Bohusovice nad Ohri
Mesto lezi na dolnim toku reky Ohre v Usteckem kraji, 5 km jizne od Litomeric. Ve meste zije asi 2 000 obyvatel. Na pravem brehu, 2 km jihovychodne od Bohusovic, se pak naleza mistni cast Hrdly. Prvni osidleni nastalo jiz v praveku, pisemne zpravy sahaji na prelom 10. a 11. stoleti.
Protipovodnova hraz
Blizkost reky Ohre a Labe melo velky vyznam pro hopsodarstvi nasi oblasti - voda, ryby, doprava, energie pro vodni mlyny. Ale na druhou stranu vzdy hrozily povodne, ktere Bohusovice suzovaly odnepameti. Zpusobovalo je hlavne jarni tani snehu nebo dlouhotrvajici deste. Obyvatele nejstarsich osad se před povodnemi chranili umistovanim svých sidel na vyvysena mista nedaleko rek.
Nejstarsi pisemne zaznamy o povodnich na dolnim Labi sahaji do roku 988 a 1002. Velkou a nicivou povoden na Vltave a Labi popisuje Kosmas v zari 1188. Nejstarsi pisemne zaznamy o povodnich na Ohri mame az ze stoleti ctrnacteho (napr. 1310, 1325, 1342) a patnacteho (1432 nebo 1461). V roce 1501 strhla povoden most v Litomericich, v roce 1503 byl znicen mlyn u Brnan. Dalsi velka povoden byla na Ohri na jare v roce 1515.
I v nasledujicich staletich Bohusovice trapily povodne. Napriklad 15. ledna 1764 se na kostickem privoze prevratila lod s 21 svatebcany, zachranili se pouze tri. Velka povoden byla v roce 1784, která zavinila mimo jiné velke skody na stavbe pevnosti Terezin. Dalsi velke povodne byly v letech 1785, 1799 a 1815.
Po mnoha malych povodnich byla velka povoden v breznu v roce 1845, kdy doslo k nahlemu otepleni a tani ledu, do toho prisel vytrvaly dest. Az do roku 2002 se jednalo o nejvetsi povoden. V okoli Bohusovic povoden odnesla veskerou ornici, vymlela pudu a zanechala za sebou velke jamy. Jamy byly zaplaveny dalsi povodni v kvetnu tehoz roku.
Dalsi katastrofalni povoden byla 27. kvetna 1872 nebo v roce 1890. Byla zaplavena krajina od Roudnice az po Lovosice, tedy i Bohusovice. Situace se opakovala jeste v listopadu tehoz roku. Pry se sklizelo ovoce z korun stromu z lodek.
V reakci na tyto povodne byla snaha o regulaci Ohre. Toho se lide dockali v roce 1907, kdy se cistilo koryto a zpevnovaly brehy.
Velke povodne ve 20. stoleti byly v roce 1926, ale hlavne v breznu 1940, kdy Ohre zatopila uzemi od Bohusovic az ke statni silnici do Hrdel, i tehdy novy most byl pod vodou.
Nasledoval na desitky let az nezvykly klid. Lide se ukolebali, zacali zapominat na stare zkusenosti s povodnemi a doslo k vseobecnemu podceneni nebezpeci povodni. Lide si rikali: „Dnes se to jiz nemuze stat.“ Podceneni nastalo hlavne v roce 1997 na Morave, pri velke povodni v roce 2002 preci jen jiz byly nejake ty zkusenosti z Moravy.
Dne 10. srpna 2002 zacaly stoupat hladiny vsech rek. 13. srpna 2002 byla v Bohusovicich vyhlasena evakuace. Maximalni hladina vody byla 16. srpna 2002 ve dve hodiny v noci. U fotbaloveho hriste to bylo 210cm. Zaplavena byla cela cast Bohusovic od kostela k Terezinu a take cast smerem na Hrdly. Na namesti se voda nedostala. Na Litomericku se vytvorilo jezero dlouhe 25km a siroke 8km. Celkove skody byly odhadnuty na 300 milionu korun, zniceny byly komunikace a verejne plochy, kino, skolka (škola NE), mnoho domu a bytu. Pet domu muselo byt zbourano.
Vedeni mesta prijalo ukol pokusit se napriste mesto před podobnou katastrofou ubranit. Vysledkem je prave probihajici stavba protipovodnove hraze, ktera by mela byt dokoncena v roce 2013. Mela by zadrzet vodu, ktera tu byla v roce 2002. Kes je umistena na severnim okraji mesta, kde se buduje hlineny val. Ve vychodni casti mesta se pripravuji zaklady pro prenosnou zed.
Cestou k teto kesi muzes prochazet bahnem.
Bohusovice 09 ----- Bohusovice 11