Křižovatka tří moří : Dunaj-Odra-Labe
Z historie:Občas se i v současné době objevují zmínky o kanálu Labe-Odra-Dunaj. Tato myšlenka sahá až do středověku, vzhledem k umístění Moravy v Evropě a následně na to navazující obchodní cesty. První dostupné zmínky jsou z roku 1579, kdy se Moravští stavové usnesli, aby řeka Morava byla učiněna splavnou. Provedení však překazila válka. V roce 1700 byl na popud císařského místo kancléře hraběte Kounice vypracován L. de Vogemontem projekt na splavnení Moravy od Děvína po Tovačov. Poté následovaly další projekty. V roce 1804 dvorní rada Viebeking prováděl na popud arcivévody Jana šetření o možnosti spojení Dunaje s Odrou.
Přelomem 19. a 20. století se začíná psát moderní historie průplavu Dunaj – Odra – Labe, přijetím tzv. vodocestného zákona v roce1901 se rakouská monarchie zavazuje k vybudování průplavu Dunaj – Odra a jeho napojení na střední Labe u Pardubic. Dokument uznává společenskou potřebnost a ekonomickou rentabilitu projektu, jehož realizaci nařizuje zákonem, a představuje tak legislativní precedens, jenž příznivci „křižovatky tří moří u Přerova“připomínají dodnes. Schválená podoba návrhu Dunajsko – odersko – labského průplavu vycházelaz pera „oddělení pro studium a stavbu průplavů“.Projekt na spojení Dunaje a Odry operoval se 43 plavebními komorami. Koridor byl navržen pro plavbu lodí o délce 67 m, šířce 82 m a nosnosti 600 tun, které tehdy na Dunaji a Odře běžně cirkulovaly. Stavba měla být zahájena roku 1904 a skončit o 20 let později.Bohužel vypukla válka, proto došlo jen k vybudování sedmi zdymadel na Labi.
V roce 1937 za patronace prezidenta Edvarda Beneše vznikla Společnost dunajsko-oderského průplavu. Výstavbu dalšího kanálu spojeného s Labem, který "by spojil 100 milionů lidí", propagovala také zlínská firma Baťa. Tomáš Baťa zaplatil polovinu nákladů na průplav Otrokovice-Rohatec. V roce 1968 Hydroprojekt Praha vypracoval rozsáhlý projekt průplavního spojení DOL. Přednost ale nakonec dostalo budování vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros na hranicích Slovenska a Maďarska. Další pokus o obnovení projektu byl v roce 1990 kdy Firma Ekotrans Moravia zpracovala aktualizovaný plán a předložila ho ministerstvu životního prostředí. To jej odmítlo s tím, že by šlo o nepřípustný zásah do přírody. Zatím poslední pokus o vzkříšení projektu D-O-L, byl uskutečněn v roce 2009 kdy se společnost "Plavba a vodní cesty " v důsledku plynové krize snažila aby projekt byl znovu otevřen a přehodnocen.
Z možné budoucnosti:Oblast Hané, která má velmi rozvinutý potravinářský i strojírenský průmysl, by možná vodní cesta pomohla významným způsobem snížit náklady na dopravu a umožnila by export do vzdálených destinací, do nichž by byla pozemní doprava příliš nákladná. Vodní doprava by mohla v budoucnu zásobovat v kontejnerech zbožím obchody, supermarkety a je vhodná pro všechny druhy zboží a potravin.Pro velké průmyslové závody, jako je Precheza a. s. jejich chemických výrobků a to s mnohem vyšší bezpečností dopravy než poskytuje pozemní a železniční doprava. Z existence vodní dopravy by mohli profitovat také mnohé strojírenské firmy, kterým by se významným způsobem sníží ceny za export jejich nadrozměrných i běžných výrobků. Přerovské strojírny by mohly vyrábět říční a říčně-námořní lodě nebo alespoň jejich součásti. Tato výroba by přinesla do města průmyslová odvětví, která doplní sortiment nabízených služeb a zboží .Lodní doprava je v porovnání s ostatními druhy dopravy poměrně tichá. Dokonce ani intenzivní lodní provoz na vodní cestě by nijak zvlášť nerušil obyvatele v jejím okolí. Rozkvět přírody na březích vodní cesty by zvýšil ještě více její atraktivitu. Jako jeden z mála druhů dopravních cest se ta vodní může stát i důležitým biokoridorem či rekreační zónou.Výstavbou nových úseků vodního koridoru se také významně rozšíří rybářské revíry, a tak by se celá vodní cesta mohla díky dobré kvalitě vody a mnoha druhům ryb stát jednou z vyhledávaných míst rekreačního rybářství.Přerov by se už také nemusel obávat povodní, proti kterým nyní nemá žádnou obranu. Vodní koridor Dunaj– Odra – Labe by jej podstatně pomohl ochránit, stal by se vlastně během povodní druhým korytem řeky Bečvy, respektive řeky Moravy v navazujícím úseku, a dokázal by odvést povodně ven z moravského území až do řeky Dunaje. Bez tohoto projektu by město jiná protipovodňová opatření nedokázala tak účinně ochránit. Společně s poldrem u Teplic nad Bečvou a dalšími dílčími protipovodňovými opatřeními bude moci být vodní koridor D-O-L dobře fungujícím systémem. Naproti tomu by v době sucha již řeka Bečva nevysychala a neměnila se tak pravidelně každé léto v mrtvou stoku. Řeka bude i v suchých měsících zásobena vodou z Dunaje, čímž by se také udržela vysoká čistota vody v řece.
Informace a fotografie v listingu čerpány se svolením z těchto stránek:www.rosmus.cz,www.d-o-l.cz
KEŠKA,
je umístěna sice na kopci, ale je to kousek vedle od místa, kde měl asi být uskutečněn záměr spojit 3 moře dohromady. K jejímu nalezení si ale ještě budete muset vyřešit tuhle jednoduchou šifru. Přejeme dobrý lov.
