Jazzová sekce Svazu hudebníků ČSR (též Jazzová sekce, JS SH ČSR).
Od srpna 1983 též Jazzová sekce pražské pobočky Svazu hudebníků ČSR.
Jazzová sekce byla zájmovou organizací, která sdružovala na základě dobrovolnosti širokou jazzovou obec (profesionální i amatérské hudebníky a jazzofily). Sídlo měla v Praze. Jejím úkolem bylo napomáhat jazzu spolkovou činností, šířením informací a pořádáním koncertů. Statut Jazzové sekce byl zcela amatérský, veškerá činnost aktivistů a publicistů byla dobrovolná, neplacená. Byla aktivní v letech 1971-1986.
Činnost
Jazzová sekce (JS) sdružila v prvních letech existence ortodoxní jazzovou obec v počtu několika set členů z celého Československa. Byla zaměřena na pomoc organizátorům jazzových akcí po celé republice a na šíření informací o tuzemské i světové jazzové scéně. K tomu vznikl členský bulletin Jazz a jeho četné přílohy. Od počátku se JS zaměřovala na pomoc amatérské scéně, což se stalo vedle vydavatelské činnosti podstatným a kontroverzním článkem. Důvodem bylo, že oficiálně se amatérská umělecká scéna ještě dále dělila na oficiální a neoficiální, což JS neuznávala, v druhém případě nad ediční činností JS neměly státní orgány žádnou kontrolu. Projeví se to výrazně ve vývoji dramaturgie Pražských jazzových dnů (dále PJD) 1974-79, pokusy uspořádat další ročníky PJD skončily zákazem. V říjnu 1976 získává JS podnájem v rodinném domku na adrese Ke Krčské stráni 611 v Praze 4, poprvé tak má kancelář pro redakci a pro styk se členskou základnou a vlastní telefon. Do té doby se vše potřebné dělalo v bytech aktivistů. V roce 1983 členové upravili sklepní prostory domku, v nichž se po 3 měsíce konaly výstavy výtvarníků. Státní bezpečnost výstavní činnost zakázala jako nepovolenou. Členové rovněž osázeli stráň pod sídlem stromky, které jsou tam dodnes, vč. těch co vysadili spisovatelé Vonnegut a Updike.
Koncem 70.let se rozhodla JS rozšířit nabídku tiskovin pro své členy o zajímavé tituly autorů z řad JS a jejích příznivců. Vznikly edice Jazzpetit a Situace. Jazzpetit byla knižní brožovaná edice tematicky nijak neomezená, Situace byly sešity věnované umělcům působících mimo oficiální struktury. Uvolnění od ortodoxního jazzového programu směrem k širšímu pojímání kultury nastalo už v koncepci PJD, které vedle jazzu nabídly v hudbě prakticky vše, co se dělo za hranicemi oficiální kultury, počínaje amatérským rockem, přes soudobou hudbu až k formující se alternativní scéně. JS se stala z hlediska státu nekontrolovatelnou a ideologicky nepřijatelnou. Po zrušení Svazu hudebníků (SH) jako celku JS považovala své vlastní rušení za protiprávní, s odvoláním na mezinárodní úmluvy bojovala za svou existenci a pokračovala v činnosti. Činnost tohoto období 1984-86 pak stát považoval za ilegální a nastalo kriminalizování představitelů JS podle zákona o nedovolené činnosti. Sledování aktivistů JS však probíhalo už od druhé pol. 70.let. V roce 1987 byly vyneseny tresty: Srp 16 měsíců a Kouřil 10 měsíců nepodmíněně, Skalník 10 měsíců, Huňát a Křivánek po 8 měsících podmíněně. Členové vzniklého Pracovního výboru aktivistů s postupně se vracejícími vězni z vazby a vězení zahájili pokusy o obnovení činnosti a státní orgány v gorbačovské éře předstíraly možnost povolení pod jinou hlavičkou. Tak došlo k založení přípravného výboru celostátního Sdružení Unijazz ještě na podzim 1987 (povoleno až v únoru 1990) a přípravného výboru organizace Artforum (povoleného pouze s pražskou působností v červnu 1989).
JS se významnou měrou podílela na prezentaci domácí jazzové scény, na podpoře amatérské rockové scény a na šíření informací a textů nedostupných v oficiální kultuře. Jazzovou scénu tak uváděla do širších kulturních souvislostí nejen hudebních. Její činnost nebyla zaměřena generačně, ale především na lidi, kteří se nesmiřovali s duchovním stavem „normalizačního“ Československa.
Členská statistika: Během existence se v JS vystřídalo 8220 osob. V červnu 1986 měla 6068 řádných členů z celé republiky.
Prameny a informace : Internet, knihy a různá periodika.
Pamětní deska s údaji potřebnými pro luštění je z pomníku ukradena - zbývají další možnosti ...
Samotná cache je umístěna poblíž původního sídla Jazzové sekce
A. Kolik spisovatelů provedlo výsadbu
a) 1 - 1
b) 2 - 2
c) 5 - 3
B. Vysadila zde svůj strom i Madelaine Albright
a) Ano - 1
b) Ne - 2
C. Výsadbu provedli též
a) Občané - 1
b) Zástupce Velvyslanectví USA - 2
c) Občané a pracovníci Velvyslanectví USA 3
D. Kdy byl uvězněn výbor jazzové sekce
a) Rok 1978 - 1
b) Rok 1986 - 2
c) Rok 1987 - 3
E. Kdy byl pomník poprvé obnoven
a) V listopadu 1990 1
b) V květnu 1999 - 2
c) V květnu 2004 - 3
F. Kolikáté to bylo výročí
a) 30-té - 1
b) 33-té - 2
c) 35-té - 3
Umístění cache najdeš na N 50°02.(A+3)(B+5)(C+5) E 014°27.(D+2)(E+4)(F-1)
Kontrola – ciferace (A+3)(B+5)(C+5)(D+2)(E+4)(F-1) = 3 (tři)
CHOVEJTE se prosím nenápadne, netušíte, kdo Vás pozoruje !
NENÍ nutné nic rozebírat !
Schránku vracejte na stejné místo, neobsahuje tužku a s logbookem prosím zacházejte opatrne.
Hlaste prosím docházející logbook.
Doporucuji použít hint.
2.3.2013 drobná úprava listingu, hintu i otázky B2
10.4.2014 výměna krabičky
28.11.2014 změna typu cache z multi na mystery
9.4.2015 úprava vzorce
19.4.2015 doplněna ukradená krabička + logbook
8.8..2016 doplnění nápovědy
3.1.2021 úprava otázek a vzorce
12.10.2022 keška ukradena
30.10.2022 nová škatule + logbook
8.1.2024 keška ukradena
18.2.2024 nové schránka + LB
BYOP