V současné době probíhá v blízkosti keše příprava stavby na vedlejším pozemku. Keš je i za této situace – i když okolí není zrovna hezké – přístupná, nejlépe, když je vše zmrzlé nebo suché.
EN: Sorry, only Czech.
V českých zemích se v 19. století stal významnou tělovýchovnou organizací Sokol pod vedením Miroslava Tyrše. Od něj pak byl odvozen katolicky zaměřený Orel a Dělnická tělovýchovná jednota. I samotný zakladatel českého skautingu – Antonín Benjamín Svojsík (1876 – 1938) – byl už ve svých třiadvaceti letech náčelníkem sokolské župy. Svojsík byl učitelem tělocviku na žižkovské reálce a zabýval se myšlenkou výchovy české mládeže ve volné přírodě.
První, kdo upozornil Svojsíka na kauting, byl Ing. Meilbeck, který téměř celý život pržil v Anglii. Při jdnom svém zájezdu do Čech v roce 1911 mu vyprávěl, že v Anglii vzniklo hnutí, které je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Jeho líčení vyvolalo u Svojsíka silný zájem, takže požádal Ing. Meilbecka, aby mu posílal výtřižky z anglických novin a poslal mu také knížku Scouting for boys od zakladatele světového skautského hnutí Roberta Baden-Powella. Hne o prázdninách odjel do Anglie, vyhledal si skautské oddíly, chodil s nii ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšený jejich živote v přírodě, ušlechtilým vystupováním a opravdovotí, s jakou vykonávali vou práci.
Svojsík po své návštěvě Anglie začal překládat Baden-Powellovu knihu Scouting for Boys. Tu však upravil pro čské podmínky. Na rozdíl od Baden-Powella se však Svojsík nspoléhal pouze na vlastní síly, ale přizval na pomoc řadu odborníků. V roce 1912 vydal knihu Základy junáctví, do keré přispěla řada dalších spisovaelů a profesorů – Mikoláš Aleš (nakreslil bálku), Alois Jirásek, Karel Václav Rais, dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský a další.
Roku 1912 uspořádal první tábor poblíž Lipnice nad Sázavou. Čyři dny z Prahy táhli naložený dvoukolák. Tábor se tehdy vydařil, prokázal tak životnost kautingu a probudil zájem v očích veřejnosti. Konce září téhož roku byl uspoádán propagační ukázkový tábor ve Stromovce, který se těšil velkému úspěchu.
Jeden z prvních skautských táborů vedených A. B. Svojsíkem (1914) poblíž Lipnice nad Sázavou. Jsou na něm vidět dnes již typické české podsadové stany.
Svojsík chtěl nejprve začlenit skauting do Sokola, což však narazilo na odpor některých sokolských funkconářů. Založil proto skautský obor při Svazu spolků a přátel tělesné výchovy v Praze, pod ktrým v roce 1913 tábořilo již 15 skautských skupin. Mezi nimi byl i tábor Jana Pulkrábka u Kácova, který dal světu první krajinkovou podsadu.
Díky velkému nárůtu počtu oddílů byl 15. června 1914 (ož bylo několik týdnů před vypuknutím první světové vlky) založen samostatný spolek Junák – Český skaut (JČS). Prvním starostou byl zvolen pražský hyginik Dr. Čeněk Klika, vrchním vůdcem Anonín Benjamin Svojsík. Na Moravě založil první oddíl roku 1915 Miloš Stojan v Uherském Brodě. Záhy se přidávaly další. Mezi nvými junáky byly i osobnosi jako Jiří Wolker či Rudolf Plajner.
Díví skauting u nás vznikal od roku 1912 prostřednictvím úsilí spisovaelky Popelky Biliánové, která dokonce vdala knihu O dívčím skautingu. V lednu 1915 pak vznikl dívčí odbor spolku Junák – Čeký skaut, jehož první pedsedkyní se stala Dr. Anna Borkovcová. Ve stejné roce se konal i tábor první družny Sasanek u Živohoště vedený Vlastou Štěpánovou (později Koseovou).
Více informací můžeš získat také zde: Skautské století, Skautská křižovatka
Přehled nejdůležitějších událostí českého skautingu
1911 |
– |
– |
– |
Profesor tělocviku A. B. Svojsík počátkem roku odjel do Anglie, aby poznal zdejší skauty. Poté začal překládat Scouting for boys do češtiny. |
1912 |
|
– |
|
A. B. Svojsík vydal knihu Základy junáctví a v červenci a srpnu uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci. |
1914 |
|
– |
|
Založen spolek Junák - český skaut. |
1915 |
|
– |
|
Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák. |
1918 |
|
– |
|
Skauti se aktivně zúčastňují zakládání republiky. Vzniká Skautská pošta. |
1919 |
|
– |
|
Založen Svaz junáků - skautů RČS, na první schůzi ústřední rady Junáka byla zavedena jako znak svazu lilie s hlavou psa na štítě. |
1931 |
|
– |
|
Slovanské jamboree v Praze. |
1938 |
|
– |
|
Zemřel A. B. Svojsík. |
1939 |
|
– |
|
Sjednoceny skautské organizace ve svazu Junák. |
1940 |
|
– |
|
Dne 28.října vydal K. H. Frank nařízení o rozpuštění Junáka. |
1945 |
|
– |
|
Junák obnoven. |
1946 |
|
– |
|
V Praze odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu. Byla založena mohyla na Ivančeně – památník padlým sakutům. |
1948 |
|
– |
|
Postupná likvidace Junáka komunisty v letech 1948 až 1950. |
1968 |
|
– |
|
Junák obnoven (Pražské jaro). |
1970 |
|
– |
|
V září ukončil Junák pod opětovným nátlakem komunistů svou činnost. |
1989 |
|
– |
|
Junák potřetí obnoven. |
1996 |
|
– |
|
Chlapecký kmen přijat do WOSM (Světový skautský výbor), dívčí kmen přijat do WAGGGS (Světové sdružení skautek). |
1997 |
|
– |
|
Středoevropské jamboree Fénix v Praze. |
2005 |
|
– |
|
Na XI. Valném sněmu Junáka byl přijat dokument Charta českého skautingu, který byl impulsem pro inovaci skautského výchovného programu a pro modernizaci organizace. |
2007 |
|
– |
|
Výročí vzniku celosvětového skautingu – 100 let – probíhají oslavy v Praze (šátková metropole) a na Ivančeně. |
2012 |
|
– |
|
Výročí vzniku českého skautingu – 100 let. |
K samotné keši
Úvodní souřadnice tě přivedou před jednu ze zlínských skautských kluboven .
Během roku se v ní ke své pravidelné činnosti schází dvě stovky dětí a mladých lidí.
Zvláště pátky během školního roku zde bývají velmi exponované.
Je možné, že také na dětském hřišti před klubovnou si budou hrát i jiné děti.
Když se budeš chovat alespoň trochu obezřetně, nemusí ti nikdo věnovat svou pozornost.
1. Souřadnice uložení keše získáš postupným dosazením
chybějích písmen v textu listingu.
N 49° 14.[oranžový text]
E 017° 39.[zelený text]
2. K otevření schránky budeš potřebovat kód,
který získáš vyřešením následující šifry:
Předměty na výměnu se skautskou tématikou jsou vítány,
ale není to podmínka.