Mestska knihovna Valmez Mystery Cache

Městská knihovna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace je od roku 1996 samostatnou právnickou osobou; jejím zřizovatelem je Město Valašské Meziříčí.

V budově na Masarykově ulici jsou pro čtenáře k dispozici služby oddělení pro dospělé, hudebního oddělení a studovny a čítárny. Dále má knihovna dvě pobočky: oddělení pro děti a dospělé na ulici Zd. Fibicha a oddělení pro děti a mládež na ulici Zašovská.

Historie krásenské radnice je součástí dlouhého a složitého vývoje Krásna nad Bečvou, jehož začátky sahají do období 12. nebo 13. století. První písemná zpráva, jež dokládá existenci vsi Krásno, pochází z roku 1299.
V první polovině 14. století byla tato ves v majetku moravských markrabat, kteří ji udíleli lénem a její část náležela rytířskému rodu, který se psal z Krásna a ve znaku měl jelena.
Rovněž zpráva z roku 1374 dokládá rozdělení Krásna na dvě části. Jedna třetina vsi náležela od roku 1348 astrologu Oldřichu Kortelangovi. Ten byl současně od roku 1376 držitelem biskupského léna s tvrzí Arnoltovice ve dnešní Poličné, ale také Krásného Města, později nazvaného Meziříčí. Větší část vsi Krásno - její zbylé dvě třetiny - získal lénem příslušník významného šlechtického rodu Vok z Kravař.
Roku 1465 získává ves Krásno od Jana z Cimburka privilegium na odúmrť a později další výsady. Roku 1491 bylo Krásno povýšeno českým králem Vladislavem Jagellonským na městečko. Roku 1516 v něm bylo 49 usedlostí a bylo tehdy o polovinu větší než Vsetín nebo Rožnov. Již v první polovině 16. století mělo Krásno vlastní radnici. O tom, kde stála a jakou měla podobu, však neexistují doklady.
Roku 1538 se stává majitelem panství Jan z Pernštejna, za něhož bylo Krásno připojeno k Meziříčí jako jeho předměstí. Krásenští museli radnici prodat a získané peníze odevzdat městské radě v Meziříčí.
Roku 1555 si obyvatelé městečka Krásna vymohli opětné oddělení od Meziříčí a pořídili si radnici, pro kterou koupili dům jednoho usedlíka. Ten jim po čase přestal vyhovovat, a proto se rozhodli ke koupi většího domu.
Roku 1580 koupila obec pro tento účel za 500 zlatých dům od vrchnosti - Bernarda ze Žerotína, který jej předtím zabavil jisté Anně z Kunčic "pro její nepořádné chování, kteréž jest proti pánu Bohu a přikázání jeho svatému vedla". Kupní částku obec splácela po 32 následujících let…
Od roku 1580 pak skoro dvě století o krásenské radnici neslyšíme. Víme však, že přes pohromy spojené s třicetiletou válkou dokázali obyvatelé Krásna uchránit před drancováním a požáry městská privilegia a gruntovní knihy. A ty bývaly vždy uloženy na radnici. Kromě válečných událostí ohrožovaly stav radnice i povodně na Rožnovské Bečvě.
1. ledna 1924 se Krásno již podruhé slučuje s Valašským Meziříčím. Do místnosti zrušené obecní kanceláře je umístěna čítárna a knihovna sloučených měst, dále se v 1. poschodí nachází strážnice obecní policie. V přízemí je nadále umístěno řeznictví.
Ve 30. letech 19. století je v přízemí budovy krásenské radnice byt soudního sluhy a 3 komory, využívané jako skladiště a vězení. Městská rada zasedá ve velké místnosti v 1. poschodí, zařízené jako kancelář.

• 1861 z iniciativy P. Fr. Pavlíka vznikl ve Valašském Meziříčí první čtenářský spolek
• 1864 založena tělocvičná jednota Sokol – kromě tělovýchovné činnosti jednota vyvíjela i bohatou kulturní práci
• 1870 založena Občanská beseda – její činnost spočívala v práci s knihou
• 1884 ve městě založeno muzeum – základem se stala knihovna Občanské besedy
• 1892 vznik sokolské veřejné knihovny
• 1899 místodržitelství v Brně schválilo stanovy “družstva farní knihovny”; půjčovalo se třikrát týdně
• 1907 z popudu akademického klubu Palacký vznikla veřejná knihovna; zpočátku měla 900 knih a v čítárně se četlo 50 časopisů
• 1909 založena Veřejná knihovna a čítárna jako samostatný spolek
• 1913 obec dala knihovně bezplatně dvě místnosti v Mikyškově domě
• 1922 dochází k reorganizaci knihoven; veškerý majetek spolku Palacký předán obci pro zřízení obecní knihovny a čítárny
• 1924 sloučení města Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou, zároveň dochází ke sloučení knihoven obou měst a přestěhování do bývalé krásenské radnice
• 1940 provedena rozsáhlá revize knihovny podle výnosu ministerstva vnitra
• 1948 do tohoto roku knihovna půjčovala jen knihy a časopisy
• 50. léta knihovna začala plnit úkoly okresní lidové knihovny po stránce politické i osvětové
• konec 50. let budova radnice byla vhodně upravena pro potřebu knihovny
• 1960 knihovna začala sloužit čtenářům
• 1962 od tohoto roku půjčovány knihy čtenářům zdarma
• 1970 knihovna uspořádala 52 besed pro 3.225 posluchačů
• 1972 ministerstvem kultury vydány seznamy zakázaných knih – další vlna vyřazování
• 1973 městská knihovna uspořádala se Spolkem sběratelů a přátel exlibris v Praze v hotelu Apollo ve Val. Meziříčí dvoudenní celostátní sjezd s mezinárodní účastí
• 1975 zahájena generální oprava budovy krásenské radnice
• 1979 rozhodnutím okresní knihovny ve Vsetíně došlo k centrálnímu řízení všech knihoven v okrese
• 1986 srpnové záplavy způsobily havarijní stav budovy; rekonstrukcí přibyl nevšední interiér čítárny a studovny v podkroví, zcela nově zřízeno hudební oddělení v přízemí
• 1993 otevřena pobočka pro děti a dospělé na sídlišti Vyhlídka
• 1993 začátek automatizace knihovny
• 1996 knihovna se stává samostatnou příspěvkovou organizací
• 1997 červencové povodně značně zničily sklepní a přízemní prostory knihovny; dva roky trvalo odstraňování následků živelné pohromy
• 1997 začátek internetizace knihovny
• 2005 připojení celé knihovny včetně poboček k Internetu - konec internetizace - za pomoci grantů MK ČR
• 2005 začíná diskuse s Městem Valašské Meziříčí o přestěhování knihovny do prostor jižního křídla zámku Žerotínů - zamítnuto z důvodu budování Kongresového centra v těchto prostorách