Karvinná patřila od svého vzniku až do počátku 19. století k čistě zemědělským osadám, které se zabývaly převážně pastevectvím, což lze odvodit z názvu obce. Staroslovanské karw - být (karwa - kráva) + koncovka -ina označující místo k něčemu nám v tomto prípadě dává pro Karvinná - místo k pasení krav.
První zmínky o dolování uhlí pocházejí z roku 1776, kdy dal pokyn k dolování Erdmann Florian larisch. Dolování se však neujalo a ani druhý pokus z roku 1785 nebyl úspěšný. Nepřetržitě se začalo těžit až od roku 1794. Přibližně v polovině 19. století pak začínají vznikat šachty dnešní velikosti: Jáma Hlubina, Jindřich, Františka, Jan a Karel díky investicím Larisch - Mönichů. Dále pak Jáma Gabriela a Hohennegger a z počátku 20. století Austrija jako investice Těšínské komory - později Báňské a hutní společnosti.
Z malé obce, která měla počátkem 19. století okolo 1000 obyvatel se na počátku 20 století stává město s téměr 20 000 obyvatel.
V letech 1938 až 1939 bylo celé Těšínsko včetně umění města odstoupeno Polsku a od roku 1939 začleněno do Velkoněmecké říše. Od dubna 1944 byly obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město sloučeny v celek pojmenovaný Karwin - Freistadt. Po osvobození v roce 1945 byla obnovena územní samostatnost někdejších obcí.
Po roce 1945 a znárodnění důlních závodů nastává obrovský rozmach dolování ve znárodněných velkodolech 1. máje (bývalé doly Báňské a hutní společnosti) a Čs. armány (bývalé doly Larisch-Mönichů), což způsobuje prudkou devastaci města a prakticky jeho likvidaci. Město se začalo vylidňovat a začal narůstat význam Fryštátu, který se stal přirozeným centrem nové Karviné.
Vlastní keš
Stage 1 - Výchozí souřadnice
|
Výchozí souřadnice Vás zavedou ke dřevenému kříži, který je patrně jedinou dochovalou věcí z bývalé Karvinné. Kříž byl postaven v 19. století a vydržel až do dnešních dnů, i když dnes je už tak zarostlý, že není na první pohled vidět. U kříže nemusíte hledat žádnou fyzickou schránku. Stačí, když si poznamenáte letopočty, které jsou na křiži vyryty.
Letopočty jsou ve tvaru ABBC a ADEE
|
 |
Stage 2 - Nový Pivovar Larisch-Mönichů
|
Stage 2 Vás zavede do míst bývalého Nového pivovaru rodu Larisch-Mönichů. Ten byl vystavěn roku 1860 a na počátku 60. let 19 století činila roční výroba okolo 6 000 hl. Na konci 60. let a začátkem 70. let se výroba ustálila na objemu okolo 30 000 hl. Před příhodem první světová války výroba dosáhla 120 000 hl.
V roce 1953 proběhla demolice pivovaru v důsledku poddolování. Místo kde se pivovar nacházel se propadlo okolo 30 m.
Tuto stage naleznete na souřadnicích (stage je velikosti small):
N 49° 50.(C-6)(E+2)(D-7) E 018° 30.(E)(A)(B-7)
Na této stage zjistíte číslo: F
|
 |
Stage 3 - Starý zámek
|
Stage 3 Vás zavede do míst, kde stával "starý" zámek rodu Larisch-Mönichů. První zmínka o tvrzi je z roku 1460. Na konci 17. století byla tvrz rozšířena a přestavěna na barokní zámek a na konci 18. století pak byl zámek přestavěn pod vlivem klasicismu.
Na začátku 19. století pak malé sídlo přestalo rodu Larisch-Mönichů vyhovovat a přestehovali se na zámek ve Fryštátě. Po výstavbě nedalekého zámku solca v roce 1873 ztratil svou funkci sídla a bylo zde zřízeno centrální ředitelství všech podniků Larisch-Mönichů. Po roce 1945 byl zkonfiskován a v 50. letech 20. století byl zbořen kvůli poddolování.
Pokud jedete na kole, můžete pro přístup ke Stage 3 použít ulici kostelní, která vede vedle bývalého Závodního hotelu Baník viz mapka.
Stage je velikosti mikro.
Na této stage zjistíte čísla: G
|
|
Final - Radnice
|
Finální souřadnice Vás zavedou do míst, kde se v minulosti nacházela Radnice. Tato krásná secesní budova z roku 1908 byla skutečnou dominantou města Karvinná.V budouvě mimo jiné sídlila i hlavní pošta. I tato budova musela být zbořena kvůli poddolování a to vroce 1962.
Finální keš naleznete na souřadnicích:
N 49° 50.(B-7)(E+3)(F+3) E 018° 30.(E-2)(G+1)(F+1)
|
|
| Pro prvních 29 nálezců je připraveno Limited Edition CWG. |
 |
Další zajímavá místa
Kostel Svatého Jindřicha
|
Římsko-katolický Nový kostel byl postaven v letech 1894 - 1897 v novorenesančním stylu podle baziliky sv. Kříže ve Florencii a byl zasvěcen sv. Jindřichovi. Kostel byl navržen architektem Černým s Vídně a byl velice prostorný, neboť dokázal pojmout okolo 4000 osob. Kostel byl zničen důlními vlivy a jeho demolice proběhla 12. 10. 1960
|
 |
Závodní hotel Baník
|
Na souřadnicích N 49° 50' 13.956" E 18° 29' 52.872" se nacházel Závodní hotel Baník. Plány na jeho stavbu pocházejí z roku 1894 a investorem byl hrabě Jindřich Larisch-Mönich. Hotel byl zbourán v roce 1971 opět kvůli poddolování.
|
|
Starý pivovar Larisch-Mönichů
|
Původní stavba "starého" pivovaru se nacházela nedaleko "starého" zámku, později centrálního ředitelství. První zmínky o pivovaru, který byl součástí panského dvora pocházejí z 16. století. Další zmínka pochází ze století 18., kdy měl pirovar produkovat příbližně 850 hl piva. Jednalo se o malý čistě ruční provoz.
|
|
Zdroj: Zaniklé obce