Tady už začíná Pavlovo království, jste pod Dubinou a moc to tu neznám. Vlastně jen, co mi Pavel vyprávěl. Nevím teda, jestli nekecal, ale prý tady dřív žily zvláštní mužíci pidižvíci. Říkal jim Dubáci.
Dubáci nejsou skřítci jako my. Pidižvíci jsou mnohem menší, žijí ve stromech a s námi se vůbec nebaví. Možná o nás ani nevědí. Dubáci si staví domky z maličkých listů a střechy z číší z žaludů. Na listech dubu uměli najít takzvané duběnky, vyráběli z něj inkoust a pořád něco sepisovali. Vzhledem k tomu, že to psali na listí, všechna jejich tajemství už dávno zmizela. Stejně to prý byly pěkný nesmysly, říkal aspoň Pavel. I dubáci nakonec zmizeli, když tu lidé poprvé vykáceli jejich rodné duby, prostě se prý urazili. Lidé se zalekli jejich odchodu a rychle zasadili nové duby, ale pidižvíky jsem zde už nikdy neviděl. Kam dubáci odešli? No já jsem slyšel, že prý do nějakýho Bruselu, to je strááášně moc daleko. Tam se prý usadili poblíž nějakýho parlamentu a začali zas něco sepisovat, oni to moc rádi. Jen to tam prý už po nich někdo dokonce sbírá a pak ty jejich nesmyslný žvásty dává číst i lidem. Ach jo, to maj asi radost. Ale oni to dubáci nemyslej zle, nezlobte se na ně. Jen netušili, že to po nich někdo bude číst...
Po stromech tu zůstaly pouze pařezy, které se postupně rozpadají. V jednom z nich si Pavel udělal skrýš. Pokud jdete hezky postupně po skrýších od 1 do 8, tak ten pařez najdete na levé straně od cesty...
V keši najdete posledního Dubáka, prosím, neodnášejte ho, ale můžete si jeho nález zalogovat pomocí roletky Discovered ... Na památku si můžete vzít jednu z tužek, které vám tu nechali. Ale jen pokud jich je víc jak dvě :)