybizi, aby to muslimove se zboznosti neprehaneli, nekteri se pry modlili i celou noc. Pocet modliteb byl nizsi, nez dnes. Ze zacatku pouze jedna, pozdeji pribyla druha a treti. Uceni o peti modlitbach pochazi az z obdobi po smrti Mohameda. Presna podoba modlitby neni v koranu resena, Mohamed zanechal odkaz, at se lide modli tak, jak videli se modlit jeho. Orientace modlitby, qibla, byla puvodne smerem k Jeruzalemu, ale po rozkolu s zidy byla versem 2:136 zmenena na Mekku, spolu s rozvinutim uceni o Abrahamovi jako zakladateli Ka'by. Koran klade pomerne velky duraz na socialni aspekty. Prikazuje davat almuznu, pomahat nemajetnym, sirotkum, starym a nemocnym. Tato povinnost, zakat (ocista) se postupne zmenila v nabozenskou dan, kterou vudcove nabozenske obce mohli vyuzivat nejen na socialni ucely, ale i pro potreby statu a na vojenske ucely. Spolecnym prvkem vsech monoteistickych nabozenstvi je pust.
V koranu rozveden a urcen na mesic Ramadan. Pust se drzi od vychodu do zapadu slunce a nemocni, cestujici a dalsi, kteri nemohou bezne drze pust, jej mohou odlozit na jiny termin (2: 180-181). Dalsi nabozenskou povinnosti je pout do Mekky (velka a mala pout, hadzdz a 'umra). Tento zvyk je od doby prvnich proroku. Po vystoupeni Mohameda mnozi Mekkanci obavali o osud tohoto zvyku a svych prijmu. Koran pout zachovava, vraci ji vsak puvodni smysl, tj. uctivani jednoho Boha. Mekkanska modlitebna Ka ba byla zalozena hanifem Abrahamem a je tak symbolem nezkazeneho puvodniho monoteismu. Zduraznovan je take kult Ismaela. Vrcholem pouti je ritualni obetovani zvirat tak, jak tomu bylo i drive. Nema to vsak byt obet pro Boha, ale pouze vyraz zboznosti – obeti jsou rozdany nemajetnym. Koranska pravidla stravovani jsou o poznani volnejsi nez pravidla zidovska a pravdepodobne i nez puvodni pravidla arabska. Z jidel je zakazano pouze veprove maso, zdechliny a maso zvirat zasvecenych jinemu bohu. Koran naopak zcela zakazuje, spolu s hazardnimi hrami, vino (2:216, 4:46 a 5:92). Tento zakaz byl prenesen na alkoholicke napoje vubec. Zajimave je, ze ve starsim versi 16:69 je naopak existence skveleho napoje vina ukazovana jako dukaz Bozi dobrotivosti, objevuje se ale, ze vino ma dobre i spatne stranky.
Nyni jak se k samotne kesi dostat ?
Je to jednoduche, jak jsem v uvodu zminil, jen prijit na to, jak jsem na to sel ja...
N 50° A+B. (C-D) (E-F) (G+H)
E 014° I-J. (K-L) (M-N) (O+P)
Dodrzujte prosim zasady bezpecneho lezeni !! Pozor na prudkou strz pod stromem !! Pouze pro zkusene lezce !!