|
Užovka stromová či užovka Aeskulapova (Zamenis longissimus) je nejedovatý had z čeledi užovkovitých a podčeledi Colubrinae (pravých užovek). Do roku 2005 se tato užovka řadila do rodu Elaphe, dnes je spolu s dalšími pěti druhy řazena v rodu Zamenis. Druh nemá žádné poddruhy, dříve byl uznáván poddruh Elaphe longissima romana, v roce 2006 byl však uznán za samostatný druh Zamenis lineata.
Vyskytuje se v jižní Evropě od jižní Francie až po jihozápadní Ukrajinu. Ve Španělsku obývá jen severní a východní pobřeží, střed a západ Pyrenejského poloostrova neobývá. Vyskytuje se i v jižním Německu a Rakousku (kromě Tyrolska a Vorarlberska). Dále pak na jihu Slovenska a na několika místech v Polsku (v národním parku Bieszczady). Východní hranicí jejího rozšíření je Kavkaz a Azerbajdžán. U nás se vyskytuje ostrůvkovitě na několika málo místech, je to tedy náš nejvzácnější a nejohroženější had. Vyskytuje se na jižní Moravě v Podyjí, kde jde o populaci přesahující k nám od našich středoevropských sousedů. Unikátní je u nás ostrůvkovitý výskyt užovky stromové v CHKO Slavkovský les v okolí řeky Ohře na Karlovarsku. Jde o jednu ze tří ostrůvkovitých oblastní v Evropě, kde se tyto užovky vyskytují. Další oblasti jsou v Německu (v okolí Schlangenbadu) a v v polských Bieszczadech. Někdy se uvádí, že jde o důsledek římských expanzí, které užovku rozšířily dále na sever. Římané ji totiž uctívali jako symbol lékařů. Tato teorie není ovšem potvrzená.
Je to velká štíhlá užovka, která obvykle dosahuje kolem jednoho metru délky, občas lze ale zahlédnout i dvoumetrového exempláře. Je to tedy náš nejdelší had. Nejdelší jedinec měřil 225 centimetrů. Těchto délek však dosahuje v jižnějších oblastech svého rozšíření, u nás bývá skutečně mnohem menší. Šupiny má hladké ve 21 až 28 řadách kolem těla (častěji spíše méně). Břišní šupiny má dobře přizpůsobené k lezení po stromech. Hlava je protáhlá, nezřetelně odlišitelná od krku. Má poměrně dlouhý ocas. Zbarvení mívá různorodé, od žluté, hnědé, přes šedou až po černou barvu. Po celém těle mívá drobné skvrnky. Břicho je světlejší, většinou žluté, někdy až bílé. Mláďata mívají za hlavou bíložluté půlměsíčky, takže je někdy zaměnitelná s užovkou obojkovou.
Nejčastěji se vyskytuje v nadmořských výškách 300–600 m n. m. Dává přednost vlhkým biotopům nedaleko listnatých lesů, vyhledává i různá křoviska či okolí lidských obydlí (zvláště na Karlovarsku je to velmi zřetelné, užovky se kolem lidí zdržují velmi rády). Má ráda blízkost vody, ale není na ni tolik vázána jako užovka podplamatá nebo užovka obojková. Ráda leze po stromech nebo v křovinách, ale často je také k nalezení na zemi. Loví především ptáky, ale nepohrdne ani drobnými savci, ptačími mláďaty a dokonce i jejich vejci. V mládí loví i ještěrky.
zdroj: www.wikipedia.org
|