Ve stredoveku zde prochazela hlavni trasa Zlate stezky z Pasova do Prachatic, stopy stezky jsou jeste dnes patrny v terenu. Osada ale pisemne zminovana az r.1709. Nazev ziskaly od koryt, zlebu, ze kterych se napajeli soumari. Drivejsi nazev vsi byl take Ceske Trouby. Byval zde známý hotel Washington, ktery po 2.svetove valce zanikl. Ceske Zleby jsou take rodistem sumavskeho historika Rudolfa Kubitscheka (29.12.1895 - 29.5. 1945).
    Do 2. svetove valky rozsahla obec s vice nez 1000 obyvatel, vyznamnejsi nez Stozec. Ve 30. letech 20. stoleti zde byly 4 hostince a hotely s ubytovanim, 5 obchodu se smisenym zbozim, posta s telefonem a telegrafem, financni straz, lekar, 35 remeslniku a zivnostniku. Po odsunu prevazujiciho podilu nemeckeho obyvatelstva v roce 1945 az 1946 a vzniku "hranicniho pasma" se staly Ceske Zleby jednou z nejodlehlejsich sumavskych osad se smutnym osudem vetsiny obci v tesne blizkosti "zelezne opony".
    Z byvale zastavby zustala asi desetina domu. Az v poslednim desetileti byla osada renovovana, avsak pouze pro rekreacni ucely vcetne nekterych zbylych chalup na stranich. Jako jediná nova vystavba po valce byly postaveny radove rodinne domky pro zamestnance statnich lesu, nepocítame-li v 80-tych letech vystavbu arealu byvale Pohranicni straze za obci smerem k hranici. Z dochovanych zbytku pamatek v dnesni osade stoji za zminku snad jen hrbitov či kamenna kasna v centru osady. Na okraji vsi (smerem na Kamennou Hlavu) je pramen pitne vody se stolem a lavickami a pametni kamen Zlate stezky. V obci se nachazi take informacni stredisko NP Sumava zamerene na zivot lesnich savcu.
KES: jedna se o cca 2 litrovou krabicku ulozenou u paty stromu, na kterem je rozcestnik.