Vodni hrad Svihov Traditional Geocache

Přijměte pozvání k návštěvě unikátního státního gotického vodního hradu Švihov, který mnozí z nás znají z pohádky Tři oříšky pro Popelku.

V keši není tužka, přineste si tedy vlastní. Razítka vítána.

Tuto keš věnujeme našemu kamarádovi Kapsovi , který se podivoval nad tím, že tento krásný hrad nemá svoji vlastní keš.

Pokud bychom měli shrnout, čím je tato památka tak unikátní, pak nás bezesporu napadne ohromné vizionářství, které vznik stavby podnítilo. Postavit dokonale chráněný objekt s důmyslným zařízením schopným v mžiku okolí zaplavit vodou (a to včetně vnitřního nádvoří hradu) a zase ji vypustit, aniž by hrad utrpěl újmu, to si žádalo nejen velkou představivost, ale také značné stavitelské zkušenosti. Západočeši tak mají ve svém švihovském „revíru“ nejzachovalejší a zároveň největší vodní hrad v Čechách.

Hrad byl od sedmnáctého století do konce druhé světové války využíván výhradně jako hospodářské stavení, což jej sice neuchránilo před chátráním, ale zato zcela spolehlivě před pozdějšími přestavbami. Díky tomu máme hrad zachovalý tak, jak skutečně vypadal v době svého největšího rozkvětu. Švihov je natolik cenný, že byl prohlášen za národní kulturní památku.

Historie hradu

Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Byl vystavěn v letech 1480–1489 na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska.

Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Ale již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, ve své době jinak ojedinělé. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další „vlna“ oprav přišla na Švihov po povodních v srpnu 2002, a týkala se zejména soustavy vodních příkopů sloužících dříve jako součást opevnění.

Architektura

Hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou, jejíž pozůstatky byly vykopány v roce 1951. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze 3 okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Z vnějšího opevnění se do současnosti zachovala pouze 1 válcová bašta.

V hradních interiérech najdeme vybavení typické pro období renesance – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění. V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století. Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z dobrovického zámku.

Zajímavosti

Také Švihov a tamní hrad patří k oblíbeným místům českých i zahraničních filmařů. Asi nejslavnějším snímkem, který tam byl natočen, je pohádka Tři oříšky pro Popelku. Bez pohádky Tři oříšky pro Popelku s mladičkou herečkou Libuškou Šafránkovou si dnes asi už nikdo neumí představit Vánoce. Tato pohádka je populární nejen u nás, ale i v zahraničí, ale jen málokdo (mimo obyvatele Klatovska) ví, že některé klíčové scény z Popelky byly natáčeny právě na vodním hradě Švihov či v jeho okolí. Nutno dodat, že filmová pohádka z roku 1973 byla natáčena v koprodukci s Německem. Nalézt ale na švihovském hradě místa, na kterých se Popelka natáčela, je však i pro velké milovníky filmu stejně zapeklitým oříškem jako pro filmového prince hledání skutečné Popelky mezi množstvím představených dívek. Je to tím, že části hradu, které ve filmu vidíme, byly doplněny kulisami. Švihov ovšem ve filmu nebyl žádným pyšným šlechtickým sídlem, nýbrž statkem zlé macechy, kde žila i Popelka. Také proto se na hradě natáčely populární scény jako chystání se na královský ples, kam zlá macecha s Popelčinou nevlastní sestrou míří vymóděny do klobouků připomínajících netopýří křídla. Zajímavostí je, že filmaři tehdy přijímali komparzisty a herce drobných roliček v okolí mezi občany.

Keš

Prosíme, nevkládejte fotografie keše, či neprozrazujte podrobnosti, ať nepřipravíte ostatní o překvapení.

V keši není tužka, přineste si tedy vlastní. Razítka vítána. Chovejte se ke keši ohleduplně, jako kdyby byla vaše.

Keš je zařazena do série Filmová místa.

Keš je zařazena do projektu GeoPuzzle.