Rozpoznávání dopravních značek
Představ si, že jedeš v autě a na obrazovce se ti zobrazují všechny dopravní značky, které po cestě potkáš. Ani jedna tak už neunikne tvé pozornosti. To není hudba budoucnosti, jak by si někdo mohl myslet. Technici z VUT ti to mohou dokázat díky systému vizuálního rozpoznávání dopravních značek, který vytvořili na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií.
Vše funguje díky kameře, která je umístěna na zpětném zrcátku a snímá prostor před vozidlem. Jakmile zařízení zaznamená některou značku, zobrazí ji na obrazovce notebooku připojeného ke kameře a navíc na ni ještě řidiče upozorní akustickým signálem. Řidič tak přesně ví, která dopravní značka se nachází před ním.
A jak vlastně dokáže kamera rozlišit značky od ostatních předmětů? Je to především díky tomu, že značky jsou detekovány pomocí barev pro každou kategorii značek – žlutá, modrá a červená. Výsledky těchto tří základních barev systém následně zpracuje a vyhodnotí a každé značce přidělí unikátní kód podle rozpoznané plochy. Systém je tak inteligentní, že dokáže vyselektovat všechny oblasti, které neodpovídají žádné známé dopravní značce.
Akorát při průjezdu Jarošovem u UH by to pípání nebylo moc příjemné, co myslíte? :)
Elektro-skateboard
Na Fakultě strojního inženýrství mají zřejmě fanoušky skateboardingu. Zde si totiž pohráli se známým prknem a přidali mu kolečka a motor. A tak vznikl Elektroskateboard. Na počátku však byla stará deska ze snowboardu, ke které studenti přimontovali kolečka, později přibyly dva motory na elektrický pohon o celkovém výkonu 500W. Brzdit lze pomocí pásových brzd - a že je to potřeba! Maximální rychlost lze totiž vytáhnout až na 25 km/h, což na takovém vozítku nemusí být v běžném provozu žádná sranda. Směr jízdy lze měnit pomocí přenášení váhy těla. Ovšem žádné triky s tímto skateboardem asi neuděláš, protože váží 16 kilo.
Pro více technických informací doporučuji dvoustránkové pdf na stránkách Ústavu konstruování.
Elektro-automobil
Spojením sil informatiků, strojařů a fekťáků mohl být realizován další významný projekt na VUT. Tím je přestavba automobilu Škoda Superb na elektromobil VUT SUPERBEL II. Na konstrukčním řešení se podíleli studenti FITu a FSI a již po roce byl automobil pojízdný. Teprve až po dalším roce, v roce 2011, získal VUT SUPERBEL II také technický průkaz, SPZ, tovární značku „VUT“ a byl homologován. Nyní se tedy může oficiálně prohánět po silnicích, a to rychlostí přes 160 km/h a jeho dojezdová vzdálenost dosahuje až 220 km mimo dálnici, na dálnici pak 160 km. Vůz je vybaven ABS, elektrickým posilovačem řízení, elektrickým posilovačem brzdného účinku a elektrickým topením. Nechybí také GPS navigace, jejíž praktičnost řidiči ocení zejména díky tomu, že je v ní zaznamenáno přes 160 nabíjecích stanic po celém Česku. Do budoucna by měla také přibýt elektrická klimatizace.
Na baterii pro automobil VUT SUPERBEL II pracoval tým z FEKTu. Z 230V zásuvky lze nabít auto za 10 hodin, z 400V zásuvky pak za půl hodiny. V současné době se pracuje na vylepšené 48 kW nabíječce, která bude schopná nabít vozidlo za 30 minut na dalších 100 km jízdy a k tomu ještě budou její rozměry co nejvíce minimalizovány.
Gumoasfalt
Od aut nepůjdeme moc daleko, na něčem přece musí jezdit. Na Fakultě stavební se zaměřili na dopravní problematiku čistě prakticky, ale také ekologicky. Jednak se zamysleli nad tím, jak využít staré pneumatiky, jednak si lámali hlavu s tím, jak zlepšit povrch vozovek. A protože jsou to chytré hlavy, spojili oba problémy a začali testovat gumoasfalt. Ten vzniká tak, že se staré pneumatiky nadrtí a přidají do asfaltu, který se používá na silniční povrchy. Tak vznikla směs, která má jedinečné vlastnosti - vysokou trvanlivost, výborně eliminuje reflexní a mrazové trhliny a dobře odolává účinkům vody.
Navíc gumoasfaltové směsi znatelně snižují hladinu akustického hluku při průjezdu vozidel a mají pozitivní vliv i na menší vytváření vodní clony za vozidly během deště. Výhodou také je, že u tohoto povrchu není potřeba pokládat tak vysokou vrstvu jako u jiných materiálů při zachování stejné životnosti. V současné době využití gumoasfaltu a vylepšení jeho vlastností testují vědci z FAST VUT a je možné, že se nových silnic v Česku dočkáme již brzy.
A kde se testuje? Zkušební povrch je položen na silnici I. třídy spojující Zlín a Vizovice, kde se testuje při vysokých rychlostech mimo obec.
Krátce před publikací jsem zmíněným úsekem pendloval 2x denně na festival a musím říct, že nižší hlučnost je výrazně poznat.
Jaké jsou vaše zkušenosti s gumoasfaltem? Podělte se o ně ve vašem logu. :)
Zdroje
Keška
Keška Vás zavede na testovací úsek s gumoasfaltem. Nemusíme nikam ke Zlínu, testuje se také v Brně, a to při rychlostech okolo 50 km/h, konkrétně na Velkém městském okruhu na ulici Otakara Ševčíka (viz WP Gumoasfalt 2) a na zrekonstruované ulici Pionýrské. Na další úsek už zamíříte i vy, a to konkrétně na výchozí souřadnice, tedy na ulici Fryčajova v Maloměřicích-Obřanech. Zde byl 11. 11. 2011 položen koberec o délce 200 metrů.
Na začátku gumoasfaltu při příjezdu do Brna vás vítá značka s názvem brněnské čtvrti. Zezadu značky je modrou barvou uveden její výrobce, zajímá tě počet znaků v názvu - indicie A.
Pokud máte zjištěno, můžete vyrazit pro krabičku na souřadnice
N 49° 14. 61*A + 4
E 016° 39. 48*A+1
Doprava na Dopravu na VUT :)
Do Obřan se lehce dostanete autobusem linky 75. Na final je nejkratší cesta po silnici, tu ale nedoporučuji, zvlášť za zhoršených meteorologických podmínek a za hustého provozu či s dětmi. Raději to vemte oklikou skrze WP "Tudy na ST2" a další kešky.
Ostatní kešky
Edit 11. 6. 2016: indicie zůstala stejná, finálka přesunuta, změna vzorečku pro výpočet.