EN: Railway number 271 is an easy unknow cache, which tells you something about the railway from Prostejov to Chornice. You will need no special equipment to catch the cache.
Bonusove cislo v kesi nehledejte, ale mohli byste si zapamatovat zpusob lusteni, treba se bude hodit.
Cislem 271 je oznacena jednokolejna neelektrifikovana 41 kilometru dlouha trat o rozchodu 1435 mm mezi stanicemi Prostejov hlavni nadrazi a Chornice. Nejvyse polozenou stanici je Dzbel s nadmorskou vyskou 500 metru. Takzvana Moravska zapadni draha, jak se trati z Prostejova drive az do Trebovic v Cechach prezdivalo, se mela stat za doby Tomase Bati dokonce casti hlavniho zeleznicniho koridoru mezi Prahou a Kosicemi, cimz by se spolu s dalsimi upravami tato trasa zkratila udajne az o necelych 250 kilometru. Vyznam trate v posledni dobe postupne upadal, ale stale se jednalo o dobrou spojnici Olomoucka a Prostejovska s mesty na Male Hane, jako je treba Moravska Trebova. Po zastaveni osobni dopravy do vsech smeru ze stanice Chornice vsak i to skoncilo, a trat se tak stala pouhou lokalkou bez napojeni. V současnosti spojení přes Chornice opet funguje, avsak v omezenem rozsahu. Dnes ma vyznam predevsim pro spojeni Prostejova s Konici a dalsimi vesnickami v udoli Romze.
EN: This cache is about 41 kilometer long non-electrified single track from Prostejov Main Station to Chornice.
Zahajeni veskere dopravy na zeleznici spojujici Prostejov, Chornice a Trebovice v Cechach se datuje k prvnimu zari 188B, pricemz stavba trvala pouheho pul roku. Trat byla tehdy provozovana Moravskou zapadni drahou (MWB), zatimco dopravu zajistovaly Rakouske statni drahy. Po vzniku samostatneho Ceskoslovenska se dopravcem stavaji Ceskoslovenske statni drahy, avsak o trat se az do zestatneni na pocatku roku 1945 starala stale MWB. Jeste za pusobeni Moravske zapadni drahy v roce 192A koupil cast akcii teto spolecnosti Tomas Bata a krome toho, ze presidlil firmu do Zlina, take prisel s napadem zaclenit tento tratovy usek do nove magistraly spojujici Prahu a Kosice. Tento projekt by ale vyzadoval velke rekonstrukce a dobudovani chybejicich spojeni, coz spolu s vyskovymi pomery trate odradilo tehdejsi Ceskoslovenske drahy od tohoto kroku. Veskere nadeje pak pohrbil prichod druhe svetove valky. Jeste pred ni, konkretne 20. prosince 193F, byl prelozen usek v okoli Trebovic. Behem valky byla doprava udrzovana, pricemz o cast pripojenou k Nemcku se staraly risske drahy. S ustupem vojsk je trat poskozena, ale jiz 14. kvetna 194E znovu funguje osobni doprava. V roce 1978 je na trati ukoncen parni provoz. Dne 1. ledna 19B3 se dostava do rukou Ceskych drah (CD,s.o.), o 1D let pozdeji je provozovatelem drahy Sprava zeleznicni dopravni cesty (SZDC,s.o.) a dopravcem Ceske drahy (CD,a.s.) a CD Cargo. Odvoz sterku z lomu zajistovala OKD doprava. Asi nejvyznamnejsi zmena pak probehla v noci z desateho na jedenacteho prosince roku 201C, kdy do Chornic ze vsech tri smeru prijel posledni pravidelny osobni vlak. Chornicky uzel tim pro cestujici jakoby zanikl a z provazane site trati na hranici tri kraju se staly tri lokalky vedouci tak nejak odnikud nikam. V roce 2014 vsak doslo k obnoveni alespon dvou paru vlaku v useku z Moravske Trebove do Chornic behem vsednich dnu. V prosinci tehoz roku byl tratovy usek Dzbel - Chornice precislovan stejne jako zbyvajici usek do Trebovic v Cechach na cislo 017 a doprava zde byla obnovena v podobe nekolika malo spoju denne vcetne vikendu.
EN: Traffic on the railway was launched in 188B, in 201C was passenger transport stopped partly.
Trat do Chornic zacina ve stanici Prostejov hlavni nadrazi, kde se za prejezdem odklani ostrym levym obloukem od trati 301 a pod dvojim oznacenim pokracuje zapadnim smerem mestskou zastavbou. Vlevo i vpravo se odpojuji prumyslove vlecky. Po nekolikerem krizeni se silnici nasleduje stanice Prostejov mistni nadrazi s depem a tocnou. Za ni vlevo odbocuje kolej do sladovny, zatimco trat se staci vpravo a severozapadnim smerem pokracuje podel silnice. Prekracuje reky Hloucelu a posleze i Romzi a blizi se do stanice Kostelec na Hane. Hned v prvni casti nadrazi se zde odpojuje pres pet kilometru dlouha vlecka do byvaleho vojenskeho opravarenskeho zavodu v Mostkovicich krizujici silnici a vedouci zarostla mezi poli na jih az k Romzi. Tady reku prekonava mostem a velmi ostrym obloukem se staci zhruba na zapad. Nasleduje pravy a brzy zase levy oblouk, par nechranenych prejezdu s polnimi cestami a pote tahly oblouk az k jihovychodu, kde trat za branou vstupuje do arealu. V nem se vetvi na tri koleje, z nichz kolem jedne je zbudovana rampa. Vratme se ale zpet k nasi trati. V Kostelci se od ni vpravo odpojuje take do te doby soubezna trat 273 do Cervenky. Naopak trat do Chornic pokracuje vlevo, prochazi napric mesteckem a krizi se s mistnimi ulicemi na nekolika prejezdech. Zde se kdysi odpojovala vlecka k nakladisti v Bilovicich, po ktere dnes zbyl jen zarostly most. Hlavni trat pokracuje asi severozapadnim smerem mezi poli az k zastavce Lutotin. Za ni uz ji zacinaji obklopovat lesy. Po levem obloukem nasleduje zastavka Zdetin u Prostejova, kde trat prechazi reku a zanoruje se do hlubokeho udoli, ve kterem prochazi pozvolnym pravym obloukem. Za prejezdem nasleduje pomerne velke nadrazi Pteni s v pravo se odpojujici a dodnes vyuzivanou koleji do mistniho podniku. Po vyjezdu ze stanice trat prejizdi silnici a staci se na severozapad. Primym smerem pokracuje az temer k zastavce Strazisko, pred kterou tvori malou sikanu. Za zastavkou se zacina trat klikatit, nekolikrat prekracuje silnici, pote i reku a staci se na sever. Nasleduje mensi sikana, pomoci ktere se vyhyba rybniku a po prave strane pak miji dalsi vodni nadrz.
EN: The track leads mainly throught the valley of the river Romze and Nectava.
Trat stale stoupa a jeste pred zastavkou Cunin se krizi se dvema ulicemi a potokem mezi nimi. Dale trat pokracuje mezi pastvinami v obcasnem stinu skupinky stromu vice mene stejnym smerem k dalsi zastavce s nazvem Kremenec. Po pruchodu venici jeste chvili miri severne, nasledne se staci na zapad, krizi se se silnici a nasleduje naopak pravy oblouk s mostem. Brzy trat prekracuje dalsi silnici a po prave strane uz se otevira vyhled na Konici. Trat se klikati po jejim okraji nad strechami domu, nadjizdi polni cestu a na zacatku nadrazi Konice pak po klenutem kamennem mostku take silnici. Jeste ve stanici se trat staci na severozapad a zhruba timto smerem stoupa dal. Ruznymi oblouky pak kopiruje teren, mostem prekonava potok a dostava se do levotocive zastavky Jesenec s vyhledem na protilehly barokni zamek a kostel. Trat se posleze staci malem az k jihozapadu, pote pravym obloukem na severozapad k vrcholove stanici Dzbel. Odtud se odpojuje kratka kolej k mistnimu agrochemickemu podniku. Trat pokracuje pod oznacenim 017 dal dlouhym a hlubokym zarezem. Za silnicnim mostem se staci vlevo a postupne vystupuje ze zarezu, nasleduje prejezd a pravy oblouk kolem rybnika po leve strane a byvaleho mlyna po strane prave. Trat vede dale lesem, po novem moste nadjizdi silnici a klesa k zastavce Subirov. Nasleduje sikana, ve ktere se vlevo odpojuje vlecka do mistniho kamenolomu, jehoz arealem trat dale prochazi, prekonava ricku Nectavu a soubezne se silnici smeruje na severozapad. Mimo nekolika zakrut takto pokracuje udolim az k zastavce Nectava, kde se silnice dostava na druhou stranu trate. Brzy pod trati proteka i reka. Zeleznice najednou vystupuje z udoli a dostava se mezi pole do otevrene krajiny Male Hane. U silnice se staci na zapad, tutez silnici krizuje a lomenym pravym obloukem klesa do stanice Chornice. Z leve strany se k ni pripojuje trat 262 ze Skalice nad Svitavou. V Chornicich sidli dispecer starajici se o mistni trate. Dal pak draha pokracuje pod oznacenim 017 krasnou krajinou pres Mestecko Trnavka, Moravskou Trebovou, Mladejov na Morave az do Trebovic v Cechach, kde se napojuje na hlavni trat 270, a Ceske Trebove.
EN: There have been 15 train stations, but now 3 of them are not beeing occupied yet.
Drive se po trati prohanely i klasicke soupravy s osobnimi vozy v cele s lokotraktory rady 735 a pozdeji lokomotivami 749 Bardotka. Soucasne s nimi zde pusobily take velke motorove vozy rady 830 Kredenc a 851 Krokodyl s vlecnymi vozy 020 Balm. Donedavna pak po trati dlouhou dobu jezdily jako osobni vlaky typicke motoracky rady 810, nekdy s privesnym vozem 010 Btax, ktere uz dnes nahradily dvoudilne motorove jednotky 814 Regionova. Ty trasu prekonaji za 50 minut. Nakladni vlaky zajizdi denne do stanice Pteni, trikrat tydne pak pripadne navic az do Dzbele. Drive byl zeleznici obsluhovan take kamenolom u Subirova. Nakladni vlaky byvaji obvykle v podani lokotraktoru 731 Favorit ci 740 Kocour, v minulosti take lokomotiv rady 751.
EN: In passenger transport you can see there now just motor units 814 called Regionova.
 |
| -Motorova jednotka 814 (maximalni rychlost 80 km/h, 86 mist k sezeni, castecne nizkopodlazni) |
|
| -Motorovy vuz 810 s vlecnym vozem 010 Btax (maximalni rychlost 80 km/h, 118 mist k sezeni) |
|
| -Motorovy vuz 851 s vlecnym vozem 020 Balm (maximalni rychlost 90 km/h, 116 mist k sezeni) |
|
| -Motorova lok. 749 se ctyrmi vozy Bt, vlecnym vozem Baafx a motorovym 810 (max. 80 km/h, 470 mist) |
|
| -Motorova lok. 734 se sluzebnim vozem Dsd a peti osobnimi vozy Bai (max. 90 km/h, 360 mist k sezeni) |
|
| -Vlakova a postrkova motorova lokomotiva 740 s vysypnymi vozy Ua (maximalni rychlost 70 km/h) |
Jelikoz je historie teto trate pomerne pestra, rozhodli jsme se zakomponovat lusteni souradnic prave do ni. Takze staci jednoduse doplnit spravne udaje a souradnice budou jiste brzy na svete, pokud tedy doplnite do vzorecku N 49°37.ABC E 16°49.DEF, kde jednotlive nezname najdete nahore v textu. Vyuzit muzete samozrejme odkazu nize, kde se nejen o dejinach drahy dozvite mnohem vice a podrobneji. Bude to take nejspis ta nejrychlejsi cesta k cili.
EN: If you can not speak Czech, please, send me some message and I will answer you with final coordinates.
Podekovani a pouzite zdroje:
Informace v listingu byly cerpany ze Zelpage, Stranek pratel zeleznic, Hrebecska a z Atlasu drah.
Dalsi kese z teto serie:
Kese zarazene do serie jsou v bookmarku Olomoucke zeleznicni trate. Na priprave dalsich pracujeme.
Kese s podobnou tematikou:
Parni masinka (GC24BJ9) od marrama.cz vas obeznami s touto parni masinkou.
Top secret (GC3MGH1) od Lubanu vas obeznami se zajimavym napojenim vlecky do Mostkovic.
Nakladiste Kostelec na Hane - Bilovice (GC3B7QW) od stejneho autora provede po jine byvale vlecce.
Kontrola finalnich souradnic:
Vylustene souradnice si muzete overit na GPS Kontroloru kliknutim zde.
Prejeme uspesny a mudly neruseny odlov!
Napad a provedeni kese: **r37
Overeni listingu a lusteni: zi*37
Ulozeni schranky v terenu: zir37