Dvorské pivovary
Prvopočátky vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem jsou datovány do 13. stol., kdy si pivo lidé vařili sami doma. V 16. stol. však už byly ve Dvoře tři pivovary Dolení, Hoření a Starý.
Nejstarším a nejrozlehlejším pivovarem je Dolení pivovar, který se nacházel v budově č. p. 60, tento pivovar vyhořel v roce 1572. Hoření pivovar byl umístěn budově č. p. 35 a Starý pivovar byl v budově č. p. 3.
Roku 1862 vzniká v pořadí již čtvrtý pivovar ve Dvoře, postavený místními měšťany v dnešní Legionářské ulici, č. p. 414, v roce 1866 byl vydrancován pruskými vojáky, poté byl dán do dražby a následně v roce 1877 koupen Františkem Klazarem z Kruhu u Jilemnice. V roce 1948 došlo k jeho znárodnění a v letech 1978-1982 byl postupně uzavírán, nakonec byla část vybavení převedena do jiných pivovarů a samotný objekt převeden na Městský Národní výbor ve Dvoře Králové nad Labem, který ho využil pro Technické služby. V lednu 2001 byla část pivovaru odprodána společnosti Billa za 6 mil Kč. Zbytek areálu pivovaru vlastní firma J. Pišta & spol., která zde provozuje restauraci.
Již pátý dvorský pivovar vznikal v letech 2006-2009 v Raisově ulici, kde se nachází kvalitní vodní pramen sahající do hloubky 130 m.
V současném královédvorském pivovaru se vyrábí světlé výčepní 10°, světlý a polotmavý ležák 11°, světlý ležák 12°, tmavý speciál 13° a polotmavý speciál 14°.
Stručná výroba piva
Pivovar
V Pivovaře se slad odváží a nadrtí ve šrotovníku tak, aby se co nejméně porušil obal zrna. Sladový šrot se ve vystírací kádi (1) smísí s teplou vodou. Část se přečerpá do rmutovací pánve (2) a za stálého míchání se zahřívá na jednotlivé teploty 42-74 °C s dodržováním časových prodlev,zde dochází ke štěpení škrobů a bílkovin. Vzniklá látka se přečerpá do scezovací kádě (3) odkud se postupně scezuje do mladinové kádě (4), děje se tak skrze vrstvu nerozpustných částic sladu–mláta, které se pak ještě vyluhuje horkou vodou. V mladinové pánvi se provádí chmelovar
po dobu 1-2 hodiny s postupným přidáváním chmele. Provařená mladina se čerpá do vířivé kádě (5), kde se oddělí kaly. Přes deskový chladič (6) čistá zchlazená mladina prochází do spilečné kádě (7). Za pomoci pivovarských kvasinek zde probíhá hlavní kvašení 6-10 dnů při teplotách asi 10 °C.
Přítomné cukry se přeměňují na alkohol a CO2. Mladé pivo se přečerpá do ležáckých tanků k dozrání (8). Odtud se pivo přetáčí přes filtr (9) do stáčírny (10). Ve stáčírně se pivo stáčí do sudů nebo lahví a pak putuje k zákazníkovi.
Sladovna
Ječmen se vyveze výtahem na váhu, odkud padá do čističky sladu (1-2), tam nastává první proces čištění. Ječmen dále projde strojem na třídění a společně s vodou je smíchán v náduvníku (3), kde se odplaví nečistoty (4). Ječmen je třeba několikrát namáčet, mezi namáčením nastává vždy vzdušná přestávka. Namočený ječmen se odveze na humno (5), kde se vystře na podlahu. Tento proces trvá 7-10 dní, mezitím se pravidelně přehazuje. Naklíčený ječmen se vyveze do hvozdu sladovny (6), kde se strojově prohazuje a suší. Ječmen prochází dvěmi lískami, z dolní lísky putuje slad do odkličovacího stroje (7). Potom se uskladní v silu (8). Pro speciální piva se část sladu praží v bubnu.
Použité zdroje
http://www.pivo-tambor.cz/ve-dvore-se-zase-vari-pivo.html (29. 6. 2012)
http://www.pivo-tambor.cz/historie-vareni-v-kraji.html (29. 6. 2012)
http://www.mudk.cz/cz/mesto/historie-mesta/tradice/ (29. 6. 2012)
http://web.archive.org/web/20090218150712/http://pivovary.info/historie/d/d.htm (30. 6. 2012)
http://pivety.com/1948/1948/D/DvurKralovehis.htm (30. 6. 2012)