Tato cache vznikla jako součást projektu Objevování blízkého, kterého se účastnili žáci a učitelé na prvním stupni základní školy v Kaplici, Školní ul. Jak to celé probíhalo si můžete přečíst v následujících odstavcích.
Cesta kolem města
Kolem poloviny května se všechny třídy s námi postupně vydaly na první společnou vycházku. Cestou na Suchý vrch děti prozkoumaly nedávno vysázené stromořadí. Teprve na samém vrcholu kopce jsme čekali my, ukrytí v lískovém křoví. Po seznamovací hře jsme se vydali objevovat rozmanitost přírody za městem. Na pestré louce jsme pokládali kruhy z provázku tam, kde kvetlo co nejvíce různých rostlin, a hráli jsme hmatovou hru. Na pampeliškové louce jsme hráli hru na osídlování volné půdy semeny. Páťáci kreslili panorama kopců nad západním obzorem. V lese jsme pátrali po panu P.L., paní B.V. a dalších několika nápadných obyvatelích – kvetoucích jarních bylinách. K tomu dětem posloužil pracovní list s obrázky a nápovědou. Mimochodem jsme objevili housenku přástevníka hluchavkového, drozdí vejce, žabí skokany a několik zajímavých brouků. Nejsilnějším zážitkem pro děti byla dobrodružná stezka rašeliništěm. V zástupu za sebou jsme opatrně našlapovali po vyvýšeninách kolem pat borovic a bříz. Jeden velký polštář mechu rašeliníku se stal oblíbenou „trampolínou“. Na samém konci okružní cesty jsme zamířili k řece Malši a ve stráni objevili prvního „kamenného obra.“ Od té doby nás skály a skalky provázely na každé vycházce.
Údolí kamenných obrů
Těsně před koncem školního roku jsme se vydali autobusem k Soběnovu a odtud pěšky k říčce Černé. Hlubokému skalnatému údolí pod Hradišťským vrchem říkáme „údolí kamenných obrů“. První část programu souvisí s legendou o kamenných obrech. V pískových náplavech říčky jsme hledali modré kamínky a odlišovali je od žulových kamínků, pocházejících „ z těla obra“. Modré kamínky jsme odnesli zalesněným svahem do „obřího hrnce“ na temeni skal. Tam na nás čekali lesní duchové s hádankami o zvířatech, která „šimrají obra na těle“. Kdo je uhodl, směl vstoupit do spánku žulového obra a prolézt malou jeskyňkou. Dole u řeky jsme lovili drobné vodní živočichy do misek a prohlíželi si je v kelímkových lupách. Kluci rybáři chytili dokonce rybky a sami si je určili. Kdo měl štěstí, viděl raka. Poslední tři čtvrtě hodiny jsme procházeli údolím do Děkanských Skalin. Spatřili jsme ještě mohutnější „kamenné obry“ a dvakrát jsme přecházeli řeku po placatých kamenech na druhý břeh.
Tajemství času
Koncem září jsme pro děti připravili akci v okolí zříceniny hradu Pořešín. Na rozehřátí jsme si dali krátkou veselou rozcvičku o tom, co dělají živočichové na podzim. Dál už jsme se věnovali historickému tématu. Procházeli jsme „bránou času“, ve které jsme si přiblížili vývoj krajiny od pradávného moře, vysokých hor, doby dinosaurů a doby ledové až po současnost. Na zřícenině probíhala velká hra, při které děti ve skupinkách hledaly malé tuby (filmovky) s otázkami. K tomu sloužil pracovní list s fotografiemi míst, kde jsou tuby ukryté. Po nalezení všech deseti otázek skupinka obdržela deset odpovědí, které bylo třeba správně přiřadit k otázkám. Děti si přitom procvičily čtení a dozvěděly se různé zajímavosti o životě na středověkém hradě. Všechny třídy pak pomohly vynášet z hradního příkopu kameny k zajištění zdí. Za odměnu děti dostaly pohlednice s hradním razítkem. Závěrečnou část vycházky jsme strávili na louce u Malše hraním her na téma řeka a život v řece.
Poluška
je nejvyšší hora v okolí Kaplice. Na poslední vycházce jsme se vydali na Polušku z východní strany, z Omleničky. Než začnete stoupat k Polušce, musíte se „přehoupnout přes vlnu“, tvořenou nižším pásmem kopců. Jsou zde prudké svahy, skalky, nádherné kameny a místy smíšený les. Cestou jsme zkoumali stopy po činnosti lesních živočichů, učili se rozeznávat stromy (hlavně buk a jedli) a hráli lesní hry. Navštívili jsme několik „kamenných obrů“, našli průhledné křemeny a spoustu slídou se lesknoucích úlomků zdejší horniny – svoru. Jen kousek pod vrcholem Polušky se nachází zaniklá osada Rojov. Kdysi zde žili němečtí obyvatelé, kteří byli vysídleni po 2. světové válce. Do dnešních dnů zde zbyl kříž na bývalé návsi, pramen s pitnou vodou a jedna ruina ukrytá v křoví. Z internetu jsme získali plánek bývalé vesnice a tak jsme mohli sledovat, kterou její částí právě procházíme. Velkou část její rozlohy nyní zaujímají obory se zájmovým chovem daňků a muflonů. To byl také náš cíl. Setkali jsme se tu s pánem, kterému obory patří, náležitě si prohlédli zvířata a něco se o nich dozvěděli.
Cache jsme vytvořili na motivy „Cesty za pokladem“ – závěrečné akce pro děti. Na výchozích souřadnicích keš nehledejte.Nachází se zde základní škola.
Stage 1(městský park) N 48 44.479 E 014 29.420
Hned za vstupem do parku vpravo roste skupina lip.
A = počet lip s viditelně dutým kmenem
B = počet lip, které mají kmeny ve výšce sepnuté lanem
C = počet lip, na kterých vyrůstají malé stromky (dívejte se tam, kde se kmen rozděluje na více kmenů; je to číslo větší než 1)
D = počet kmenů lípy, která je nejvíce rozložitá (je to číslo větší než 3)
E = počet lip s ptačí budkou
Od skupiny lip se přemístíte k rybníčku.
F = počet pismen v názvu vysokého stromu, na kterém visí ptačí budka. (Všimněte si, že strom není příliš zdravý.)
G = počet postav, ze kterých se skládá socha u rybníčku
Stage 2(řeka Malše) N 48 44.631 E 014 29.603
Tady vám nedáváme žádný úkol. Můžete sejít k řece, vystoupit na velké balvany a pokochat se krásným pohledem.
Stage 3(most) N 48 44.698 E 014 29.585
Když se budete dívat po proudu, uvidíte v řece tři velké balvany. Na povrchu říčních balvanů se zachytávají naplaveniny a semena. Čím je porostlý nejvzdálenější ze tří balvanů?
Mechem (H = 3), trávou (H = 5) nebo smrčky (H = 6)?
Stage 4(„kamenný obr“) N 48 44.821 E 014 29.757
Nejprve se zastavte u „nohou“ obra. Najděte si balvan, na kterém jsou vidět zrna nerostů. Všimněte si, že některá zrna jsou nápadně veliká. Tato zrna jsou:
z průsvitného křemene (I = 1)
lesklé slídy (I = 5)
nebo bělavého živce (I = 6)?
Opatrně postupte k „hlavě“ obra. Na hlavě má obr leccos zajímavého: boule, ucho, vrásky, šediny, kudrny a živočichy. Můžete to důkladně prozkoumat…
Na jedné straně je hlava obra jakoby „ušpiněná“. Zvláštní vrstva na povrchu kamene má barvu:
fialovou (J = 6)
hnědou (J = 7)
nebo žlutou (J = 1)?
Final
N 48 44. (D + F)(J-H)I
E 014 2(3xB).(E+7)(G+2+A)C
Kontrolní součet pro stage 1: A+B+C+D+E = 10
Přejeme příjemnou procházku!
