Na vrchu Pokrývadlo (497,2 m.n.m.) severovýchodně od Klatov je kromě telekomunikační věže také pěkné vyhlídkové místo (waypoint R1). Neleží na samotném vrcholu ukrytém mezi stromy, ale při jižním okraji lesa, blízko lesní cesty spojující blízké Štěpánovice s Točníkem.
Z vyhlídky můžete přehlédnout značnou část Klatovské kotliny, především její severovýchodní část Bolešinskou kotlinu, zatímco navazující Janovický úval podél řeky Úhlavy je částečně ukryt Klatovskou Hůrkou. Rovinatá tektonická sníženina jen s malými pahorky je obklopena věncem kopců – Plánickou vrchovinou na východě, Neznašovskou vrchovinou na jihu, Korábskou vrchovinou na západě a Kamýckou vrchovinou na severu.
Při pohledu na Plánickou vrchovinu vlevo je prvním výrazným kopcem Kostřáb (690 m), vlevo od něj je postupně vidět Ježek (654 m), Na Rejdích (620 m) a Vrchy (620 m) a před nimi vystupuje z polí kopec Na Vrších (496 m) u Bolešin a Hora (484 m). Vpravo od Kostřábu pokračuje Plánický hřeben oblou Cypriánkou (660 m), Karkulí (678 m) a Barákem (706 m) s radiokomunikační věží. Od Rovné (724 m) hřeben klesá do údolí Bystrého potoka u Kocourova.
Horizont na jihovýchodě tvoří lesnatý hřeben nad Hradištěm s Drkolnou (729 m) a vrcholy Kovářskou (706 m) a Na Skále (716 m), který přes Horu (646 m) klesá do údolí Mochtínského potoka u Chlístova. Nad ním se vypíná vzdálenější dvouvrcholový Borek u Velhartic (865 m). Z druhé strany je údolí uzavřeno kopci Neznašovské vrchoviny – Boudovkou (729 m), před kterou rozeznáte nižší Háj (578 m) a Spálený les (575 m).
Klatovy před soumrakem s Polomem a Pancířským hřbetem
Na jihozápadní straně se nad kopci Šumavského Podhůří vypínají vrcholy samotné Šumavy. Nad Telečkem (886 m) se rozkládá těleso Javorné (1090 m). Vpravo od Javorné vystupuje hraniční hora Debrník (1336 m) a dvouvrcholový Polom (1292 m a 1295 m). Přímo za Černou věží je vidět nejprve Výhořice (525 m), za ní Úliště (690 m), dále Plošina (972 m) a nakonec Pancířský hřbet s Pancířem (1214 m), Habrem (1203 m), Můstkem (1235 m) a Prenetem (1071 m).
Klatovská Hůrka a Ostrý
Za Prenetem jen drobně vystupuje Jezerní hora (1343 m), od které se táhne hraniční hřeben Královského hvozdu přes Svaroh (1333 m), Velký Kokrháč (1229 m) až po nejkrásnější horu Šumavy – Prsa Matky Boží neboli Velký (1294 m) a Malý Ostrý (1229 m). V popředí, mezi Kokrháčem a Ostrým, vystupuje Klatovská Hůrka (498 m), vedle které vpravo klesají svahy kopce Na Porovnání (639 m). Z německé Šumavy je vidět skalnatý hřeben Kaitersbergu klesající od Grosser Riedelsteinu (1132 m) přes Rauchröhren (1042 m), Mittagstein (1034 m) k Kreutzfelsen (999 m). Zcela vpravo začíná masiv Hoher Bogenu.
Kudy ke krabičce
Cesta ze Štěpánovic: Prochází po ní a dále lesem do Točníku modře značená turistická cesta vedoucí z okraje Klatov do Švihova. Zaparkovat je možné ve vesnici (např. waypoint P1) a ke keši se projít, nebo jet po pěkné polní cestě až k lesu (waypoint P2).
Cesta z Točníku: Prochází po modré turistické trase v opačném směru. Z hlavní silnice odbočuje cesta, která nedaleko kříží železniční trať. Dvě stě metrů za přejezdem se cesta rozděluje a právě v těch místech lze pravděpodobně zaparkovat (waypoint P3). Máte na výběr, zda půjdete po strmě stoupající asfaltce vlevo nebo po delší značené cyklostezce klikatící se lesem, obě trasy vás k vyhlídce dovedou.
(kopie listingu)